Manželé z lavičky

PONDĚLÍ, DEN I.

     Je chladné ráno a já mířím do parku. Ještě než do něj vstoupím, jdu na úřad daného městského obvodu a setkám se s vedoucí sociálních pracovníků, aby mi o příběhu sdělila více a uvedla ho do kontextu. Od pracovnice získávám stejné informace, které již mám. Vydáváme se do parku, kde na nás již čeká pan Stanislav. Po společné domluvě sociální pracovnice městského obvodu odchází a já mám prostor na pokládání osobnějších dotazů. Zajímá mne, proč na setkání není přítomna manželka pana Stanislava, a ptám se na ni. Pan Stanislav mne překvapuje slovy „Manželka se nemůže pohnout.“. Žádám ho, aby mne za manželkou doprovodil. Z mého pohledu je nutné zjistit, v jakém stavu se nachází a zda nepotřebuje pomoc.

    Paní Ludmilu nacházím ve velmi neutěšeném stavu. Promočenou, plačící, na pokraji psychického i fyzického vyčerpání, resp. takto se mi v danou chvíli jevila. Paní Ludmila mi při podání ruky sděluje, že již nechce žít a nikdy v životě by si neuměla představit, že takto skončí. Celá se chvěje, je promrzlá a stěžuje si na bolesti nohou. Vidím, že je nutné zajistit mnohem více, než jen pouhý doprovod na úřad. Můj návrh na přivolání záchranné služby paní Ludmila razantně odmítá se slovy „Jsem tu jen kvůli manželovi a psovi, jak by beze mne přežili, co by si sami počali.“ Její rozhodnutí musím akceptovat. Přesouváme se tedy alespoň na slunné místo, kde budou manželé moci alespoň trochu pookřát. Paní Ludmilu tam přenášíme na rukou. Než se odebereme na úřad, pokouším se zjistit, co je příčinou toho neštěstí, jak se to vlastně stalo. „Podepsali jsme výpověď nájemního vztahu dohodou, bez jakékoliv výpovědní lhůty a náš jediný příjem padl na úhradu části dluhu za nájemné. Oba s manželem žijeme z jednoho nízkého důchodu a část nájemného jsme dopláceli z příspěvku na bydlení, o který si manžel poslední dobou již nemohl zažádat. Měl totiž starý občanský průkaz.“ popisuje paní Ludmila. Zajímá mne tedy, proč si pan Stanislav nezajistil nový osobní doklad. „Manžel si o nový OP zažádal, ale v době, kdy byl průkaz již k vyzvednutí, měl infarkt. Poté se již v mnoha věcech neorientoval.“. Ptám se, proč manželům nikdo z blízkého okolí nepomohl. „Nemáme žádnou rodinu, ani děti.“ Ujistila jsem se, že je paní Ludmila schopna na nás počkat, než zařídíme osobní doklady a vydali jsme se na příslušný úřad. Zajištění OP bylo snadné, doklad zde na pana Stanislava opravdu čekal. Dále jsem se rozhodla řešit finanční situaci. Jelikož u sebe manželé neměli žádnou hotovost a nemají ani žádné úspory, je nutné zajistit příslušné soc. dávky. Zároveň zjišťuji, že je pan Stanislav vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Je tedy nutné jej do evidence opětovně zařadit. Cestou na úřad pan Stanislav několikrát upadl na kolena a část cesty ušel právě takto. Byl již velmi vyčerpaný. Stejně jako manželka, razantně odmítá záchrannou službu a jakoukoliv lékařskou pomoc. Nakonec je pan Stanislav do evidence úspěšně zařazen. Navrhuji, abychom se setkali s vedoucí oddělení Hmotné nouze, kde bychom zajistili soc. dávky, nutné k přežití manželů. Činíme tak a v rámci jednání jsou nám zprostředkovány veškeré formuláře, které vyplňujeme a podáváme ke zpracování. Za jeden den se nám povedlo zajistit tolik podstatných záležitostí. Jelikož jsem ale maximalista, pokouším se ještě o zajištění potravinové pomoci. Po návratu do parku se dozvídám, že manželé jsou bez přístřeší již 14 dní. Za účelem zajistit jim první krizovou pomoc kontaktuji Krizové centrum Spirála. Je zde bohužel naplněna kapacita lůžek. Nabízím manželům pomoc azylového domu, oba mi ale sdělují, že nemají sílu se tam dnes dopravit. Musíme tedy vyčkat do zítřka, kdy budeme hledat jiné řešení. Chci oběma pomoci s mnoha dalšími záležitostmi. Za tímto účelem nabízím další spolupráci, kterou oba s radostí přijímají. Domlouváme se na zítřku, budeme hledat střechu nad hlavou a musíme vyřešit, co budou v příštích dnech jíst.

     Odcházím a honí se mi hlavou, proč situace došla tak daleko, vždyť šlo o vyřízení OP a o peníze vůbec manželé nemuseli přijít… Proč se neobrátili na obecní úřad? Park není od úřadu daleko. Nikdo si kromě bývalé sousedky lidí nevšiml? Zítra musíme bezpodmínečně najít bydlení, ale … bez peněz, s domácím mazlíčkem to bude složité.

Pokračování ZDE