...Načítání formuláře...
Člověk v tísni motivuje lidi v Angole ke stavbě vlastních latrín

Člověk v tísni motivuje lidi v Angole ke stavbě vlastních latrín

19. 11. 2014

Používání latríny může pomoci výrazně omezit výskyt některých respiračních a průjmových onemocnění. To je důvod, proč se Člověk v tísni snaží v Angole podpořit nejen výstavbu záchodů, ale také jejich aktivní užívání. 

„Naším hlavním úsilím je měnit chování lidí. Měníme jejich pohled na hygienu, vědí pak, jak je hygiena důležitá pro jejich zdraví,“ říká Hugo Agostinho, koordinátor Člověka v tísni v Angole, který má na starosti osvětový program zaměřující se na hygienu a sanitaci. Největší nebezpečí pro zdraví podle něj plyne z vykonávání potřeby v přírodě či v okolí domů, výkaly totiž usychají a vzduchem se roznáší do vody a půdy. Odtud se patogeny dostávají přímo na talíř.

Bezmála dva tisíce nových latrín

Agonstinho spolu s kolegy nejprve vyškolil 224 aktivistů a čtyřiadvacet učitelů z provincie Bié, kteří měli ve svých komunitách prostřednictvím kampaní a různých akcí zvýšit povědomí o prospěšnosti hygieny a sanitace pro zdraví, a následně touto osvětou přivést své spoluobčany k činu – tedy postavení latríny a dlouhodobé změně jejich hygienických návyků.

Aktivistům se jejich akcemi podařilo oslovit více než 8900 lidí ze 120 vesnic venkovských komunit Nharea, Chitembo a Catabola, jež si postavili bezmála dva tisíce nových latrín. To je nárůst o 118 procent ve srovnání se stavem před zahájením projektu. Záchody budou sloužit celkově čtyřiatřiceti tisícům Angolanů.

Třiatřicet vesnic bylo navíc oceněno titulem „Open Defecation Free“ (ODF), neboli vesnice „bez kálení do přírody“. Ty se staly vzorem pro další osady, jejichž obyvatelé chápou vlastnictví záchodu jako projev sociálního statusu, civilizovanosti a prestiže. „I díky našim aktivitám si lidé uvědomují, že vykonávat potřebu v přírodě nebo v okolí svého domu není přijatelné nejen hygienicky, ale také společensky,“ uvádí Jan Faltus, expert Člověka v tísni na sektor vody a sanitace.

„Když latrínu postaví přirozený vůdce, ostatní ho následují.“

A jak konkrétně mohou ony osvětové aktivity vypadat? „Shromáždíme lidi, společně procházíme vesnicí a ptáme se jich, kde bydlí, kde mají kostel a kam chodí vylučovat, když nemají latrínu. Nikdy jim neříkáme, co je dobře a co je špatně. Jen poukazujeme na věci během jejich všedního dne,“ popisuje Agonstinho.

Další aktivitou může být názorný popis znečištění vody či jídla. „Za pomoci umělé mouchy jim ukazujeme, jak jednoduše se mohou bakterie přenést z výkalů na jídlo. Nebo jim nabídneme sklenice vody, do níž byl namočen exkrement. Samozřejmě si tuto vodu nikdo nevezme, ale z řeky, do které se výkaly dostanou stejně lehce, se většinou napít nebojí,“ říká Faltus.

Místním se také ukazuje, jak jednoduše si mohou latrínu postavit, a to i z přírodních a dostupných materiálů. Nejprve vykopou asi dva metry hlubokou jámu, kterou zakryjí podlahou z dřeva či hlíny, a ze stejného materiálu zbudují také stěny. Střecha může být došková, dřevěná či plechová. Takováto stavba může vyjít jen na dvacet dolarů. „Obyčejně se pak objeví přirozený vůdce, který příkladně postaví svou vlastní latrínu. A tím začne změna v komunitě,“ uvádí Agonstinho a dodává, že jeho příkladu následují rychle další.

Snížení průjmových onemocnění o pětadvacet procent

Aktivistům se také podařilo zvýšit procento lidí, kteří si myjí ruce mýdlem, i těch, jež desinfikují, převařují či jinak upraví vodu před tím, než se jí napijí. To má společně s používáním latrín za následek snížení průjmových onemocnění o pětadvacet procent. 

Díky práci Člověka v tísni, která je částečně hrazena ze Skutečné pomoci, je v provincii Bié nejvíce ODF vesnic v celé Angole.

Autor: Jan Blinka