Postřelili ho a zůstal ochrnutý. Větu „To nedokážu” ale Ahmed ze Sýrie ze svého slovníku vymazal

Publikováno: 28. 7. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Postřelili ho a zůstal ochrnutý.  Větu „To nedokážu” ale Ahmed ze Sýrie ze svého slovníku vymazal
© Člověk v tísni

„To datum si si pamatuji úplně přesně. 28. dubna 2012. Bylo zrovna sobotní poledne a já jsem jel na motorce do pekárny pro chleba, když mě postřelili.” Před tímto dnem, který mu změnil život, měl Ahmed opravnu aut na venkově nedaleko Aleppa. Práce ho bavila, zákazníků měl spoustu a neměl problém postarat se o celou svou rodinu. Vystřelená kulka ho ale znehybnila od pasu dolů. Nikdy to ale nevzdal a je inspirací nejen pro lidi ve svém okolí, ale pro každého, kdo si měl možnost jeho příběh poslechnout, nebo přečíst. 

„Měl jsem dobrou pověst, bylo na mě spolehnutí. Žil jsem v hezkém domě, plnil jsem si sny. Když se to stalo, o tohle všechno jsem přišel,” vypráví Ahmed, který podstoupil řadu hospitalizací v Turecku i v Sýrii a absolvoval celkem jedenáct operací. Léčba přinesla spoustu dalších zdravotních komplikací a Ahmed zhubnul na polovinu své předchozí váhy. 

„Moje tělo bylo úplně vyčerpané,” vzpomíná Ahmed, který zpočátku doufal, že se mu vrátí cit do nohou a bude zase moct chodit. Postupem času se ale rozhodl, že bude muset žít svůj život jinak, než dotud. 

„Měl jsem dvě možnosti: buď se vzdát, nebo bojovat."

Ahmed se rozhodl bojovat. S vírou, že se uzdraví, se přestěhoval od svých rodičů, kde pobýval, zpátky k sobě domů. „Začal jsem s fyzioterapií, chtěl jsem žít a pohybovat se bez cizí pomoci," říká Ahmed.

Díky velkému odhodlání a pravidelnému cvičení se Ahmed nakonec začal pohybovat bez pomoci. Zpočátku mu pomáhali rodiče a dostalo se mu i humanitární pomoci. Ahmed se o sebe ale chtěl postarat úplně sám a otevřel si dílnu, kde opravuje věci denní potřeby jako konvice, misky a jiné nádobí. 

„Musím říct, že lidé byli ohromeni, když viděli, že i se svým postižením pracuji. Vybudoval jsem si znovu dobrou pověst i v tomhle novém podniku a do mé dílny začali postupně přicházet i lidé mimo naší vesnici. Den ode dne to bylo lepší a já byl samostatnější,” vypráví Ahmed.

Ahmedovo štěstí ale netrvalo dlouho. K vesnici, kde žil a pracoval, se přibližovala fronta a boje ho, stejně jako mnoho jeho sousedů, vyhnaly z domova. Když boje utichly, Ahmed a jeho rodina se vrátili a našli svou vesnici úplně opuštěnou. „Bylo to tam jako město duchů. Už tam nebyla žádná práce, lidé se báli znovu otevřít své obchody. Už tehy žilo v naší vesnici mnoho vysídlených lidí, ale poté, co jsme všichni museli utéct, se už nevrátili."

A tak Ahmed hledal další práci. „Doslechl jsem se o projektu Cash for Work Člověka v tísni a šel jsem se přihlásit na místní úřad. Tam se mě úředník ptal, jak budu dojíždět do práce. Řekl jsem mu, že mám tříkolovou motorku, kterou jsem si sám upravil tak, abych na ní mohl jezdit. Přijali mě a já jsem teď jeden z nejaktivnějších pracovníků,” usmívá se Ahmed a odmítá, že by jeho postižení jakkoliv bránilo jeho ambicím. „Mám vůli a odhodlání pracovat. Nechci se spoléhat na to, že se o mě budou starat ostatní. A navíc jsem se stal příkladem pro další lidi jako jsem já. Vymazal jsem ze svého slovníku slova jako “nemůžu”, nebo “nezvládnu”. Pokud sami sebe přesvědčujete, že něco nezvládnete, tak to pak opravdu nezvládnete."

Díky našemu projektu mohl Ahmed splatit své dluhy a vydělat peníze na příští měsíce, což jeho rodině mimo jiné pomůže přečkat krutou syrskou zimu. Když se dívá do budoucna, tak doufá, že jednoho dne znovu otevře svou autodílnu a bude v ní pracovat společně se svým nejstarším synem, který se zrovna vyučil automechanikem.

Ahmeda ještě ale čeká dlouhá cesta a jen odhodlání a vůle bohužel nestačí. Situaci komplikuje mimo jiné fakt, že za poslední dva roky v Sýrii prudce vzrostly životní náklady a uživit se je stále těžší. 

Naděje je ale mocná věc a Ahmed věří, že právě naděje mu pomáhá jít dál: „Jakmile ztratíte naději, nemůžete ničeho dosáhnout. Když si stanovím nějaký cíl, tvrdě si za tím jdu a věřím, že to dobře dopadne." 

Autor: Markéta Zemánková, People in Need

Související články