Příměstský prázdninový tábor 2017
Publikováno: 2. 8. 2017 Doba čtení: 3 minuty
V posledním červencovém týdnu se děti z Bíliny, které docházejí na doučování či nízkoprahového klubu, mohly zúčastnit příměstského prázdninového tábora, který jsme pro ně připravili. Program byl velmi pestrý a různorodý, a tak si vybrat mohl opravdu každý. Specifikem našeho příměstského tábora bylo navíc také to, že se děti nemusely zúčastnit příměstského tábora celého, ale mohly si vybrat jen ty aktivity, o které měly zájem.
A co že tedy pro děti bylo vlastně připraveno?
V pondělí je čekala velká stopovací hra, kdy se podle tajných vzkazů, různých indicií a zašifrovaných zpráv vydaly na výpravu, během níž bylo třeba plnit různé úkoly. V cíli jsme pak společnými silami nasbírali dřevo a rozdělali oheň, abychom si mohli opéct něco k snědku. Nezapomněli jsme ani postavit pár domečků z mechu a kůry a na závěr po sobě samozřejmě uklidit ohniště a les (popravdě řečeno jsme uklízeli spíše po předchozích nepořádných tábornících, kteří v lese zanechali spoustu odpadků).
Úterní aktivita děti zavedla kousek za Bílinu, do Světce, kde navštívili psí útulek. Děti se dozvěděly o tom, jak to vlastně v takovém útulku chodí, jak se do útulku pejsek dostane, jak se mu tam žije a jestli má šanci se odtud dostat. Zjistily, že pejsek, to není jen zábava a mazlení, ale také spousta povinností, práce a především odpovědnosti. O tom, že záležitost opuštěných pejsků neberou děti na lehkou váhu, svědčí mimo jiné i to, že dvě z dětí se nabídly, že budou (alespoň přes prázdniny) jezdit do útulku vypomáhat.
Středa byla ve znamení vodních hrátek. Protože nám ale počasí úplně nepřálo, nevydali jsme se na koupaliště v Bílině, ale jeli jsme do kryté plavecké haly do Teplic. Vodu a hlavně tobogán si do sytosti užili všichni, i neplavci. Voda nás všechny baví, takže nějaké to koupání naplánujeme i na druhou polovinu srpna.
Ve čtvrtek jsme si udělali výlet do vesmíru… teda, vlastně do planetária – ale bylo to téměř, jako kdybychom letěli do vesmíru. Po přistání zpátky na planetě Zemi jsme si ještě dali výšlap na hrad Hněvín, kde jsme pro změnu nahlédli do alchymistické dílny Magistra Kelleyho. Nohy nás bolely všechny… a to ukrutně, ale stálo to za to. Navíc z hradu Hněvína je parádní výhled na celé město.
A poslední den v týdnu nás čekala indiánská výprava do Oseka. Podle staré indiánské mapy jsme se vydali na tajné místo – posvátné indiánské tábořiště – kde si oba naše indiánské kmeny vybrali svá jména, jména všech svých příslušníků a příslušnic a zvolily svého vůdce a vůdkyni. Na ohni jsme si pak opekli čerstvě uloveného bizona a celé setkání zakončili rituálním tancem kolem ohně za doprovodu tradičních hudebních nástrojů.
Celý příměstský tábor byl moc fajn a už teď se všichni – děti i dospělí – těšíme na další podobné akce.
Máte-li chvilku čas a dostatek trpělivosti, ohlédněte se s námi za celým táborovým týdnem. Fotografií máme opravdu více než dost :)
#~gallery-1479~#
