Z babičky maminkou

Publikováno: 4. 10. 2017 Doba čtení: 2 minuty
Z babičky maminkou
© pixabay
V rámci mé práce v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi se téměř denně setkávám s lidmi na okraji společnosti a jejich mnohdy velmi zajímavými životními příběhy. Jedním z nich je příběh paní Markéty, o který bych se s Vámi dnes chtěla podělit.

Paní Markéta to neměla v životě lehké. Vyrůstala v dětském domově a své rodiče nikdy nepoznala. Když se vdala a narodily se jí tři zdravé děti, tak byla šťastná, že má konečně rodinu vlastní. Tato idyla však neměla dlouhé trvání. Rodina nikdy neměla moc peněz. Vše se však ještě zhoršilo, když začal manžel paní Markéty pít. Přišel o práci, své ženě v domácnosti vůbec nepomáhal a navíc rodinu zadlužil. Nakonec se rozvedli a paní Markéta zůstala na své děti sama. Přestože to bylo velmi obtížné, tak splácela dluhy a sama vychovávala a živila své děti.

Když děti dospěly a paní Markéta si myslela, že má vše zlé za sebou, tak jí do života vstoupila další rána. Nejstarší dcera začala brát drogy. Přestože jí paní Markéta prosila, aby s drogami přestala a šla na léčení, tak dcera vše odmítla. Odstěhovala se z Ústí a několik měsíců spolu nebyly v kontaktu. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy dcera otěhotněla. Paní Markétě slíbila, že s drogami přestane a s miminkem začne žít svůj život od začátku. Když se dceři narodila zdravá holčička, tak byla paní Markéta ráda a doufala, že už bude všechno v pořádku. Po několika měsících však dcera otěhotněla znovu. Tentokrát čekala dvojčata, a přestože paní Markétě nechtěla prozradit, kdo je otcem, tak se domluvily, že se i s dětmi přestěhují k paní Markétě. Po porodu dvojčat se vše opět zhoršilo. Dcera paní Markéty začala opět brát drogy a svou matku nechávala s dětmi stále častěji samotnou. Jednoho dne své matce oznámila, že odjíždí, a že se brzy vrátí. Dnes to je více než dva roky, co paní Markéta zůstala na svá vnoučata sama.

S paní Markétou jsem začala pracovat před několika měsíci. První společné schůzky byly hodně emotivní. Paní Markéta se cítila hodně unavená a potřebovala se někomu svěřit. Poté jsme domluvily kroky naší spolupráce. Společně jsme vyřídily dávky státní sociální podpory, na které měla nárok. Nejstarší vnučka nastoupila do mateřské školky. Paní Markéta má tak více času a vnučka se naučí spoustu nových věcí. Nyní hledáme nové, vhodnější bydlení. Problémem jsou však vysoké kauce, které si paní Markéta nemůže dovolit zaplatit. Rozhodly jsme se proto požádat o pomoc nadaci, která by měla pomoci lidem v podobných situacích.

Paní Markéta to neměla v životě lehké. Doufám, že se na ni tentokrát usměje štěstí.


Autor: Lucie Šťástková, pracovnice SAS

Související články