Srovnávací zpráva: Úloha místní samosprávy v integraci uprchlíků v zemích V4

Autoři ve čtyřech kapitolách vykreslují obraz situace v jednotlivých národních kontextech. Česká část vyzdvihuje ve V4 ojediněle proaktivní úlohu národních institucí na lokální úrovni při řešení potřeb držitelů mezinárodní ochrany, a to buď prostřednictvím cílených programů (Státní integrační program), nebo politik, které zahrnují držitele mezinárodní ochrany do širších, na cizince orientovaných nástrojů (Centra na podporu integrace cizinců). Vedle toho disponuje strategickým rámcem a institucemi, které umožňují, financují a povzbuzují místní samosprávy, aby se zapojily do vymýšlení a provádění lokálních politik.

Stále relativně nedostatečné financování, podpora a odpovídající zákonné povinnosti na straně obcí (spolu s dostatečnými finančními a personálními prostředky) nicméně ponechávají rozvoj místních přístupů na (často chybějící) politické vůli, vynalézavosti a iniciativě místních samospráv. Příkladem dobré praxe v Česku jsou zejména aktivity v Praze a Brně. Je rovněž zřejmé, že s ohledem na malé množství uprchlíků v zemi pocházejí největší přínosy pro rozvoj lokálních integračních politik z reflexe, že to jsou v první řadě potřeby cizinců obecně, která vyžadují systematická řešení pro zachování sociálního smíru ve společnosti.

V Polsku jsou pro integraci lokální samosprávy klíčové, v Maďarsku mají stále menší prostor

Naproti tomu kapitola věnovaná Maďarsku ukazuje, že kvůli centralizačním opatřením a silným protiimigračním náladám národní vlády mohou maďarské obce uplatňovat své pravomoci ve stále se zmenšujícím prostoru, přičemž ve svých vlastních iniciativách čelí výrazným politickým překážkám. Místní samosprávy mají nicméně pravomoc vytvářet lokální strategie a spouštět i různorodé integrační projekty. V Budapešti tak mohly být realizované dílčí aktivity, ale přijetí rozsáhlejší integrační strategie ztroskotalo právě z politických důvodů. Implementované integrační politiky tudíž zůstávají dosud nejednotné, omezené v délce trvání a fakticky závisí na iniciativě nevládních aktérů: místních kanceláří mezinárodních organizací a neziskových organizacích.

V polském kontextu je zapojení lokálních samospráv základním kamenem v procesu integrace uprchlíků, neboť cílená integrační podpora je financovaná a implementovaná místními orgány a institucemi. Absence národní strategie a nedostatek veřejného financování a vyškoleného personálu nicméně vytváří předpoklad pro strukturální závislost obcí a měst na ad hoc projektech, převážně financovaných z fondů EU. Podobně jako v Česku je dobrá praxe na komunální úrovni spojená s rozvojem politik týkajících se obecně definované skupiny migrantů. Tyto politiky se přitom opírají o principy kulturní diverzity a odstraňování diskriminace. Za pozoruhodnou lze označit sub-regionální síť 56 obcí v Pomořansku, která v roce 2020 společně vytvořila dokument definující minimální standardy integrace. Přesto je většina programů, které jsou přímo zaměřeny na zlepšení integrace držitelů mezinárodní ochrany, poskytována samotnými neziskovými organizacemi, anebo v rámci jejich partnerství s místními samosprávami.

Rovnost "na papíře" pro integraci nestačí

Národní strategické dokumenty, které vyzývají místní aktéry k vytváření integračních strategií, existují rovněž na Slovensku, ačkoli dosud pouze Košický kraj a několik obcí takové dokumenty připravily (ale dosud je neimplementují). Kapitola podrobně analyzuje zapojení obcí v oblasti bydlení, sociálních služeb, zdravotní péče, vzdělávání a jazykového vzdělávání. Zejména oblast bydlení (podrobněji rozpracovaná a srovnaná se situací v Česku zde) vykazuje rozpor mezi pokročilejšími právními ustanoveními a faktickou implementací, a to jak z hlediska zákonem stanovené podpory ze strany státu směrem k obcím, tak i s ohledem na lokální dodržování ducha zákona. Pro situaci na Slovensku jsou charakteristické mnoho z výše diskutovaných problémů a stejně jako v jiných zemích V4, místní dobrá praxe často závisí na lokální iniciativě, financování EU a partnerstvích zahrnujících nevládní organizace.

Přestože je v mnoha ohledech situace v každé ze zemí V4 odlišná, autorský tým předkládá soubor obecných doporučení. Tvůrci politik v místních samosprávách by si měli být vědomi, že „rovnost na papíře“ držitelů mezinárodní ochrany v právních předpisech nestačí k jejich úspěšné integraci. Je proto důležité mít strategie a akční plány na místní úrovni zaměřené obecně na cizince, které rovněž identifikují body, kde je třeba se zabývat tématy specifickými pro uprchlíky. Stejně tak je ale třeba zohlednit potřeby držitelů mezinárodní ochrany v ostatních obecních politikách. Z tohoto důvodu je doporučené zřízení interdisciplinárních poradních orgánů. Hlas obcí ale musí být také více slyšet, a to jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU, kde se integrační politiky vytvářejí. Jedná se totiž často právě o obce, které je nejen implementují, k čemuž potřebují adekvátní prostředky a podporu, ale jsou také faktickými místy sociální integrace. S ohledem na to je vítána spolupráce sítě měst a obcí zemí V4 za účelem sdílení dobré praxe, vzájemné podpory a posílení jejich hlasu.

Ke stažení:
Úloha místní samosprávy v integraci držitelů mezinárodní ochrany v zemích V4 (anglicky)
Podpora bydlení držitelů mezinárodní ochrany v České a Slovenské republice (česky)
Srovnávací zpráva: Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany v zemích V4 (Aktualizovaná zpráva, 2019, anglicky)
Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany ve 14 zemích EU (NIEM, anglicky)

Kontakt:
Ondřej Novotný
koordinátor projektu V4/NIEM
gsm: +420 777 761 784
e-mail: ondrej.novotny@clovekvtisni.cz
www.forintegration.eu 

Publikace je spolufinancována ze zdrojů Azylového, migračního a integračního fondu EU v rámci projektu NIEM „National Integration Evaluation Mechanism. Measuring and improving integration of beneficiaries of international protection” a z International Visegrad Fund v rámci projektu “V4NIEM 2020-2021: Towards common advocacy on integration”, který je ko-financovaný vládami Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Misí fondu je rozvíjet udržitelnou regionální spolupráci ve Střední Evropě. Donoři nezodpovídají za obsah ani za použití informací. Za obsah a vyjádřené názory nesou výlučnou odpovědnost autoři publikace.