Ženy s dětmi opouštějí muže i zaměstnání. Hledají u nás bezpečí

Publikováno: 1. 4. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Ženy s dětmi opouštějí muže i zaměstnání. Hledají u nás bezpečí
© Veronika Zimová

Hranice České republiky již překročilo více než 300 000 uprchlíků z Ukrajiny. Jedná se převážně o ženy a děti. Mnoho z nich míří za přáteli či příbuznými, které tu mají, naprostá většina však vůbec netuší, kam se vydává. Denně řešíme stovky individuálních žádostí o pomoc napříč celou republikou, mapujeme terén. Naši pracovníci se tak setkávají s těžkými příběhy lidí, kteří kvůli bojům nechali všechno doma a vydali se do neznámých míst. 

V Rokycanech se například na naši kolegyni Kateřinu Kotvovou obrátil pan Dmytro, který tu již dlouhodobě žije a pracuje. V důsledku válečného konfliktu za ním přijeli příbuzní, kteří tu hledali bezpečí. „Ubytování pro ně sehnal přes svého kolegu, ale bylo nezbytné jim zajistit základní potravinovou a materiální pomoc, včetně například sunaru a plen,“ říká Kateřina.

Celkem za ním přijelo 5 žen se 3 dětmi. „Přijela za mnou babička, maminka, teta s dětmi ve věku 11 let a 1 rok, a pak má přítelkyně se sestrou, která má také roční dítě,“ vypočítává Dmytro. Rodina bydlela v průmyslovém městě Kryvyj Rih, které je osmým nejlidnatějším městem Ukrajiny a leží asi 150 km od města Dnipro. Nejslavnějším místním rodákem je šestý prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.

Jejich cesta do Plzeňského kraje nebyla úplně snadná. „Z města Kryvyj Rih cestovali evakuačním vlakem do Lvova. Odtud se poté vydali autobusem na hranice s Polskem a dál do Krakowa. Z Krakowa pak museli pokračovat vlakem do Prahy, kde už je čekal Dmytro,“ popisuje jejich cestu pracovnice. Podmínky pro cestu měly omezené, protože místa ve veřejných prostředcích bylo málo. Každý tak mohl z domova vycestovat pouze s jedním batohem a malé děti pouze s příruční taškou. Rodina tak přicestovala pouze se základním oblečením, pár osobními věcmi a doklady.

Kvůli válečnému konfliktu a útěku do bezpečí musely ženy opustit i svá zaměstnání. „Moje přítelkyně například pracovala v lomu. Teta zase jako manažerka obchodu s potřebami pro zvířata. Její práce jí naštěstí umožňuje částečně pracovat i na dálku, o to se snaží i teď. No a moje maminka pracovala jako zdravotní sestra na chirurgii. Ta by ráda sehnala zaměstnání ve svém oboru i tady v nemocnici, ale jednak je v tuhle chvíli problémem znalost českého jazyka a jednak sebou bohužel nemá doklady o vzdělání v oboru zdravotnictví,“ shrnuje jejich pracovní zkušenosti a plány Dmytro.

Radost z toho, že jsou ženy s dětmi v bezpečí v západních Čechách, rodině kazí fakt, že další blízcí tam bohužel museli zůstat. 

„Přijet s nimi, bohužel z pochopitelných důvodů, nemohl Dmytrovo tatínek, strýc, a ani přítel sestry jeho přítelkyně. Na jednu stranu je tak skvělé, že jsou ženy s dětmi v pořádku, mají střechu nad hlavou a snaží se s pomocí svého okolí postavit na vlastní nohy. Velkou roli v psychice jednotlivých členů rodiny ale hraje samozřejmě skutečnost, že část jejich nejbližších s nimi nemohla přijet a jsou v nebezpečí. Myslím, že to je velmi těžké pochopit, pokud to nezažijete,“ doplňuje Kateřina.

Nejstarší z dětí je stále školou povinné. Aby nezameškalo příliš výuky, snaží se studovat alespoň online a dálkově se připojuje na ukrajinskou výuku díky projektu Učení bez hranic. Rodina momentálně bydlí v provizorním bydlení, kde však nemůže zůstat dlouhodobě. Shání proto byt v Rokycanech a okolí, kde by mohla důstojně žít.

S takovými příběhy se momentálně setkáváme napříč celou republikou, ať již v Krajských asistenčních centrech pomoci, kde pomáháme, prostřednictvím naší help linky nebo v terénu. V řadě krajů přijímáme nové pracovníky se znalostí ukrajinského jazyka, případně se uprchlíci či jejich blízcí, kteří zde žili již před válkou a s vyřízením základních věcí jim pomáhají, mohou obracet na naše místní pracovníky dle svého aktuálního bydliště. Kromě zprostředkování základní materiální pomoci poskytujeme také prvotní informace, například kam se mohou obracet kvůli vyřízení víz, ohledně potravinové pomoci či s dalšími potížemi, se kterými si neví rady, kde a co je nutné zařídit, či jak se vypořádat s vyplněním formulářů. Následně nabízíme také komplexní sociální poradenství zaměřené na hledání bydlení, práce, vzdělávání dětí či další aktuální problémy, které uprchlíci řeší.

Úvodní foto: Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Plzni, autor: Veronika Zimová

Autor: Tereza Králová

Související články