U nás není kozel zahradníkem

Abychom si ušetřili síly, popojeli jsme 2 km vlakem. Od nástupiště k cíli nás vedla cesta lesem po červené turistické značce. Děti bavilo značení hledat a neustále se předháněly, kdo je zahlédne dřív. Cesta stoupala stále do kopce. Trvalo nám přes hodinu, než jsme se z lesa dostali na asfaltovou silnici. Z ní už jsme před námi viděli Kaňkov.

U osady nás upoutal statný strom obalený velikými šťavnatými hruškami. Snahou je setřást, jsme naši hostitelku přivolali, aniž bychom museli zvonit na zvonek u velkých vrat. Odvedla nás do zahrady, kde se dětem ihned rozzářily oči. Ochočená, tulící se domácí zvířata, rybník plný pulců, zralý rybíz a ostružiny, usměvaví a vřelí lidé. Po nasátí této atmosféry jsme byli odvedeni na dvůr s hospodářskými zvířaty. Byla pro nás připravena kolečka, vidle a lopaty, aby děti na vlastní kůži pocítily, jak náročné je vše udržovat. „Tak děti a jdeme zvířátkům vykydat hnůj,“ vyzýval místní pán.

Děti se předháněly, kdo bude mít kolečko, kdo bude nakládat a kdo vozit. Místní usedlíci neskrývali překvapení z tak horoucí touhy po manuální práci. Jenže po pár odvozených kolečkách již zápal uvadal a děti raději pobíhaly v ohradě s kačenami, než aby se vracely k tomu, „co tak smrdí“. Po práci na děti čekalo překvapení. Z hadice začala proudit voda a přišel tak zážitek, který zpětně děti hodnotí jako ten nejlepší. Nezůstala nit suchá, ale v tom horkém dnu to každému přišlo vhod. Vrátili jsme se zpátky na zahradu, kde jsme si ještě opekli buřty a po posilnění jsme se vydali domů. Ještě poslední rozloučení s poníkem a starým koněm, který svá léta dožívá v naprosté svobodě s možností se jít kamkoli projít.

Ke zpáteční cestě jsme tentokrát zvolili stezku, kterou nám poradili místní. Cesta byla ale prorostlá kopřivami a různými ostnatými rostlinami. Zvládli jsme to a pěšky jsme šli rovnou až do Bíliny. Doma jsme padli rovnou do postelí naprosto unavení, ale zas plní nečekaných zážitků.

Nízkoprahový klub je určen pro děti ze sociálně vyloučené lokality v Bílině ve věku 6 – 14 let. Otevřeno máme každý všední den od 13 do 17 hod. a průměrná denní návštěvnost je cca 30 klientů. Děti využívají možnosti doučování, pomoc při vypracování domácích úkolů a po 14. hodině deskové hry, stolní ping pong, fotbálek a možnost odpočinku v bezpečném zázemí v klubu. Jsou jim k dispozici 3 pracovníci, kteří dětem poskytují podporu při řešení obtížných životních situací. Děti dále mají možnost využívat v pozdních odpoledních hodinách dílny, které se zaměřují na prevenci a rozvoj jejich dovedností a znalostí. Výlety pro děti pořádáme za odměnu – za dobré známky, aktivitu či snahu cokoli ve svém životě změnit k lepšímu.