Peníze českých dárců pomáhají v Nepálu se zvládáním pandemie Covid 19

Peníze českých dárců pomáhají v Nepálu se zvládáním pandemie Covid 19

Publikováno: 13. 9. 2021 Doba čtení: 4 minuty

V květnu letošního roku vyzval Člověk v tísni českou veřejnost k podpoře Nepálu v boji s druhou vlnou COVID-19, kdy během jednoho měsíce narostl počet nakažených ze 150 případů denně na osm tisíc. V několika dnech Češi na tuto pomoc věnovali více než 6 milionů korun do sbírky SOS Svět.

Pracovníci nepálské mise tyto prostředky v první fázi použili na nákup základního zdravotnického materiálu, který díky konzultacím s tamními úřady a zdravotníky odpovídal nejnaléhavějším potřebám v zemi. Izolační centra pro pacienty s covidem od nás získaly antigenní testy, oxymetry, osobní ochranné pomůcky jako roušky, respirátory, obličejové štíty a chirurgické rukavice. Dodávali jsme také lůžka nebo nosítka, s jejichž velkým nedostatkem se nemocnice v okresech Bara, Rautahat, Sindhupalchowk a Dolakha potýkaly

„Lidem žijícím v odlehlých oblastech trvá dva až tři dny, než dojdou do okresního města a udělají si PCR testy. Pak musí další dva až tři dny čekat, než obdrží výsledky. Tato doba zvyšuje riziko nejen pro samotné pacienty, ale i pro širokou veřejnost,“ řekl tamní koordinátor Člověka v tísni Jampa Tsering Lama a dodal, že proto Člověk v tísni společně s místním zdravotnickým personálem navrhl balíčky obsahující nezbytný zdravotnický materiál.

Člověk v tísni také okamžitě přizpůsobil stávající programy druhé vlně pandemie. Prostřednictvím projektu Aarambha v Terai, zaměřeného na inkluzivní vzdělávání, vysílal rozhlasové pořady o preventivních opatřeních proti nemoci COVID-19.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel


Svědectví z terénu

Během první vlny lidé ze strachu nosili roušky, ale po zrušení většiny omezení, je nosit přestali. Největší problém pak byl s nedostatkem testů a s příliš dlouhou čekací dobou na výsledky. „Dříve jsme odebírali vzorky a posílali je do laboratoře, ale na konečné výsledky se čeká minimálně tři dny,“ řekl Paras Raj Yadav, zdravotní koordinátor izolačního centra v oblasti Bara. Jeho kolega Surendra Sah z oblasti Rautahat doplnil, že: „v izolačním centru jsme měli zbylé testy z loňského roku, takže jsme je využili a zmobilizovali zdravotníky, když začala druhá vlna. Podařilo se nám nakoupit nějaké zásoby od obce, ale měli jsme jen pět lůžek a pět kyslíkových lahví, což by při zvýšení počtu pacientů nestačilo.“

Antigenní soupravy jsou tak pro všechna izolační centra velmi potřebné, výsledky testování pacienti mají místo týdenního čekání do několika minut. Stejné je to i s lehátky. „Dříve jsme neměli nosítka pro přenášení pacientů. Jsou užitečná zejména pro přepravu těhotných žen z vesnic, kam není přístup po silnici. Teď máme místa navíc, kam uložit COVID-19 pozitivní pacienty,“ vysvětlila Sangita Basnet ze zdravotní stanice v oblasti Dolakha.

Její kolegyně Arun Kumar Mishara popsala i plány do budoucna. V Nepálu se sice pandemická situace zlepšuje, zdravotnický materiál bude ale potřeba stále. „Balíčky pro okrskové úřady, izolační centra, obecní úřady a zdravotnická stanoviště nám velmi pomohly. Bez vaší podpory by pro nás bylo obtížné starat se o nemocné. Plánujeme tento materiál využívat efektivně a pouze tam, kde je potřeba. Některé položky si schováme pro nejhorší scénáře do budoucna. Každému zdravotnickému stanovišti přidělíme kontaktní osobu pro testování.“


Podle Rambabu Pd Sah z izolačního centra v oblasti Rautahat využijí kromě jiného roušky a dezinfekční prostředky také v kanceláři, poskytnou je personálu a veřejnosti při setkáních nebo školeních. Kapacitu centra mohou rozšířit i díky 50 tlakovým lahvím a 25 lůžkům, která od Člověka v tísni dostali.

Člověk v tísni spolupracuje s místními úřady ve všech okresech, ve kterých má otevřené kanceláře, a podporuje je dodávkami materiálu na místní i okresní úrovni. Působíme ve venkovských oblastech, kde jsme v minulém roce instalovali stanice na mytí rukou. 775 ohroženým lidem jsme zde rozdávali roušky a mýdla, aby se mohli chránit před nákazou.

V červnu a červenci 2021 jsme zjišťovali, jaký měla pandemie dopad na domácnosti v Rautahatu, Baře, Sindhupalchoku, Dolakha, Káthmándú, Bhaktapuru a Lalitpuru. Zaměřili jsme se na ekonomickou situaci rodin, na to, zda mají dostatek potravina a jaké na ně měla pandemie psychologické dopady. Také nás zajímalo, co v těchto oblastech nejvíce brání dodržování hygienických opatření proti šíření nemoci. S výsledky těchto šetření budeme nyní pracovat v druhé fázi naší pomoci.

Děkujeme všem dárcům, díky kterým jsme mohli v Nepálu pomáhat s lepším zvládáním pandemické situace.

 
Autor: Sajana Shrestha, PIN Nepal Communication Officer

Související články