Jakou roli hráli asistenti pedagoga při distančním vzdělávání a návratu do škol? Přečtěte si naši komplexní zprávu
Publikováno: 1. 12. 2020 Doba čtení: 3 minuty
V září 2020 jsme uskutečnili výzkumné online šetření s cílem zjistit, jakou roli hráli asistenti pedagoga při distančním vzdělávání a návratu do škol v průběhu května/června a v průběhu září. Zaměřili jsme se na to, jaké činnosti vykonávali a jaká jsou jejich doporučení k distančnímu vzdělávání v budoucnu. Podívejte se na podrobné závěry z šetření.
Online dotazník, který vyplnilo na 800 asistentek a asistentů pedagoga obsahoval kromě uzavřených otázek rovněž otázky otevřené, které umožňují lépe porozumět situaci asistentů a tomu, jak o své práci přemýšlejí. Výstupy tohoto výzkumu potvrdily, stejně jako závěry z našich předchozích výzkumů (2019 Asistent pedagoga jako case manager, 2020 Telefonické šetření mezi asistenty pedagoga), význam profese asistenta pedagoga v českém vzdělávacím systému.
Je zřejmé, že během pandemie se užitečnost asistentů pedagoga projevila více než kdy dřív. Pokud by se pozice asistentů pedagoga výrazně omezila či zrušila, školy by nebyly schopny řadu potřebných služeb souvisejících s podporou dětí poskytovat.
Skoro 60 % z asistentů pedagoga se věnovalo podpoře žáků při plnění distančně zadaných úkolů a podporovalo pedagoga při přípravě výukových materiálů. Asistenti pedagoga sehráli klíčovou roli při podpoře žáků, kteří jsou “offline”. 30 % asistentů se věnovalo žákům, kteří neměli přístup na internet. Žákům distribuovali výukové materiály do poštovních schránek a udržovali s nimi a jejich rodiči telefonický kontakt. Pomohli až tisícům dětí v tom, aby nezůstaly odstřižené od školy. Bez asistentů by v ČR zcela jistě docházelo k ještě většímu zvyšování vzdělávacích nerovností.
Významnost pozice asistentů pedagoga také potvrzuje zjištění, že více než 50 % z nich vykonávalo v průběhu května a června pedagogickou činnost pro skupinu žáků při rozdělení žáků 1. stupně do skupin.
Asistenti vidí mezery v podpoře, kterou dostávají
Z kvalitativních dat vyplývá, že asistenti pedagoga měli v průběhu uzavření škol a návratu do škol velmi významnou roli při komunikaci s rodinou a dítětem. Mimo jiné z dat vyplývá, že rodiče by sami bez pomoci asistentů pedagoga měli velké problémy se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, oceňují přístup a významnost role asistentů.
Asistenti pedagoga hodnotili pozitivně při návratu do škol zejména výuku (nižší počty žáků ve třídě) a lepší znalost, porozumění rodinnému prostředí žáků a spolupráci s rodiči. Jako další pozitivum uváděli radost žáků z prezenčního vzdělávání a jejich větší samostatnost. Pozitivně vnímají spolupráci s vedením školy a s kolegy učiteli.
I když si asistenti s řadou výzev dobře poradili, vidí značné rezervy v podpoře, která se jim dostávala a dostává. Větší podporu by uvítali od většiny aktérů vzdělávacího systému. Zmiňovali rodiče, učitele jednotlivých předmětů, třídního učitele, vedení školy (povzbuzení a informace), od speciálně pedagogických center, pedagogicko-psychologických poraden, MŠMT, ale překvapivě i od médií.
Dále by uvítali včasné a detailní informace o návratu do škol, ideálně od nadřízeného, informace o postupu v případě příznaků COVID-19, zajištění ochranných prostředků pro žáky a speciálně pro žáky s podporou AP (respirátory, štíty).
Ze systémových opatření (podpory) asistenti navrhovali zajištění stability zaměstnání (plný úvazek), nepřímou pedagogickou činnost jako standardní součást úvazku, adekvátní ocenění za samostatné vedení třídy a rozšíření kompetencí asistentů (k čemuž často docházelo, jak ukazují naše zjištění). Dále by uvítali eliminaci činností, které nesouvisí s jejich pracovní pozicí (úklid, administrativa).
Výstupy z dotazníků přinášejí zajímavé informace o vývoji situace ve školách v průběhu tohoto mimořádného roku.
