Kambodža: Udržitelná obživa a životní prostředí

Kambodža se v posledních letech potýká s problémem střetu protichůdných dopadů, které vznikají z úsilí o souběžné zajištění jak hospodářského růstu, tak udržitelnosti energetických zdrojů. Přestože se dostupnost elektřiny neustále zvyšuje, miliony Kambodžanů včetně malých, středních a mikro podniků (MSME) ve venkovských oblastech, zůstávají dosud závislé na drahých a nepříliš stabilních zdrojích. Stejně tak jsou stále lidé, kteří jsou v tuto chvíli stále bez jakéhokoliv přístupu k elektřině.
Vzhledem k této situaci si Člověk v tísni klade za cíl umožnit spotřebitelům a MSME z oboru rybolovu a zemědělství užívat ekologické a cenově dostupné zdroje, přičemž primární důraz je kladen na solární energii. Projekt pokryje v součtu 6 provincií v Phnom Penh a oblasti jezer Tonle Sap.
Během tří let, kdy bude projekt probíhat, podpoří Člověk v tísni podnikatele z oboru rybolovu a zemědělství při zakládání dlouhodobých vazeb s poskytovateli technologií k výrobě solární technologie. Rovněž poskytne asistenci podnikatelům při rozvoji jejich byznysu s důrazem na zachování cenové dostupnosti těchto technologií. Dále podpoří tyto poskytovatele při ustavování pevné pozice na trhu, čímž zajistí vzájemnou spolupráci mezi podnikateli poskytujícími solární technologie na jedné straně a spotřebiteli představovanými MSME na straně druhé.
Zamezení produkce škodlivin a zajištění spolehlivých zdrojů energie představují klíčový předpoklad pro vyřešení současného problému energetické chudoby. Tento projekt proto usiluje o přispění k udržitelnému a inkluzivnímu růstu ve venkovských oblastech Kambodže. Těchto cílů bude dosaženo právě skrze snížení negativních environmenálních dopadů, které jsou důsledkem energetické spotřeby MSME a dále skrze vytváření nových pracovních příležitostí v oblasti zelené ekonomiky.

Projekt Dev 4 Scale uplatňuje přístup market system development s cílem zlepšit celkové fungování hodnotového řetězce chovu drůbeže v cílových oblastech. Hlavním cílem je rozšíření udržitelných a spravedlivých ekonomických příležitostí pro komunity, podpora ekologicky šetrnějších řešení a posílení jejich odolnosti vůči změnám klimatu.

Projekt je realizován v okrese Prsat Balang, okrese Sandan, Prasat Sambor a okrese Santuk v Kampong Thom.

Návrh projektu je postaven na modelu, který byl v minulosti široce testován – třemi projekty financovaných Evropskou unií zaměřených na rozvoj sub-sektoru drůbeže, které měly silný efektivní účinek ve více než šesti cílových provinciích.

Aktivity projektu se zaobírají problémy v různých fázích hodnotového řetězce – od nabídky vstupů po finance a přístupy na trhy – za účelem nastavení udržitelných změn. Tyto aktivity se pokouší posílit koordinaci mezi různými aktéry hodnotového řetězce a vytvořit nové tržní vazby pro producenty drůbeže, aby mohli prodávat svou drůbež. Zlepšují se kapacity pracovníků Village Animal Health Workers (VAHWs) / Farmer Trainers k poskytování rozšiřujících služeb. Aby byla zajištěna udržitelnost modelu, aktivity projektu vybízejí producenty drůbeže, aby zaplatili (dobrovolný) malý poplatek za přístup k rozšiřujícím službám. Vzhledem k tomu, že rozsáhlá adaptace pozitivního chování v drůbežářské produkci je často náročná, využívá Člověk v tísni (ČvT) svých odborných znalostí v oblasti formativního výzkumu změny sociálního chování, díky kterému může ČvT identifikovat inhibitory a propagátory pozitivních praktik a účinně je řešit.

Hlavním cílem projektu Dev 4 SCALE je rozšířit udržitelné a spravedlivé ekonomické příležitosti pro komunity, prosazovat ekologicky šetrnější řešení a zvyšovat jejich odolnost vůči klimatu.

Provincie Koh Kong je známá lovem krabů. V roce 2017 zde zahájil ČvT projekt na podporu místních rybářů, kteří chovají bahenní kraby s měkkou skořápkou. Nejprve vesničané postavili nádrž pro výkrm bahenních krabů, jejíž cena byla $800 na 100 čtverečních metrů. Také vybudovali rybník na chov krabů, jehož cena byla $1 500 za každých 800 metrů čtverečních. Projekt pomohl rybářům ve dvou komunitách (celkem se jednalo o 1 000 domácností) zvýšit příjem o $200.

Je pravděpodobné, že tento trend dále poroste, protože zemědělci v provincii Koh Kong přecházejí z pěstování rýže u pobřeží na chov bahenních krabů, od něhož si slibují lepší živobytí. Člověk v tísni odhaduje, že pro rodiny žijící na pobřeží, které hledají nové způsoby vydělávání peněz, se lov krabů stane nejvyhledávanější alternativou. Člověk v tísni má radost, že může spolupracovat se státním i soukromým sektorem a podnikání s kraby se daří dále rozvíjet.

Projekt “Spolupráce občanské společnosti, autorit a trhu na udržitelném chovatelství, obživě a ochraně životního prostředí” (CAM-4-SCALE) usiluje o zlepšení živobytí více než 50000 drobných farmářů v osmi kambodžských provinciích. V letech 2016-2018 projekt s podporou EU posiloval sektor veterinárních služeb, místní podnikatele, farmářské spolky, občanské organizace a příslušné státní autority. Na projektu s Člověkem v tísni spolupracují také místní neziskové organizace CIRD, PNKA a EPDO, provinční kancelář veterinární správy a příslušné sekce kambodžské vlády.
S celkovým rozpočtem ve výši 1,4 milionu USD a týmem více než 40 zaměstnanců je CAM-3-SCALE jedním z největších projektů na rozvoj chovatelství v oblasti.

Projekt ve v úzké spolupráci s dalším dvouletým chovatelským projektem Člověka v tísni zaměřeným na posílení kapacit a příjmů vesnických veterinárních pracovníků v Kambodži (VAHW). Na tomto projektu spolupracují také organizace Agronomes et Vétérinaires Sans Frontières (AVSF) a Voluntary Service Overseas (VSO). Projekt  zlepšuje kvalitu a dostupnost služeb 2100 stávajících a nových veterinárních pracovníků v šesti kambodžských provinciích.
 

Člověk v tísni spojil síly s Národním programem pro rozvoj bioplynáren (NBP) a zapojil se do budování tržního bioplynárenského sektoru ve 14 kambodžských provinciích. Domácí bioplynárny jsou podzemní stavby, ve kterých se rozkládá zvířecí trus a tím se uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého, kterou lze lehce napojit na plynový sporák či plynovou lampu. Rodiny tak získají pohodlný zdroj energie a nemusí již kácet či nakupovat dřevo ani vařit v zakouřených místnostech. Vedlejší produkt bioplynáren – digestát – také poskytuje farmářům pravidelnou a bohatou dodávku organického hnojiva, které může být použito ke zlepšení úrody a také jako zdroj krmiva pro chov domácích zvířat či vodních živočichů v rámci vodního hospodářství.

Díky snížení množství spotřeby palivového dříví, využívání metanu z rozkládajícího se trusu a náhradě chemických hnojiv za přírodní se navíc každý rok omezí vypouštění skleníkových plynů o 4,01 tun na bioplynárnu. Bioplynárny rovněž přinášejí venkovským rodinám mnoho životních výhod tím, že ročně do jedné rodiny přinesou finanční bonus 182 dolarů (rodina ušetří na palivovém dříví a koupi chemických hnojiv - a také s nárůstem úrody). Díky tomuto programu si více než 22 000 rodin zakoupilo v Kambodži bioplynárnu a z projektu má přínos celkově 118 000 lidí žijících na venkově. Nedávný zemědělský průzkum ukázal, že skoro jeden milion domácností má možnost zlepšit si životní podmínky instalací bioplynárny ve svém domě.

Bioplynárny jsou propagovány a stavěny soukromými firmami vyškolenými NBP, ČvT a externími školiteli, kteří zároveň kontrolují jejich kvalitu a začínajícím firmám poskytují podporu. Každá rodina, která se pro koupi bioplynárny rozhodne a nechá si ji dle doporučených standardů kvality postavit, získává z programu finanční příspěvek. Díky tomu se snižuje prodejní cena bioplynáren a mohou si ji tak dovolit i méně majetné rodiny. Skrze podporu České rozvojové agentury již bylo v Kambodži postaveno více než 3 129 bioplynáren. Poslední uživatelský průzkum (2015 Biogas User Survey) ukazuje, že 96 % dotázaných zákazníků bylo spokojeno s výkonem svých bioplynáren.

Ve spolupráci s NBP podporuje Člověk v tísni ve vesnicích rozvoj poprodejních služeb pro vlastníky bioplynáren. Vyškolení místní technici za drobný poplatek zařizují drobné opravy, prodávají náhradní díly a radí lidem, jak zajistit bezproblémový provoz jejich bioplynárny. Ve výsledku tak 261 soukromých techniků umožnilo 11 130 uživatelům získat z jejich bioplynáren maximální užitek. ČvT také spolupracuje s NBP na vytváření modelu pro farmaření, který by obsáhl nejlepší tipy a triky pro práci s digestátem a kompostem, a zvýšil tak úrodu a zefektivnil chov zvířat.

Kambodža je země s jednou z nejnižších úrovní elektrifikace v jihovýchodní Asii. I přesto, že je Kambodža zemí, kde mají lidé nízké příjmy, ceny elektřiny patřím k nejvyšším na světě. Mezi lety 2011 a 2014, zhruba 34 % lidí v Kambodži mělo přistup k elektřině. Pokud lidé na venkově elektrický proud mají, musí za něj platit více než obyvatelé městských oblastí. V oblastech, kde připojení k síti není možné, používá více než polovina domácností jako zdroj elektřiny autobaterie, zatímco ostatní využijí suché baterie, svíčky nebo petrolejové lampy. Tyto zdroje energie jsou málo výkonné, nevyhovující, škodlivé pro životní prostředí a drahé. Kvůli nízké efektivitě těchto energií platí chudí lidé vyšší poplatky než bohatší lidé, přičemž venkovské domácnosti utratí na palivu a elektřině mezi 10 a 15 % měsíčního příjmu. Solární energie nabízí cennou příležitost k ekonomickému rozvoji Kambodže, protože venkovským komunitám usnadňuje přístup k cenově dostupně a environmentálně neškodné energii.

Od roku 2014 ČvT úzce spolupracuje se společností Kamworks a dalšími solárními společnostmi na rozšiřování jejich distribuční sítě skrz zřizování a zaškolování venkovských podnikatelů, kteří se věnují solární energii. Dosud bylo vybráno více než 60 podnikatelů, kteří obdrželi školení a trénink (a výhledově se zaškolí více než 250 dalších podnikatelů během nadcházejících dvou let), aby byli schopni prodávat Domácí Solární Systém (SHS), a zvyšovat tak přístup venkovských komunit ke kvalitním produktům a službám v oblasti solární energie. ČvT úzce spolupracuje s Kamworks a dalšími solárními společnostmi a poskytuje technické poradenství a terénní služby pro propagaci těchto solárních společností a jejich marketingových přístupů.

Je důležité si uvědomit, že jeden z nejzásadnějších faktorů, které brzdí větší zájem o solární energii, je negativní vnímaní kvality solárních produktů, a proto tento projekt také spolupracuje se společností PicoSol Kambodža, místní solární nevládní organizací, a podporuje tak řadu aktivit, které mají za cíl zvyšovat obecné povědomí o solární energii. Podpora zahrnuje též pomoc s propagací značky „Solar Laor“, což je první akreditační a kontrolní systém pro solární firmy a produkty v Kambodži, který se zaměřuje na kontrolu kvality. Tyto osvětové aktivity, které na trhu pomáhají vytvořit poptávku po solárních technologiích, jsou také zacíleny na zvyšování příjmů venkovských prodejců.

Hlavním cílem je vytvářet povědomí o bezpečnosti potravin. Prioritami jsou především: obohacování potravin, hledání způsobů řešení nedostatků železa v potravě, výživové vzdělávání a zvyšování celkové dostupnosti bezpečných potravin.

Člověk v tísni v rámci tohoto projektu pomáhá snižovat nedostatek elektrické energie v zemědělských oblastech Kambodže. Zaměřujeme se na posilování a zvyšování kapacit místní vlády, privátního sektoru a občanských organizací s cílem propagace a zefektivnění místního trhu s obnovitelnými zdroji energie. V rámci projektu tak například pomáháme propagovat výstavbu bioplynáren, v kterých se z biologického odpadu uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého (bioplynu), který napojením na plynový sporák či lampy poskytuje energii na vaření a svícení. Mezi jejich hlavní výhody patří velmi nízká poruchovost, relativně rychlá návratnost počáteční investice a významný přínos k ochraně životního prostředí. Kromě poplatků za stavbu a údržbu bioplynárny nevyžaduje žádné další náklady a navíc vzniklý vedlejší produkt lze dále použít jako zemědělské hnojivo. Mimo jiné se v rámci projektu zaměřujeme také na propagaci luceren na solární energii, solárních systémů, či na školení místních dodavatelů elektrické energie.

Projekt na rozvoj komunitního trhu s hospodářskými zvířaty (CLIMAD, 2013-2016) byl realizován Člověkem v tísni ve spolupráci s pěti partnery z místního neziskového sektoru (PNKA, SORF, EPDO, SORF, TDSP). Jeho cílem bylo podnítit podnikatele, neziskovky a místní autority ke snížení chudoby 18 000 domácností chovajících hospodářská zvířata ve 205 vesnicích v provinciích Pursat a Kampong Chhnang.

Tým projektu CLIMAD pomohl více než 300 místním veterinářům a obchodníkům ke zlepšení kvality, dostupnosti a poptávky jejich služeb. Chovatelé tak mohou zvýšit své zisky a přilepší si i drobní podnikatelé, kteří jim poskytují veterinární péči a další služby. Farmáři zapojení do projektu zvýšili své příjmy z chovu drůbeže vice než pětinásobně a veterinární pracovníci zdvojnásobili svůj měsíční průměrný příjem. Úzká spolupráce s komunálními i provinčními úřady také farmářům umožňuje zprostředkovat jejich požadavky a žádat o pravidelnou pomoc.

Farmáře, kteří se zajímají o chov hospodářských zvířat, jsme motivovali k tomu, aby si založili neformální spolky a jejich prostřednictvím získali lepší přístup k veterinární péči i novým chovatelským metodám a technologiím. Veterinární pracovníci prošli školením na různá témata včetně chovatelských technik, rozpoznávání nemocí a jejich léčení, také se zlepšili v komunikačních dovednostech, které jim umožňují lépe poradit farmářům a propagovat své služby. Podpořili jsme rovněž zakládání a zlepšování nabídky vesnických obchodů, které farmářům prodávají velmi potřebné veterinární produkty. K tomu bylo potřeba zlepšit i chladící řetězec, jehož správný provoz je nezbytný pro udržení kvality uskladněných vakcín v obchodech.

Více informací o projektu najdete v závěrečné hodnotící zprávě a ve videu.

Od roku 2011 do 2012 podporovala společnost Člověk v tísni dvě místní partnerské organizace v rozvoji živobytí 800 chudých rodin z 21 vesnic v provincii Kampong Chhnang. Skrze využívání investičních grantů, účasti na praktických školeních a následném coachingu si řada rodin dokázala přetvořit svá drobná políčka a chovy zvířat do středně velkých živností přinášející jim výraznější zdroje příjmu.

 

Projekt aktivně spolupracoval s místními veterináři, zkušenými farmáři, pracovníky Provinčního odboru zemědělství a místními autoritami na dosažení co nejvyšších přínosů pro nejvíce motivované chudé rodiny. Po celou dobu projektu Člověk v tísni rovněž aktivně podporoval své partnerské organizace v rozvoji svých technických a organizačních schopností, aby v budoucnu mohly odvádět kvalitní práci na rozvoji svého regionu bez nutnosti asistence ze strany mezinárodních organizací.

Člověk v tísni v Kambodži spojil síly s Národním programem pro rozvoj bioplynáren (National Biodigester Programme) a zapojil se do budování tržního bioplynárenského sektoru v sedmi kambodžských provinciích. V podzemních bioplynárnách se z rozkládajícího se zvířecího trusu uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého, která lze lehce napojit na plynový sporák či plynovou lampu. Rodiny tak získají pohodlný zdroj energie a nemusí již kácet či nakupovat dřevo ani vařit v zakouřených místnostech. Díky snížení spalování dřeva, využívání metanu z rozkládajícího se trusu a náhradě chemických hnojiv za přírodní se navíc každý rok omezí vypouštění skleníkových plynů o 4,01 tun.

Bioplynárny jsou propagovány a stavěny soukromými firmami vyškolenými NBP, který zároveň kontroluje jejich kvalitu a začínajícím firmám poskytuje podporu. Každá rodina, která se pro koupi bioplynárny rozhodne a nechá si ji dle doporučených standardů kvality postavit, získává dotaci. Díky příspěvkům se snižuje prodejní cena bioplynáren a mohou si ji tak dovolit i méně majetné rodiny. Díky české podpoře již bylo postaveno více než 2 267 bioplynáren.

Ve spolupráci s NBP podpořil ČvT ve vesnicích rozvoj poprodejních služeb pro vlastníky bioplynáren. Vyškolení místní technici za drobný poplatek zařizují drobné opravy, prodávají náhradní díly a radí lidem, jak zajistit bezproblémový provoz jejich bioplynárny. Více než 150 soukromých techniků tak umožňuje 7 000 rodinám získat z jejich bioplynáren maximální užitek.