Aktuálně.cz: Už jsem unavená a nevím jak dál, slyší odborníci na linkách pomoci
Publikováno: 11. 5. 2020 Doba čtení: 4 minuty
Stovky a stovky dotazů, proseb i osobních příběhů slyší odborníci, kteří odpovídají po telefonu nebo přes internet lidem, potýkajícím se s různými problémy kvůli důsledkům koronavirové epidemie. Deník Aktuálně.cz se zajímal o to, co v posledních dnech lidi nejvíce zajímá či trápí.
Paní Marie má sice práci, za minimální mzdu dělá v chráněné dílně, ale bojí se, že brzy nebude mít ani toto malé množství peněz. Má totiž dceru s ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) a když jsou školy zavřené, musí s ní zůstat doma. Nemá nikoho, kdo by to udělal za ni.
"Mám ještě syna, jenže ten se neumí o dceru starat. Musím s ní být já, ale když půjdu na 60 procent ošetřovného, tak nebudeme mít co jíst. Už jsem unavená a nevím, jak dál," posteskla si, když psala do poradny, kde pracují dobrovolníci a právníci z týmu Frank Bold.
Podobných hovorů, ve kterých se mnohdy opakují obavy z existenčních starostí a další budoucnosti, slyší dobrovolníci celou řadu. Často poradí, třeba jako paní Marii, kterou informovali o tom, že parlamentem prochází návrh na zvýšení ošetřovného na 80 procent, mnohdy přidávají i povzbuzující a uklidňující slova.
Paní Jana pro změnu popisovala, že je kosmetičkou a pracuje v jednom pražském salonu jako osoba samostatně výdělečně činná. "Jsem jako podnájemce, který platí nájem majiteli salonu. Vzhledem k rozhodnutí vlády je ale také naše provozovna zavřená, takže nemohu pracovat a nemám žádný finanční příjem. Musím platit nájem i po dobu, co je salon zavřený?" psala s obavami dobrovolníkům, mezi nimiž je řada studentů práv.
Nejtěžší je to pro ty, kteří dosud neměli problémy
Takto by šlo psát další a další příběhy lidí, kteří volají na linky pomoci nebo do poraden. Provozují je například Člověk v tísni, Charita nebo i některé státní instituce. Hovory často trvají půl hodiny i více, ať už proto, že řešení problémů zabere určitý čas, nebo proto, že lidé potřebují slyšet i uklidňující slova.
"Z vlastních zkušeností vidíme, že lidé se ptají v různých vlnách. Často je zajímá něco z toho, co vláda rozhodla a lidé jsou zmatení, co a jak přesně platí," říká Michal Kuk, vedoucí právní poradny Frank Bold. Stálicí je podle něho téma ošetřovného, jehož zvýšení ze 60 na 80 procent zrovna ve středu schválil Senát po předchozím návrhu poslanců.
"Většina příběhů i dotazů se točí kolem financí. Lidé se hodně ptají na to, jestli ošetřovné můžou ještě kombinovat s nějakou další sociální pomocí, třeba s podporou v hmotné nouzi. Ošetřovné jim často na delší živobytí příliš nestačí," vysvětluje Kuk. Často se lidé ptají na to, jak mají postupovat, pokud by dostali výpověď, které se obávají. "Hodně se to skutečně točí kolem peněz a práce," doplňuje Kuk.
Podle koordinátorky helplinky Člověka v tísni Renaty Bořkovcové se počet volání oproti dřívějšku zvýšil téměř desetinásobně. "Od poloviny března do půlky dubna jsme měli přes 700 hovorů za měsíc," říká. Před epidemií koronaviru byli nejčastějšími volajícími dlužníci, případně jejich blízcí, kteří chtěli řešit exekuce či insolvence.
Nově přibyli lidé, kteří jsou bez příjmů úplně, nebo jim různé kompenzace nestačí k tomu, aby zaplatili základní potřeby jako nájem či potraviny. "Nejčastějšími novými volajícími jsou živnostníci, starobní a invalidní důchodci, samoživitelky a lidé, kteří si brigádně přivydělávají na DPP a DPČ," upřesňuje Bořkovcová.
Její kolega Martin Kovalčík upozorňuje, že se hodně volajících ptá na možné výpovědi ze zaměstnání. Řada lidí totiž není podle něj na takovou výpověď připravena, takže jsou v těžší situace než ti, kteří jsou už zvyklí potýkat se s těžkostmi delší dobu.
"Dnešní doba s velkou pravděpodobností postihne právě i tyto lidi, kteří se dosud nedostali do žádné sociální nouze. Teď se dostávají do těžkostí a vůbec neví, jak se v takové situaci chovat. Neví, na koho se obracet, neví, co a jak žádat," říká.
*Úvodní foto: Sander van der Wel
