Zambie: Udržitelná obživa a životní prostředí

V rámci pilotních projektů v letech 2018 - 2019 představil Člověk v tísni obyvatelům v Západní provincii Zambie možnosti využití biopalivové technologie jako zdroje udržitelné energie pro domácnost i vysoce efektivního organického hnojiva. Alternativní forma získávání energie v podobě bioplynáren se ukázala jako efektivní způsob, kterým lze přispět ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a ke zvýšení potravinové bezpečnosti drobných zemědělců. Cílem současného navazujícího projektu je pokračovat ve zvyšování povědomí o bioplynu a současně pomoct postavit dalších 130 bioplynáren pro obyvatele v okresech Mongu a Kalabo v Západní provincii Zambie.

 

Bioplynárny dokáží z trusu zvířat a zbytků jídla vyrobit plyn, který mohou domácnosti jednoduše využívat k vaření nebo svícení. Plyn tak dokáže nahradit dřevo a dřevěné uhlí, na které je zde odkázána většina obyvatel. V důsledku absence alternativních zdrojů energie lze pozorovat rozsáhlé odlesňování a poškozování kvality půdy, zvýšený výskyt respiračních a očních onemocnění způsobený užíváním dřevěného uhlí, ale i posilování nerovnosti mezi pohlavími. Obstaráváním paliva se totiž v nepoměrně větší míře zabývají ženy a dívky, což znesnadňuje jejich přístup ke vzdělání či aktivitám vytvářejících příjmy. Bioplynárny jsou současně schopné vyrábět kvalitní organická hnojiva. Ta přispívají ke zvýšení zemědělské produkce a obecně ke zlepšení potravinové bezpečnosti u zranitelných domácností, na které dopadá potravinová nejistota související s dopadem sucha i pandemie Covid - 19.

Tento projekt navazuje na projekt Člověka v tísni z roku 2018, který v oblasti Západní provincie v okrese Kalabo představoval obyvatelům technologii bioplynáren a 10 modelových jich pomohl postavit.
Současný projekt si klade za cíl zlepšit přístup obyvatelstva provincie k udržitelným zdrojům energie. Pouze 3,2 % obyvatel zambijského venkova má přístup k elektrické energii. Jako hlavní zdroj energie se používá dřevo či dřevěné uhlí, což má za následek odlesňování oblasti a dýchací obtíže, nehledě na velké množství času stráveného obstaráváním těchto surovin.
Bioplynárny perfektně pasují do místního kontextu, protože se v oblasti chová dobytek (poskytující vstup do výroby bioplynu) a zemědělci hospodařící na převážně písčité půdě potřebují kvalitní hnojiva, která si nemohou dovolit pořídit. Bioplynárna zajišťuje jednak bioplyn využitelný na vaření, jednak vysoce efektivní organické hnojivo.
V rámci projektu probíhají informační kampaně ohledně technologie bioplynáren, například skrze média či skrze ustanovení modelové bioplynárny a zahrady demonstrující využití organického hnojiva. Projekt zároveň zamýšlí podpořit vznik trhu s produkty bioplynáren a uvažuje o možnostech přístupu k finančním službám pro drobné farmáře.
Donors: Embassy of the Czech Republic in Lusaka
 

V Zambii se o přípravu jídla až v 70 % případů starají ženy, jež sběrem dřeva na podpal stráví v průměru kolem 8 hodin týdně. Pravidelné vdechování škodlivých zplodin vznikajících při pálení dřeva či dřevěného uhlí následně poškozuje nejen jejich zdraví, ale i zdraví jejich rodin. Tento způsob tepelného zpracování zároveň přispívá k odlesňování, a poškozuje tak půdu, kterou činí vyprahlou a nepoužitelnou. Člověk v tísni proto pracuje s farmáři v nejchudších okresech Západní provincie, kde pomáháme stavět efektivní a finančně dostupné bioplynárny. Ty fungují jako určitý „mechanický žaludek“: živí se organickým materiálem (lidským či zvířecím trusem), jenž se v prostředí bez přístupu kyslíku rozkládá, a vzniká tak bioplyn (metan a oxid uhličitý) a přírodní hnojivo bez bakterií. Bioplyn lze využít jak pro vaření, tak jako organické hnojivo, jež poslouží k hodnotnější zemědělské produkci. Celkový pozitivní dopad se následně projeví i v citlivosti vůči životnímu prostředí, kdy se omezí sběr dřeva, což zabrání dalšímu odlesňování.