Většina dětí absolvovala úspěšně, mnohé pokračují na vysokou! „Je to obrovský úspěch,“ hodnotí Veselá retrostipendia
Publikováno: 22. 8. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Projekt Retrostipendia Nadace Albatros je určen na podporu dětí ze znevýhodněného prostředí, pro které je cesta za kvalitním vzděláním z nejrůznějších důvodů velmi složitá. I přesto, jak náročný uplynulý školní rok byl, dokázaly si s tím děti za podpory projektu poradit a slaví obrovské úspěchy: „Převážná většina zvládla složit maturitní i závěrečnou zkoušku a mnohé dokonce pokračují na vysokou školu,“ uvedla koordinátorka projektu Rut Veselá.
„V tomto komplikovaném školním roce, kdy byla převážná většina výuky vedena distančně a kdy většina škol měla opravdu různou kvalitu vzdělávání, bylo studium pro děti bez adekvátní podpory od rodičů opravdu velmi náročné. Díky projektu Retrostipendia ale měly mnohé potřebné děti štěstí – měly vedle sebe někoho, kdo jim pomáhal školu zvládnout. A podařilo se!“ řekla ke stipendijnímu projektu pro děti, které mají alespoň jednoho rodiče pouze se základním vzděláním, koordinátorka Rut Veselá.
Do projektu Retrostipendia je kromě nás zapojeno dalších 18 organizací a dohromady poskytuje podporu 275 dětem, přičemž šedesát z nich dokonce získalo studijní bonus za výborné výsledky. V závěrečném ročníku bylo letos 49 dětí a hned na první pokus studium úspěšně zakončilo 44 z nich: „Všechna úspěšná zakončení jsou veliké vítězství. A věřím, že u těch pěti dětí, které to napoprvé nezvládly, se to povede v září,“ řekla s odůvodněným optimismem metodička vzdělávání. Kromě toho, že byl všem dětem, které se přes léto připravují na reparát, ponechán počítač i připojení, zároveň se jim dostává podpory kariérních poradců. „Všem bylo nabídnuto doučování online, a to u velkých dětí funguje opravdu skvěle,“ uvedla Veselá.
Devět budoucích vysokoškoláků
„Jako další veliký přínos vidím, že ve studiu letos pokračuje neuvěřitelných osmnáct dětí! Devět z nich jde na maturitní nástavbu, devět na vysokou. S dalším studiem na vysokých školách totiž nebýváme příliš úspěšní – děti musí ke škole pracovat a to ne každé zvládne. I proto hodně těch, které se rozhodnou pokračovat, pak odpadá během studia. Muset se sám živit a k tomu studovat není snadné. O to větší frajeřina podle mě je, když to zvládnou, nebo to alespoň zkusí,“ oceňuje odhodlané studenty z chudých rodin Veselá.
Snu stát se učitelkou se Markéta nevzdává
Jednou ze studentek, kterou jsme loňský rok mohli díky Retrostipendiím podporovat, byla Markétu. Markéta studovala v Praze střední školu pro sluchově postižené. Podle Jana Jelínka, který Markétu po dobu studia podporoval, si se školou zvládla hrdinsky poradit i přes to, že to neměla vůbec snadné:
„Nejenže do školy dojížděla poměrně zdaleka, ale navíc bydlela s matkou a bratrem na ubytovně. A pokud jsem z Markétina vyprávění dobře pochopil, splácela navíc škole dluh za ubytování, které za ni dříve její matka neplatila. Ve chvíli, kdy dosáhla plnoletosti, ho proto musela začít splácet sama,“ uvedl pracovník podpory vzdělávání a dodal: „I za těchto podmínek se ji dařilo důsledně připravovat na školu a dosahovat pěkných výsledků. Pokud jsem měl možnost mluvit s jejími učiteli, tak ji chválili za odpovědný přístup ke škole.“
Markétiným velkým přáním bylo stát se učitelkou. Po maturitě se proto hlásila na studium speciální pedagogiky do Brna. Bohužel se jí přijímací zkoušky nepodařilo zvládnout a k dalšímu studiu se nedostala,“ uvedl Jelínek s tím, že to pro Markétu ale rozhodně neznamená konec: „Při posledním setkání mi řekla, že se pokusí jít za svým cílem a dostat na vysokou i příští rok.“
I přes všechny komplikace míří Jirka na další studium
Jedním z dalších studentů zahrnutých do stipendijního programu je Jirka. S Jirkou probíhala až do podzimu loňského roku spolupráce na výbornou, krátce před začátkem zimy ale onemocněl zánětem mozkových blan a zameškal velké množství hodin. Vysoká absence mu situaci ve škole následně výrazně zkomplikovala. Jakmile se vrátil domů a jeho stav se zlepšil, ihned se s ním náš kolega Štefan Tomáš domluvil na dalších krocích:
„Stanovili jsme společně tři body, kterých jsme chtěli dosáhnout - doplnit si chybějící známky, dodělat školu, a hlavně se uzdravit,“ uvedl Tomáš. Poté, co jsme Jirkovi zapůjčili počítač a zajistili dobrovolníka na doučování, hned se pustil do dohánění učiva: „Do dubna si doplnil chybějící známky a následující měsíce věnoval přípravě na závěrečné zkoušky,“ upřesnil kolega z Programů sociální integrace a dodal:
„V červnu školu úspěšně dokončil a získal výuční list. A to není jediná skvělá zpráva – v září nastupuje na nástavbové studium, obor podnikání. Mám z něho radost – je motivovaný studovat a to není v jeho okolí příliš obvyklé. Je proto také dobrým příkladem pro své vrstevníky,“ zakončil Tomáš.
