Nastavení chytré podpory ubytování uprchlíků je klíčové. Její zvládnutí bude pro Česko obrovskou zkouškou
Publikováno: 28. 3. 2022 Doba čtení: 5 minut
V zemi je už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a další denně přibývají. Velká část z nich zde pravděpodobně nezůstane měsíc, dva, ale spíš rok, možná natrvalo. Proto Člověk v tísni, který je ve více než polovině krajů ČR zapojen do pomoci uprchlíkům, apeluje na nutnost zabývat se systémovým řešením všech výzev, které tato pro Česko bezprecedentní situace přináší. Enormně graduje poptávka po bydlení. Vládou minulý týden schválené opatření je zaměřeno primárně na krátkodobé formy ubytování. Bez okamžitého navýšení dlouhodobých kapacit však hrozí vznik uprchlických táborů.
„Současná solidární nabídka bydlení bude časově omezená, je třeba myslet o krok dopředu. Čeká nás úkol, kterému zatím Česko nečelilo. Podle našich zkušeností je klíčové maximálně využít stávající bytové kapacity, přihlédnout k reálným cenám a bránit koncentraci uprchlíků na jednom místě. Špatně nastavená podpora se nám může časem zle vrátit,“ komentuje situaci Šimon Pánek, zakladatel a ředitel Člověka v tísni.
„Rozhodnutí vlády o výši příspěvku pro soukromé majitele bytů není podle dostupných dat dostatečně motivační. Bez dlouhodobého ubytování vzniknou uprchlické tábory, které nejsou řešením, zvlášť pokud existují jiné možnosti. Určitě by se mělo začít i s úpravou obecních objektů vhodných k bydlení i s výstavbou nových jednoduchých, ale důstojných modulárních domů,“ upozorňuje Daniel Hůle z Člověka v tísni, odborník na sociální začleňování a dluhovou problematiku.
Návrh Člověka v tísni ukazuje, jak také zajistit byty pro 150 tisíc uprchlíků
Vláda ČR minulý týden rozhodla o zastropování kompenzačního příspěvku pro případy, kdy by byli uprchlíci ubytovaní v bytě soukromého majitele. A to částkou 3 000 korun za osobu a nanejvýš 12 000 korun za měsíc. Výměnou za tuto podporu majitel bytu nesmí po uprchlících požadovat nájemné, kauci, ani náklady za energie. Přitom právě náklady na energie, při současných cenách, mohou tvořit cca třetinu až polovinu příspěvku. Ten se v této výši bude vyplácet pouze do června 2022.
„Nedá se předpokládat, že na konci června bude po problému a v létě už budou mít všichni uprchlíci práci a bydlení si budou řešit úplně sami, zvlášť pokud je na trhu ani ne desetina potřebného počtu bytů. My navrhujeme výši příspěvku 4 000 korun, nejvýše pak 15 000. To by podle výsledků průzkumu vypracovaného organizací PAQ Research motivovalo dostatečné množství majitelů k poskytnutí cca 50 až 60 000 volných bytů, tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti 150 000 dlouhodobě ubytovaných ukrajinských občanů. Po 9 měsících by se dotace státu snížila na 50 % s tím, že zbytek by začali doplácet už nájemníci,“ popisuje Hůle.
Solidární bydlení není totéž, co bydlení v samostatném bytě nebo domě
Podle návrhu Člověka v tísni je důležité rozlišit krátkodobé solidární ubytování ve společné domácnosti, které je časově omezené (maximálně několik měsíců), kde by příspěvek na energie měl činit 1 000 Kč na osobu a měsíc, maximálně do výše 5 000 Kč.
A samostatné bydlení v bytě nebo domě s vlastním sociálním zařízením a kuchyní, které může zahrnout i například bydlení v rámci vícegeneračního domu, s minimální výměrou obytných místností 6 m2 na osobu a pronájmem nejméně na tři měsíce. V tomto případě by podle návrhu mělo být dotované nájemné 4 000 Kč za první až třetí osobu měsíčně, a za další osoby 2 000 Kč. Maximálně však do výše 15 000 korun. Tato částka zahrnuje opět, jak kompenzaci nájmu, tak všech energií, které v současné době představují významnou položku.
Všechny nabídky by podle návrhu Člověka v tísni měly být registrovány s tím, že pronajímatelé umožní kontrolu nabízené nemovitosti. V případě, že nájemní smlouvu s uprchlickou rodinou vypoví majitel nemovitosti, nebude mít opětovný nárok na čerpání tohoto typu podpory. Výjimkou by byla výpověď z důvodu porušení smlouvy ze strany uprchlíků.
Přispějte do SOS Ukrajina:
Obce by měly zprovoznit k bydlení bývalé pošty nebo obchody
Další navrhovanou variantou dlouhodobějšího ubytování jsou obecní byty. Dle platformy pro sociální bydlení obce disponují přibližně 9 000 bytovými jednotkami. „Ty by měly rovněž nabízet, stejně tak by obce mohly zprovoznit objekty vhodné alespoň k základnímu ubytování úpravou do 50 000 korun na lůžko v nově zprovozněné či nově vytvořené bytové jednotce. Může se jednat například o bývalé pošty, obchody, hospody, knihovny, nebo školy,“ popisuje odborník na sociální začleňování.
Ke zvážení je podle Člověka v tísni také možnost, že by stát financoval úpravy bytů a objektů vhodných k bydlení i v soukromém vlastnictví. Podmínkou by bylo, že majitel ubytuje po stanovenou dobu uprchlíky zdarma s tím, že by stát hradil náklady na energie.
Nové modulární domy by později mohly tvořit sociální bytový fond
Finančně poměrně náročným řešením je výstavba modulárních domů, která stojí v žebříčku použitelnosti až za privátními a obecními byty. Jde o náhradu za absenci ubytování ve stávajících kapacitách. Na základě vhodné sociálně geografické analýzy, na které Člověk v tísni již pracuje, by bylo možné budovat modulární domy s pěti bytovými jednotkami. Každý byt by měl vlastní sociální zařízení, aby zde mohly žít rodiny s dětmi i několik let. V případě, že by tyto byty uprchlíci později již nepotřebovali, mohly by tvořit sociální bytový fond. Náklady na 50 000 modulárních bytů by podle studie Člověka v tísni činily řádově 40 mld. Kč.
Z krátkodobých forem ubytování doporučuje Člověk v tísni více využívat hotely či penziony, čemuž je třeba přizpůsobit výši kompenzačního příspěvku. Ten je dnes stanoven na 250 Kč za osobu a noc pro všechny typy komerčního ubytování. Zvláštní kategorii představují ubytovny, které jsou téměř plné chudých lidí, pro které v Česku neexistuje alternativa. Zatímco pro hotel je 250 Kč hluboko pod tržní cenou, pro ubytovny by to mohla být zajímavá nabídka, což může ohrozit bydlení pro stávající “nájemníky”. V případě ubytoven proto Člověk v tísni navrhuje výrazné snížení kompenzace.
Zdroj videa: ČT24, Foto: Reuters
