Náš nový život v Arménii: Válka v Náhorním Karabachu očima vysídlených lidí

Publikováno: 4. 7. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Náš nový život v Arménii: Válka v Náhorním Karabachu očima vysídlených lidí
© Foto: Tereza Hronova

Válka v Náhorním Karabachu v roce 2020 zanechal nesmazatelnou stopu na všech, kteří ji prožili na vlastní kůži. Konflikt za sebou zanechal tisíce vysídlených lidí, ztráty na životech a nejistotu. Člověk v tísni spolu s partnery konsorcia realizuje projekt s názvem "Pomoc a včasná obnova pro lidi v Arménii postižené konfliktem" (REACT). Jeho cílem je zajistit potřeby více než 17 000 vysídlených lidí v celé Arménii.

V rámci projektu REACT vytvořil Člověk v tísni dokumentární sérii zaměřenou na obyvatele Arménie zasažené konfliktem v Náhorním Karabachu. Natáčení se ujalo pět dobrovolníků, kteří održeli naši podporu v rámci programu. Každý dostal chytrý telefon, aby vlastníma očima zdokumentoval svůj nový život v Arménii po skončení války. Série nese název "Tohle jsme my, náš život v Arménii". Hrdinové našich příběhů jsou různí, přesto je jejich vyprávění podobné. 

Liana Movsisyan žije v obci Goris v arménské oblasti Sjunik. Pochází z provincie Qashatagh v Náhorním Karabachu. Pocit strachu, který zažívala během války, v ní zanechal obavy a nejistotu. Liana vždy pracovala jako účetní, ale po útěku z Náhorního Karabachu se rozhodla, že zkusí dělat něco jiného. Absolvovala kurz aranžování květin v květinářství Qristian, které funguje v rámci projektu REACT, a na jeho konci získala nové zaměstnání. Práce s květinami jí tak každý den rozjasňuje život a pomáhá jí překonat negativní dopady války.



Narine Grigoryan se usadila ve vesnici Ditak v Araratské provinci. Když vypukla válka, utekla se svými dětmi z Náhorního Karabachu, protože již nebylo bezpečné nadále zůstat. Celá rodina žila v Karabachu spokojený život. Narine měla vlastní podnik, kde prodávala ovoce a zeleninu vypěstovanou ve vlastním sadu. Místo, kam se rodina po válce uchýlila, nebylo ideální, ale všichni byli rádi, že mají kde složit hlavu a jsou v bezpečí. Bohužel, po natáčení naší série se Narine spolu s dětmi musela znovu přestěhovat a nyní žijí v podobně špatných podmínkách. Jejich původní ubytování bylo jen dočasným útočištěm.



Příběh Artura Aleksanyana je jedinečný a motivující. Když začala válka, uprchl z provincie Qashatagh a usadil se ve městě Goris. Šestadvacetiletý mladík začal na novém místě pracovat ve stavebnictví, aby si vydělal nějaké peníze. Při renovaci jednoho z domů měl Artur možnost využívat kuchaň k přípravě oběda. Majitelka tohoto domu jeho jídlo jednoho dne ochutnala a byla velmi příjemně překvapena. Artur měl kuchařský talent a tak ho přemluvila, aby se přihlásil do kurzu vaření, který nabízí Člověk v tísni. Od prvního dne Artur vynikal svým kuchařským uměním. Následně dostal nabídku stát se šéfkuchařem v Mirhavu, jedné z nejznámějších restaurací v Gorisu. Nyní je šťastný, že se může živit tím, co ho baví nejvíc. Sám doufá, že všichni lidé, kterým válka změnila život, dostanou novou šanci.



Tsaghik Vardanyan je příkladem silné ženy, která navzdory všem těžkostem stále zůstává optimistkou. Tsaghik a její manžel Spartak spolu chodili do základní školy a ve dvaceti letech se vzali. Vzájemná starost a velké srdce jim pomáhá stát pevně při sobě i po tolika letech. Spolu se svým manželem a dětmi utekla Tsaghik z Aghadzoru do Arménie pěšky – byl to totiž jediný způsob, jak přežít. Celá rodina nyní žije ve vesnici Qaraglukh; opustili domov, v němž žili dlouhých 22 let. Kromě humanitární pomoci, kterou Tsaghik obdržela, se tato nezdolná žena zúčastnila také několika školení, například o výrobě sýra a včelařství. Přestože přišla v Karabachu o všechno, včetně 38 krav, Tsaghik se neustále učí novým věcem a doufá, že si v Arménii vytvoří nový domov. Už teď má čtyři krávy.



Od vypuknutí konfliktu v Náhorním Karabachu podporuje Člověk v tísni obyvatele, kteří uprchli do bezpečí v Arménii. Projekt REACT, s finančním přispěním Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro civilní ochranu a humanitární pomoc (ECHO), jim nabízí humanitární pomoc, ochranu dětí, rozvojové aktivity, kariérní poradenství i možnost odborného vzdělání. Doposud absolvovalo rekvalifikační kurzy více než 300 osob v pěti arménských regionech. 

Autor: Elma Vardanyan

Související články