Život v Kuvajtu: Příběh Etiopanky, která se vrátila do své vlasti

Publikováno: 26. 2. 2020 Doba čtení: 5 minut
Život v Kuvajtu: Příběh Etiopanky, která se vrátila do své vlasti
© Melikte Tadesse

Po více než roce, kdy se rozmýšlela nad návratem, přicestovala Frehiwot konečně zpátky do Etiopie. Předtím pracovala čtyři roky jako služka v Kuvajtu. Frehiwot se narodila jako jediné dítě svobodné matce a když jí bylo osmnáct a dokončila střední školu, měla sen, že bude studovat práva. Ale její plány vzaly za své, když se její matka dostala do vězení za účast v politických protestech. Protože její matka žádné další děti neměla a Frehiwot sama čekala dítě, společenské normy ji donutily se svého snu vzdát a emigrovat do Kuvajtu. Musela finančně podporovat svou matku a být schopná postarat se o své čerstvě narozené dítě.

„Bylo těžké být kuchařkou, uklízečkou a chůvou pro všechny ”

Práce v Kuvajtu nebyla zcela podle jejích představ. „To, co mě v Kuvajtu čekalo, se velice lišilo od podmínek, jak mi je popsali agenti. První rodina, pro kterou jsem pracovala, měla 22 členů a měla pouze dvě služky – já byla jedna z nich. Bylo těžké plnit roli kuchařky, uklízečky a chůvy zároveň pro všechny,” popisuje Frehiwot. „Muži chodili domů opilí, byli vulgární a často mi schovávali klíče od mého pokoje, takže jsem neměla kde spát. Ženy zas záměrně daly židle z kuchyně pryč, aby měly jistotu, že budu pořád na nohou kmitat v kuchyni. Bylo to velmi namáhavé pro má záda,” dodává.

Nedlouho poté kontaktovala Frehiwot své agenty a žádala je, aby ji poslali k jiné rodině. Odmítli. Tuto etapu svého života popisuje jako velmi beznadějnou: „Rozhodla jsem se ukončit svůj život a málem jsem skočila z okna. Zachránila mě skupina Indů.” Když se zaměstnavatelé dozvěděli o jejím sebevražedném pokusu, nechali Frehiwot odejít.

Přesto byla Frehiwot stále rozhodnuta dál pracovat v Kuvajtu. „Myslela jsem, že prostě musím všechny těžkosti snášet, jestliže mám zvládnout starat se o svou matku i dítě. A kvůli spoustě věcem jsem se chtěla domů vrátit, třeba když jsem se dozvěděla, že matka bude pravděpodobně odsouzena k smrti. Ale nezastavilo mě to. K čemu bych jí byla dobrá, říkala jsem si, kdybych jí nemohla pomoct alespoň finančně?” říká Frehiwot.

„Věděla jsem, že nemůžu zůstat ”

Agenti našli Frehiwot novou, etiopskou, rodinu. „Myslela jsem, že jsem našla v SAE domov, ale mýlila jsem se. Mou zaměstnavatelku vůbec nezajímalo, že jsem Etiopanka, chovala se ke mně špatně. Nutila mě spát na podlaze vedle psa a musela jsem pracovat i po půlnoci. Tato zkušenost pro mě byla obzvlášť bolestivá, věděla jsem, že nemůžu zůstat,” popisuje Frehiwot, která byla nucena opět kontaktovat své agenty. „Pro další rodinu jsem pracovala dva roky a chovali se ke mně hezky. Vzpomínám si, že jsme společně vařili i jedli a dokonce mi dovolili vařit i náš tradiční pokrm.”

Tato idyla ale netrvala dlouho, protože situace doma se začala zhoršovat. Případ její matky se zdál být beznadějný, její přítel trval na tom, aby se vrátila domů a starala se o jejich dítě a zemřel i její otec. Láska a péče o vlastní rodinu byla na prvním místě, a tak se Frehiwot brzy vrátila domů.

Během prvních pěti let po svém návratu dělala Frehiwot všechno pro to, aby byla matka propuštěna z vězení, což se nakonec podařilo. „Pět let po návratu jsem neměla žádnou práci a většina mých peněz padla na propuštění matky z vězení. Většinu času jsem trávila doma bez jakékoli naděje na změnu, až mi přítel řekl o programu SINCE,” říká.

Zastavit neregulérní odchod v severní a střední Etiopie (SINCE) je program financovaný Evropskou unií a realizuje jej Italské velvyslanectví v Etiopii. Program přispívá ke snižování neregulérní migrace v pěti oblastech Etiopie, kterými jsou Addis Ababa, Amhara, Oromia, Tigray a Region jižních národů, národností a lidu [SNNPR]. Program zlepšuje životní podmínky těch nejslabších lidí, tedy potenciálních migrantů a navrátilců. Vytváření pracovních míst pro potenciální migranty v Addis Ababě je součástí programu SINCE a vede ho Člověk v tísni společně s partnery z Alliance2015, kterými jsou Concern World Wide, International Volunteer Service for Development (VIS) a Organization for Child Development and Transformation (CHADET).

Frehiwot se stala jednou z nejmotivovanějších účastnic školení v rámci programu. „Už od mládí mě vždy zajímalo navrhování a výroba obuvi a příležitost vytvářet kožené boty znovu oživila mé dětské sny. Pamatuji si, že jsem se pro tuto práci nadchla tak, že jsem dokonce školitelům na Yeka Industrial College přinesla ukázku mé dřívější práce. Nebylo to nic výjimečného, ale měla jsem obrovskou vůli v této práci vyniknout,” popisuje. Frehiwot v současné době pracuje jako učnice v družstvu na výrobu obuvi Ethio-International Footwear Cluster Cooperative Society (EIFFCOS).

„Odrazit se můžu jenom ode dna ”

Když jsme se Frehiwot zeptali, jestli znovu uvažuje o emigraci, odpověděla: „Vydělávám nyní dost peněz? Ne. Ale život mě naučil, že občas musíte začít u dna, a je to tak v pořádku, protože jedině odtud lze postupovat vzhůru. Kdo ví, třeba si jednou otevřu svůj vlastní podnik, možností je nespočet!”

Toto je vzkaz, který Frehiwot posílá lidem, kteří by uvažovali o odchodu: „Nemůžu nikomu říkat, ať neemigruje, na to nemám právo. Ale chci říct toto; je v pořádku začínat skromně a je v pořádku vrátit se zpátky do školy. A když něco nevyjde, nemělo by vás to odradit, měli byste být vděčni, že žijete ve své vlasti, kde všichni mluvíte stejným jazykem a máte kolem sebe lidi, které milujete.”

Za poslední dva roky prošlo školením projektu SINCE přes 1400 navrátilců a potenciálních migrantů. Projekt je také propojil s více než 50 soukromými firmami, které pracují v oblastech kožedělnictví, obrábění kovů a stavebnictví.

Článek vznikl za finanční podpory Evropské unie. Za jeho obsah odpovídá pouze Člověk v tísni a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie.

Tento projekt byl podpořen i ze sbírky Skutečná pomoc.



Autor: Melikte Tadesse , PIN Ethiopia Communication Officer

Související články