Díky online doučování děti ve škole nezaostávají, přestože se rodina ocitla zcela bez prostředků

Publikováno: 30. 11. 2020 Doba čtení: 3 minuty

Sociální systém Sociální vyloučení Vzdělávací programy Vzdělání a osvěta

Tereza a Petr, kteří společně vychovávají čtyři děti, v posledních letech často měnili domov. Chvíli žili v Anglii, odkud Petr pochází, poté se stěhovali do Německa za prací, aby se na počátku tohoto roku vrátili z rodinných důvodů zpět do ČR. Po nástupu jarní vlny koronaviru se rodina ocitla v kritické situaci. Petr ztratil v důsledku krize práci, kterou si zde našel, a protože přišli do Čech teprve před nedávnem, neměli vyřízené potřebné formality pro to, aby měli nárok na dávku v hmotné nouzi.

Rodina tak zůstala zcela bez prostředků a nebyla schopna pokrýt ani základní výdaje na chod domácnosti, natož zajistit dětem počítač a připojení, které byly v důsledku zavedených opatření pro studium zcela nezbytné. Sourozenci Matěj, Julie a Petr tak neměli žádnou možnost, jak se do distančního vzdělávání zapojit. Hrozilo, že mezi nimi a ostatními spolužáky vznikne hluboká propast.

Tereza naštěstí dlouho nečekala a obrátila se na nás s žádostí o pomoc. Kromě toho, že jsme rodině pomohli v komunikaci s úřady a zajistili jim dodávku potravinových balíčků, začali jsme se okamžitě věnovat také dětem. Poté, co se s námi škola spojila, domluvili jsme se s jejich učiteli, že nám pro ně zasílali úkoly, které jim předáme a pomůžeme s jejich plněním. Zároveň jsme se pustili do shánění počítače a sjednávání datového připojení. Obojí se nám podařilo rychle zajistit a mohli jsme tak ihned zahájit online doučování.

Děti si vzájemně pomáhají

„Díky počítači jsme byli neustále ve spojení. Nejprve jsem dětem nahrávala a posílala výuková videa, podle kterých se učily. Po pár dnech mi začala pomáhat má dcera. Vzala si na starosti Matěje, který chodí do sedmé třídy a Julii, která je teď ve čtvrtém ročníku. A vyplatilo se. I přes poměrně dlouhou pauzu od školy a všechny komplikace, které rodinu potkaly, si děti zvládly známky udržet a v některých předmětech se dokonce vylepšily!“ vysvětluje kolegyně Eliška a dodává: „Nejvýraznější pokrok udělala určitě Julie. Škola ji ohromně baví a navíc se výborně naučila pracovat s počítačem. Ukázaly jsme jí, na jakých webových stránkách může pilovat svou češtinu, kde se dají vyhledat matematické příklady a jak si kontrolovat výsledky. Umí si zjistit a vyhledat vše, co jí zajímá a čemu nerozumí. Velkým plusem je i to, že s prací s počítačem pomáhá i svým bratrům.“

Vzhledem k tomu, že spolupráce s rodinou probíhala už od jara a že jsme se s dětmi učili i během letních prázdnin, podzimní přechod na domácí výuku nepředstavoval až takový problém. „Děti jsou do online režimu zajeté, vzájemně si pomáhají. Spolupráce funguje velmi dobře na všech úrovních,“ říká Eliška. Rodinná situace se podle ní zlepšuje i v dalších ohledech. Za rodinou přijeli příbuzní z Anglie a poskytli jim pomoc, my jsme jim už také pomohli zařídit na úřadech všechno potřebné, a to včetně evidence na úřadu práce. Věříme, že situace v rodině se bude už jen zlepšovat a jsme rádi, že dokud budou děti potřebovat pomoc se školou, můžeme tu pro ně být.