Michaela Kučerová o online vyučování: Problémy přinesla především nová látka
Publikováno: 13. 5. 2020 Doba čtení: 2 minuty
Je to přesně dva měsíce od doby, kdy nouzová opatření spojená s koronavirem přesunula výuku ze škol do domácností. V ideálním případě by domácí vzdělávání mělo probíhat online prostřednictvím moderních technologií. Jak ale ukázal poslední výzkum Národohospodářského ústavu Akademie věd, přístup k internetu nemají tři procenta dětí a dalších šest procent domácností postrádá počítač či tablet. Může dálková výuka prohloubit již existující rozdíly mezi dětmi? Přinesla současná situace nějaká ponaučení a možnosti, kterých bude možné v budoucnu využít? V ranním vysílání Studia 6 o tématu promluvila koordinátorka vzdělávacích služeb Člověka v tísni Michaela Kučerová.
Začátek domácí výuky byl pozvolný. „Děti nejprve jen opakovaly již probranou látku a nenastávaly žádné závažnější problémy. S postupem času bylo ovšem potřeba začít probírat i novou látku, a zde už se začínaly projevovat komplikace zejména u těch žáků, kterým se doma nedostalo dostatečné podpory,“ vysvětluje v ranním Studiu 6 Michaela Kučerová a dodává, že příčinou nízké podpory rodičů mnohdy bývají nedostatečné znalosti nutné k tomu, aby svým dětem dokázali s úkoly pomoci. Dalším důvodem podle ní je, že v krizových situacích na sociálně a ekonomicky slabé rodiny obvykle velmi rychle doléhají finanční a jiné problémy a vzdělání dětí bývá upozaďováno.
Díky sbírce SOS Česko jsme dětem dodali potřebné vybavení
Přestože se šest procent dětí bez počítače a tři procenta dětí bez přístupu k internetu může jevit jako relativně nízké číslo, Kučerová v rozhovoru upozorňuje, že v reálu se jedná o velmi vysoký počet dětí, kterým je potřeba pomoci. V prvních dnech distančního vzdělávání bylo nutné zajistit dětem potřebné technické vybavení a datové připojení, což se z velké části podařilo díky sbírce SOS Česko, kterou Člověk v tísni vyhlásil na podporu všech, kteří se kvůli pandemií koronaviru ocitli v tíživé situaci. „Druhým krokem byla podpora samotného vzdělávání. Snažíme se dětem poskytovat podporu například prostřednictvím online doučování,“ uvedla ve vysílání Kučerová a dodala, že se rovněž nabízí otázka, zda by nebylo vhodné dětem poskytnout i nějakou formu podpory během srpna. Zjistit, zda v nějakých předmětech nezaostávají a látku jim v případě potřeby vysvětlit a zajistit tak, aby v pro ně byl září návrat do školy co nejsnazší.
Kučerová se v rozhovoru zamýšlela také nad tím, že ačkoliv dálková výuka může v některých případech dále prohlubovat již existující rozdíly mezi žáky, přináší současná situace i jistá pozitiva. Distanční vzdělávání v jejích očích umožnilo lépe zmapovat, kolika dětem ztížené životní podmínky neumožňují se na dálkové studium adaptovat. S větší přesností lze také určit, kolik žáků nemá připojení k internetu či postrádá podporu v rodině, což může být užitečné s ohledem na další pomoc. Přínos vidí také v online doučování: „I díky tomu, že se v této situaci hlásí velké množství aktivních lidí, kteří chtějí pomáhat, se nám daří zvyšovat počet dětí, které dálkově doučujeme. Takový způsob doučování nám mimo jiné umožňuje šetřit čas a kapacity a chtěli bychom v tom pokračovat i v budoucnu,“ vysvětlila Kučerová.
