1Planet4All: Jak upozorňujeme na změnu klimatu? Dáváme prostor vědcům, školíme novináře a malujeme (čerta) na zeď

Cena Gratias Tibi oceňuje mladé lidi do 30 let, kteří se zapojují do dění okolo nás a nejrůznějšími aktivitami mění věci k lepšímu. Tímto oceněním dává ČvT mladým lidem najevo, že si jejich činů vážíme. Od roku 2020 klade Cena důraz také na ocenění environmentálních počinů v samostatné kategorii.

Přes 10 let nabízí ČvT žákům základních a středních škol podporu a prostor pro vytváření vlastních veřejně prospěšných projektů. Program Kdo jiný? umožňuje mladým lidem, abych se aktivně podíleli na příběhu svého okolí.

V dlouhodobém programu „Active Citizens: Chráníme klima!” studenti středních škol zjišťují, jak se klimatická změna projevuje v místě, kde žijí, a mapují, co si o tématu myslí lidé z místní komunity. Sami se pak aktivně podílejí na hledání řešení a přicházejí s návrhy, které realizují formou komunitních projektů.

Finančně podporujeme projekty mladých lidí zaměřené na téma klimatické změny a prostřednictvím Pro-action Café vytváříme prostor pro sdílení a rozpracování projektových nápadů.

11. ročník komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět nese název „Poznej tváře klimatické změny!” a navazuje na naši streetartovou kampaň. Mladí tvůrci se seznamují s příběhy lidí, kteří se potýkají s dopady klimatické změny, a na základě toho tvoří vlastní komiks. Tvůrčí přístup v žácích a studentech probouzí zájem o svět kolem nich a pomáhá jim utvořit si vlastní postoj k velkým problémům světa.

Vedli jsme rozhovory se čtyřmi mladými aktivisty, kteří jdou svou prací a činorodostí svým vrstevníkům příkladem.

Šimon Michalčík je lídrem Plant-for-the-Planet - hnutí mobilizující veřejnost a firmy k obnově lesních ekosystémů jako nezbytné součásti řešení klimatické krize a ztráty biologické rozmanitosti.

"Abychom naplnili naši vizi, vzděláváme děti a mládež a posilujeme tak jejich postavení v klimatickém hnutí, obnovujeme lesní ekosystémy, provádíme výzkum v oblasti obnovy, poskytujeme bezplatné softwarové nástroje a poradenství při obnově ekosystémů pro organizace sázející stromy po celém světě." (Plant-for-the-Planet)

Šimon zároveň studuje Globální a udržitelný rozvoj na University of Warwick ve Velké Británii. V rozhovoru vypráví o tom, jak se ke studiu a práci v oblasti udržitelného rozvoje dostal, a jak se z dobrovolníka stal zakladatelem Plant-for-the-Planet Česko, ale i o pocitech z účasti na celosvětové konferenci COP26.

Bývalá česká účastnice programu UN Youth Delegate of the Czech Republic Barbora Kvasničková studuje problematiku životního prostředí na Universiteit Utrecht a pracuje v PR teamu IDEA při CERGE-EI. Mluvili jsme s ní o aktivitách spojených s udržitelným rozvojem v Holandsku a zkušenostech z programu Mladých delegátů OSN. Dala nám i tipy, jak se vypořádat s environmentálním žalem.

Petra Kalenská a Jakub Varvařovský jsou zakladateli platformy Mnoho světů v Jilemnici. Neformální sdružení mladých lidí, všestranně aktivních ve svém regionu, například pořádá filmový festival, besedy, sbírky anebo také buduje mokřady.

Povídali jsme si o tom, jak začít s ekologickými projekty a podporou lidských práv v malém městě, o promítáních filmů a možnostech, jak se k nim připojit.

Dzudy byly v minulosti pro Mongolsko typické přibližně dvakrát za dekádu, vlivem klimatické změny se ale v posledních letech objevují každý rok. Nomádi tak přicházejí o velká stáda koz a ovcí a pastevectví stále častěji vyměňují za městský život v Ulánbátáru, hlavním městě Mongolska. Toto nejmrazivější hlavní město na světě se bohužel vyznačuje také jedním z nejvíce znečištěných ovzduší. Na topení v jurtách tu obyvatelé totiž nejčastěji používají uhelné brikety, negativní vliv na ovzduší má také místní uhelná teplárna a elektrárna. Vedoucí naší mongolské mise Tim Jenkins potvrzuje, že „smogová situace je tu horší než ve velkých čínských městech“. Na fotogalerii z Ulánbátaru se můžete podívat přímo na webu Aktuálně.cz.

Kromě negativních dopadů klimatické změny ale můžeme být v Mongolsku svědky úspěšného příkladu ochrany biodiverzity. V parku Chustaj Nurú lze spatřit v minulosti již téměř vyhynulého divokého koně Převalského. Na záchraně tohoto druhu se významně podílela i pražská ZOO, která v posledních jedenácti letech do Mongolska přepravila tři desítky koní. Více se dozvíte v reportáži a fotogalerii Aktuálně.cz.

Přes velkou geografickou vzdálenost a odlišné přírodní podmínky má Česká republika s Mongolskem mnoho společného. Vzhledem ke společné komunistické minulosti byla do poloviny 80. let druhým největším mongolským obchodním partnerem. Někteří Mongolové tak dodnes vzpomínají na českou kulturu nebo jazyk. Rozhovory se třemi z nich si můžete přečíst zde.

Člověk v tísni v Mongolsku působí od roku 2009. Pomáháme místním přečkat tuhé zimy, zvyšujeme povědomí podnikatelů o přístupu k financím, podporujeme místní vzdělávání i zdravotní péči.