Nový začátek

Paní Martina to neměla v životě lehké. Otěhotněla celkem brzy s partnerem, kterého jí neschvalovala rodina. Paní Martina tedy měla na výběr - buď zůstane u své rodiny, kde má zázemí nebo se osamostatní a utvoří rodinu vlastní. Bylo to pro ni velmi obtížné, rozhodla se však pro druhou možnost. Za svého partnera se brzy provdala a doufala, že vše zvládnou sami. Časem se manželům narodily další děti. Přestože neměli moc peněz, byli spokojení a šťastní, že mají jeden druhého. Všechno nasvědčovalo tomu, že i přes obtížný začátek bude rodině dobře.

Vše se ovšem změnilo, když začal manžel paní Martiny brát drogy. V tu chvíli se paní Martině zhroutil celý svět, najednou musela řešit situace, o kterých se jí dříve ani nesnilo. Manžel opustil práci, a tak měla rodina ještě méně peněz než dříve. Paní Martina se snažila šetřit, téměř vždy jí však manžel peníze vzal a utratil za drogy. Rodina se tak dostala do celkem vážných existenčních problémů. Museli se přestěhovat do horšího bytu v horší lokalitě. Přestože paní Martina celou situaci s manželem několikrát řešila, manžel odmítal s drogami přestat. Začal být velmi agresivní, k paní Martině se již nechoval tak jako dříve. Paní Martina se doma necítila v bezpečí, manžel jí několikrát uhodil a vyhrožoval jí. Paní Martina byla zoufalá a přišlo jí, že je na všechno sama. V tuto chvíli se rozhodla, že kontaktuje Člověka v tísni.

S paní Martinou jsem začala spolupracovat na začátku léta. Naším hlavním cílem bylo postavení na vlastní nohy a odpoutání od manžela. V první řadě jsme začaly hledat nové bydlení - daleko od manžela. Nalezení bytu, který by byl finančně dostupný, bylo však téměř nemožné. Situace v domácnosti se začala přiostřovat, manžel byl stále více agresivní. Po několika společných schůzkách jsme se domluvily, že budeme hledat azylové bydlení. Nalezení vhodného azylového domu však nebylo jednoduché, protože má paní Martina šest dětí. Společně jsme telefonovaly do azylových domů v celém Ústeckém kraji, po obtížném hledání jsme našly vhodné azylové bydlení pro paní Martinu i její děti. Rovněž jsme kontaktovaly maminku paní Martiny. Právě ta se pro paní Martinu stala velkou oporou. Paní Martina se již cítila jistější a začala věřit v lepší zítřek. Celou situaci však ztěžoval manžel paní Martiny. Ta měla velké obavy, že manžel vše zjistí a celá dosavadní snaha bude k ničemu.

Před několika týdny se paní Martina i s dětmi přestěhovala do azylového domu. V tuto dobu jsme byly v kontaktu pouze telefonicky. Když jsme se sešly, tak jsem nemohla uvěřit vlastním očím. Za tu dobu se velmi změnila. Působila sebevědomě a klidně, velkou pozitivní změnou prošel i její zevnějšek. Rovněž si sama našla nové zaměstnání. Nyní má vlastní peníze a nemusí se obávat, že jí je někdo sebere. Nyní s paní Martinou hledáme nové bydlení. Takové bydlení, kde se bude i s dětmi cítit bezpečně.

Paní Martina během svého života zažila mnoho zlého. Nyní je však na nejlepší cestě za novým/lepším životem a já věřím, že to nejhorší má již za sebou.