Pomoc Ukrajincům v ČR: pomáháme v terénu, rozšiřujeme činnost help linky, doučujeme a podporujeme další nevládní organizace

Publikováno: 21. 3. 2022 Doba čtení: 6 minut
Pomoc Ukrajincům v ČR: pomáháme v terénu, rozšiřujeme činnost help linky, doučujeme a podporujeme další nevládní organizace
© Foto: ČvT

Pomáháme v Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Posilujeme lokální týmy. Podporujeme další neziskové organizace, které dlouhodobě pracují s uprchlíky. Na help lince jsou nově ukrajinsky hovořící pracovníci, díky čemuž je dostupná i uprchlíkům z Ukrajiny. A připravujeme se na to, že naše pomoc nebude potřeba jen v řádu týdnů a měsíců, ale i v horizontu let.

V Chomutově se dovybavuje byt, kde mají naši místní kolegové pronajatou kancelář. Brzy se sem nastěhují 2 dospělí se 4 dětmi a pravděpodobně k nim ještě někdo přibude. Bílinský tým pro změnu pomáhá s vybavením konkrétním rodinám v terénu. Podpořili jsme také Poradnu pro integraci, která se dlouhodobě věnuje migrantům. Stále také pomáháme v Krajském asistenčním centru,“ shrnuje dění posledních dní na Ústecku Vít Kučera, ředitel pobočky v Ústí nad Labem.

Neziskovým organizacím jsme přispěli ze sbírky SOS Ukrajina také na Karlovarsku, a to jednak společnosti Kotec, která má v Mariánských Lázních nízkoprahový klub pro děti a mládež a ujala se především humanitární, potravinové pomoci, a jednak organizaci Klubíčko, která se věnuje terénní práci s uprchlíky v Chebu, ale její činností je také práce s rodinami nebo například realizace dětské skupiny určené pro rodiče, kteří nastupují do práce.

Lokální týmy se rozšiřují, působíme přímo v terénu

Ze dne na den se aktivita jednotlivých týmů v různých koutech ČR začala měnit. „Už nyní je jasné, že pomoc uprchlíkům je jednou z našich stěžejních činností i v rámci ČR, kterou budeme v následujících měsících a asi i letech provozovat. Jen je potřeba postupně najít balanc mezi naší dosavadní prací a pomocí uprchlíkům. Situace se bude vyjasňovat postupně,“ popisuje změnu v lokalitách Jakub Paleček, ředitel v Plzeňském kraji. Postupně se ukáží, v jakých oblastech bude potřeba s uprchlíky pracovat, ať už se jedná o bydlení, práci či vzdělávání. Může se to lišit i kraj od kraje podle potřeb a možností dané pobočky.

„Kromě KACPU v Liberci vytváříme síť dalších poskytovatelů sociálních služeb tak, abychom mohli pomáhat i těm, kteří jsou v nějaké zoufalé situaci – nemají jídlo, ošacení, vyřízený kontakt s úřadem práce. Od příštího týdne se taky chystáme na větší monitoring terénu, jestli někde nejsou slepá místa. Navazujeme větší spolupráci s městy, komunikujeme se starosty,“ říká ředitel liberecké pobočky Lukáš Průcha.

A právě z výše uvedených důvodů již některé naše pobočky začaly aktivně vyhledávat nové terénní pracovníky hovořící ukrajinsky či rusky, ale i další kolegy, kteří na sebe převezmou tíhu práce s uprchlíky. Případné aktuální nabídky je možné nalézt v sekci kariéra. Jedna z prvních pracovnic nastoupí v pondělí například v Karlových Varech. „Paní pochází z Ukrajiny a bude se zaměřovat na síťování přímo v terénu. Zároveň je vystudovaná učitelka, takže věřím, že bude velkým přínosem,“ říká Jan Němeček, ředitel karlovarské pobočky.

V terénu působí také již kolegové na Olomoucku. „Konkrétně na Přerovsku a Jesenicku se už věnujeme terénnímu poradenství. Kromě toho máme dva lidi v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v psychologickém týmu a v Prostějově jsme otevřeli mini klub, kam mohou ukrajinské matky dát děti, když si potřebují oběhnout úřady,“ shrnuje zdejší situaci ředitel místní pobočky Michal Láš.

Přispějte do SOS Ukrajina:

Uprchlíci se nesmí stát obětí obchodníků s chudobou

Terénní pracovníci sami poznávají, jak palčivým problémem v pomoci je ubytovávání. Mnoho domácností je velmi solidárních a nabízejí ubytovací kapacity lidem prchajícím před válkou zcela nezištně, na vlastní náklady, maximálně s vidinou příspěvku státu na energie a nezbytné náklady. Motivace jiných je však pochybnější.

V jedné malé obci se objevila skupina 17 ukrajinských uprchlíků. Majitelem ubytování je soukromá osoba, o které víme, že má v oblasti větší množství ubytovacích kapacit, které standardně poskytuje chudým romským domácnostem. Kolem její osoby byly kauzy kolem vysokých záloh, kaucí, ale také štěnic v pronajímaných domácnostech, takže ačkoliv se zdá a sama tvrdí, že její pomoc je aktuálně nezištná a vše dělá bezplatně, tak její motivace do budoucna působí tak, že se spíše začíná zaměřovat na jinou cílovou skupinu, ale to se ukáže až časem,“ popisuje místní pracovnice.

Během týdne se počet uprchlíků u tohoto pronajímatele zvedl ze 17 na 45. S pomocí neziskových organizací se jim snaží zajistit potraviny, základní léky a nezbytné vybavení domácností. Pomáhá jim údajně také se zařizováním dokladů a mimořádné okamžité pomoci.

„Dle informací od samotných uprchlíků je však realita taková, že stále všichni nemají vyřízená víza, ač pronajímatel telefonicky tvrdil, že ano. Podle evidence je zde v tuto chvíli registrováno pouze 6 osob, což ukazuje na to, že většina z nich stále nemá vyřízené doklady. A už se objevují i první informace o tom, že začíná vybírat peníze za energie,“ dodává pracovnice k dalšímu vývoji.

Dnes jsou již uprchlíci nakontaktováni na místní neziskovou organizaci a především také na úřady v okolních městech, kam část z nich byla přesunuta. Ti již ohlídají, aby jejich neštěstí nikdo nezneužíval a jednalo se s nimi narovinu.

Na Karlovarsku se již věnují doučování dětí z češtiny

Kromě jiného je nutné řešit i otázku vzdělávání ukrajinských dětí. „V Nejdku jsme již začali doučovat češtinu děti z Ukrajiny. Kolegyně se s nimi domlouvá anglicky a rusky a i za velmi krátkou dobu jsou tam vidět posuny. Jedná se o děti tak na přelomu prvního a druhého stupně základní školy,“ zmiňuje Němeček.

Větší problém máme u předškolních dětí. Naše kluby fungují jen v dopoledních hodinách, ale rodiče potřebují zajistit péči o tyto děti po celý den. S tím je ale spojené například stravování, které my v klubech neposkytujeme. Bude potřeba, aby tyto děti nastoupily do běžných mateřských škol a na to je potřeba se zaměřit.

Stejně tak se objevují prvotní informace ze škol o komplikacích, na které narážejí. „Chybí finance na další úvazky pro lidi, kteří ale ve školách budou potřeba. Školy by potřebovaly jasné informace, aby se se situací mohly vypořádat, protože do škol už přicházejí první děti z Ukrajiny a bude potřeba personální posílení,“ dodává Němeček.

K nutnosti řešit téma vzdělávání se pro SeznamZprávy vyjádřil již minulý týden i Šimon Pánek: „Jedna věc je otázka vzdělávání, jestli to budou segregované třídy nebo jestli má být tendence, aby se ukrajinské děti zapojily v českých třídách. Je potřeba posílit a brát mezi uprchlíky asistenty pedagogů, ideálně třeba pedagožky a pedagogy z Ukrajiny. Dá se to zvládnout.

Help linka je k dispozici i pro uprchlíky z Ukrajiny

Kromě pomoci v terénu jsme posílili také telefonicky pomo. Nově je naše help linka dostupná i lidem v nouzi, kteří utekli před válkou z Ukrajiny. Na lince se jim budou věnovat operátoři, kteří hovoří ukrajinsky. Ti jim mohou poskytnout základní poradenství a orientaci v systému České republiky, pomoci s porozuměním dokumentů a vysvětlením jejich obsahu, zprostředkovat potřebnou pomoc spojenou například s ubytováním, dopravou či potravinami, ale také nabídnout běžnou lidskou oporu. 

* úvodní foto: Krajské asistenční centrum Ústí nad Labem (ČvT)


Autor: Tereza Králová

Související články