Víkend v Měděnci
Publikováno: 15. 3. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Do Klubu pro rodiče s dětmi zavítali na konci loňského roku noví klienti. S rodiči, kteří klub navštěvují již delší dobu a účastní se aktivně většiny činností, jsme si začátkem ledna řekli, že by bylo na čase se s nováčky lépe seznámit.Rozhodli jsme se, že víkendová akce by mohla prověřit naše schopnosti vzájemné spolupráce a obohatit skupinu o společné zážitky.
Začali jsme tedy s plánováním výletu a aktivit, které nám všem zpříjemní pobyt. Cíl byl jasný, rodiče si chtěli užít horské zimy s jejich ratolestmi. První překážkou bylo najít vhodné ubytování. Místa, která jsme v minulosti navštívili, již byla plně obsazená. Ani to však rodiče nezastavilo a začali s hledáním nových prostor. Samostatně vyhledali penzion v Měděnci, poblíž Klášterce nad Ohří.
V pátek 19. 2. 2016 jsme tedy vyrazili v počtu 14 dospělých a 21 dětí do cílové stanice Měděnec, kam jsme se dopravili vlakem a následně autobusem. Prostory byly stísněné, ale nepředstavovalo to nic, co bychom nezvládli. Alespoň jsme měli důvod trávit více času venku na vzduchu. Po příjezdu jsme se rozdělili do pokojů dle předchozího plánu. Celodenní volnočasové aktivity zajišťovali převážně sami rodiče za občasné výpomoci pracovníků. V sobotu jsme absolvovali procházku na místní sjezdovku – Alšovku. Sněhu bylo sice málo, ale i tak jsme si ho užili víc než dost koulováním při cestě. Pro naše nejmenší byla procházka náročná, nakonec jsme však všichni v pořádku dorazili do cíle, kde jsme si odpočinuli. Vydali jsme se i na nedalekou kapličku a cestu za pokladem, během které děti plnily předem připravené úkoly. Součástí byla též soutěž, ve které děti předvedly své umění (tanec, zpěv, povídání o historii apod.). Naše maminy se po celý pobyt staraly také o to, abychom netrpěli hlady, a vařily jednu dobrotu za druhou. V kruhu dospělých jsme večery trávili příjemně laděnými rozhovory, zatímco unavené děti spokojeně dřímaly v postelích.
V neděli po snídani jsme se začali chystat na dopolední odjezd směrem domů. Zatímco dospělí balili svršky do kufrů a batohů, děti hrály pexeso nebo jiné stolní hry. Zpět do Bíliny jsme dorazili akorát na oběd, což lehce zmírnilo lítost z konce vydařeného víkendu.
Při dalším setkání v klubu jsme společně s rodiči zhodnotili akci jako velmi zdařilou. Přes drobné počáteční obavy, jak budeme spolu ve velkém kolektivu vycházet, jsme si výlet patřičně užili. Vzájemně jsme se lépe poznali a zjistili, v čem jsou naše slabé, ale zejména pak silné stránky. Pro nás pracovníky pak bylo velmi potěšující, že se k nám přidali i rodiče, kteří dříve spoluúčast na výletech odmítali, a že zájezd a zažitá dobrodružství jim i dětem vykouzlil úsměv na rtech.
