„Co děláte s těmi miliony“ aneb jak vlastně probíhá humanitární pomoc v krizích
Publikováno: 27. 7. 2021 Doba čtení: 5 minutPřírodní katastrofy jako jsou povodně nebo nedávné tornádo na Moravě za sebou zanechají spoušť v podobě zničených domů a nešťastných lidí, kteří mnohdy přijdou úplně o všechno. Těmto lidem pomáhají také humanitární organizace, které vyhlašují finanční sbírky, kam může veřejnost přispívat. V reakci na tornádo na Jižní Moravě vyhlásila organizace Člověk v tísni záhy po neštěstí sbírku SOS Morava, kam lidé do této chvíle přispěli více než 166 milionů korun.
Co se s penězi od dárců děje, proč nelze peníze rozeslat ihned a jaký je postup organizací při poskytování humanitární pomoci od samého začátku?
Efektivita a spravedlivé šetření na prvním místě
Při jakékoliv krizi a přírodní katastrofě se schází v Člověku v tísni tým, který jedná o tom, jak zasaženým lidem co nejvíce pomoci a také o možnosti vyhlásit sbírku. Vyhlášení sbírky je ale jen začátek.
Nejdůležitější je, aby pomoc byla poskytnuta co nejrychleji, nejefektivněji a nejspravedlivěji všem zasaženým lidem. Proto se záhy po nedávném tornádu sešli zástupci Člověka v tísni s dalšími organizacemi, aby sladili další kroky, zvolili jednotný postup a navzájem si poskytovali informace.
Nevládní organizace také musejí co nejdříve informovat o své přítomnosti další subjekty - například správu obcí a krizové štáby složek IZS, které vznikají na úrovní obcí i kraje.
„Na místě panuje chaos, je tedy potřeba se na začátku zorientovat. Zároveň respektujeme, že v první chvíli nastupuje Integrovaný záchranný systém a až potom nevládní organizace, Na místě je těžká technika, bagry, hasiči, armáda, odklízí se sutiny,“ popisuje Kristina Ambrožová, ředitelka Humanitárního střediska Diakonie ČCE.
Dům od domu
Než se začnou peníze ze sbírek rozesílat lidem, musejí organizace zmapovat, co je nejvíce potřeba a zjistit, jaké jsou škody. To znamená, obejít všechny zasažené domácnosti a získat objektivní informace o rozsahu poškození v každé jedné z nich. Terénní pracovníci obcházejí domácnosti až po odhadu statiků, lidé v tu chvíli již vědí například to, zda je jejich dům určený k demolici.
Aby lidem neklepalo na dveře příliš organizací a oni nemuseli stále dokola vysvětlovat, co nejvíce potřebují, rozdělily si tři organizace zasažené obce podle území. Terénní pracovníci Člověka v tísni tak obcházeli lidi v Mikulčicích, Lužicích a poničené části Hodonína. Organizace Adra sbírala data v obci Moravská Nová ves a Diakonie v Hruškách.
Díky tomu bylo možné zpracovat data rychleji, zajistit, aby se informace nezdvojovaly a nenavštěvovat zasažené lidi několikrát.
Člověk v tísni měl v obcích každý den 16 dvoučlenných týmů, které sbíraly informace za pomoci aplikace Inspecto. Všichni lidé tak odpovídali na stejný soubor otázek, aby jejich odpovědi dohromady poskytly potřebný přehled a zjištěné informace byly porovnatelné. Stejnou aplikaci a stejný dotazník používali i pracovníci organizací Adra a Diakonie.
„Snažili jsme se, aby otázek nebylo moc, ale abychom měli co nejpřesnější přehled o míře poškození. Ke každé domácnosti se navíc pořizují fotky, kde jsou vidět škody, což je také užitečné pro orientaci. Je vidět, jak byla poničená zahrada, střecha a tak podobně,“ říká Kristina Ambrožová.
Vyplnění dotazníku netrvá pár minut
„Monitoring je systematický a cílený. Procházíme všechny domácnosti, což je samozřejmě v takové situaci časově náročné. Lidé své neštěstí sdílejí, pro práci terénních pracovníků je proto důležitá empatie,“ vysvětluje Václav Kučera z Člověka v tísni, který několik týdnů pomoc vedl a dodává: „Čerpáme ze zkušeností, které máme z pomoci při povodních. Domácnosti je nutné začít obcházet co nejdříve. Díky tomu na ně máme kontakty, šli jsme za nimi brzy. Pak začnou demolice domů a ty lidi už tak snadno nezastihneme.“
Finanční pomoc je jednotná
Když organizace sesbírají všechna data, vyhodnotí, co z dotazníků vyplynulo a počítají škody v domácnostech. Pak se tým zástupců všech organizací sejde a s ohledem na dostupná data rozhoduje, jakou částku budou organizace společně vyplácet. Stanovuje se například částka, která poputuje na pomoc lidem, kteří přišli o celý dům, o střechu, nebo mají menší škody. Cílem je, aby rozdělování peněz bylo co nejspravedlivější.
„V první vlně jsme poskytli plošnou pomoc všem zasaženým a vytvořili jsme model dvou úrovní pomoci dle míry škod. Ve druhé vlně pomůžeme společně s dalšími organizacemi opět všem rodinám z té poškozenější skupiny. Ve třetí vlně se pak zaměříme na individualizovanou pomoc těm nejohroženějším – lidem, kteří si mohou jen těžko pomoci sami, nebo nemají příbuzné, nemají se na koho obrátit. K vytipovaným domácnostem, které jsou v tíživé situaci, tak poputuje další podpora," říká koordinátorka pomoci Člověka v tísni Michaela Guldanová.
Bez darovací smlouvy to nejde
Aby finanční pomoc mohla k lidem v nouzi putovat, musejí podepsat darovací smlouvu. Organizace nemohou peníze jen vzít a poslat je někomu na účet. Darovací smlouva je vypracována pro stovky lidí, je nutné ji ošetřit právně. Smlouva musí být na jednu stranu jednoduchá, ale musí být stanoveny podmínky, aby byla pro obě strany – příjemce pomoci i organizace bezpečná.
Ve chvíli, kdy jsou stanovené částky s ohledem na rozsah škod, rozesílají organizace lidem darovací smlouvy buď elektronicky, nebo v případě potřeby obcházejí domy s papírovou smlouvou k podpisu.
Podepsaná darovací smlouva znamená, že peníze mohou začít odcházet na účty zasažených. V případě, že lidé nemají zřízený bankovní účet, dostávají dar jinou formou výplaty.
Vyhlášení samotné sbírky, na které se mnohdy sejdou desítky milionů korun, je pouhý začátek pomoci. S vybranými penězi je potřeba nakládat co nejefektivněji a nejspravedlivěji. Humanitární organizace nezapomínají ani na to, aby pomoc byla udržitelná a přemýšlejí v dlouhodobém horizontu.
Ve chvíli, kdy už moc dalších subjektů v zasažených místech nezůstává a z prvních stránek novin informace o katastrofě postupně mizí, jsou to právě nevládní organizace, které zůstávají na místě dlouhodobě a lidem nadále pomáhají.
Přispět můžete také pomocí QR kódu (1 000 Kč, výši daru můžete podle uvážení upravit.). Otevřete si mobilní bankovnictví a zvolte možnost "platba QR kódem":
