Jak drahá je pomoc?
Publikováno: 20. 2. 2013 Doba čtení: 2 minuty
Představte si, že Vás jako sociální/ho pracovnici/íka přijde požádat o pomoc bezradný muž, který strávil všechny lednové noci venku, bez pomoci, bez přístřeší, bez koruny. Že má vyplněnou žádost o Příspěvek na živobytí a již několikrát se jí pokoušel na úřadě podat.
Požádá Vás o pomoc, protože nedokáže pochopit, proč si od něj úřednice žádost nechce vzít. Odmítá ho s tím, že si má sehnat Rozhodnutí o snížení počtu společně posuzovaných osob, resp. že byl z tohoto okruhu vyřazen. Tento muž však neumí téměř číst a psát, neví jak podobné rozhodnutí vypadá a jak ho má z pražského úřadu získat.
Vyhledáte si tedy kontakt na Hmotnou nouzi pro Prahu 2, na úřad zavoláte a zeptáte se, jestli podobné rozhodnutí v minulosti vydali. Je Vám řečeno, že máte žádost o sdělení této informace zaslat e-mailem, že vám jej telefonicky nesdělí. Jelikož ale víte, že písemné vyřízení vaší žádosti může trvat dalších několik dní, zkusíte zavolat na Hmotnou nouzi v Ústí nad Labem, té samé úřednici, která bezradného muže do dnešního dne vytrvale odmítala. Požádáte jí, aby se pokusila sama telefonicky na pražském úřadě doptat (telefonní číslo na konkrétní úřednici jí samozřejmě nadiktujete) od kdy byl tento muž vyřazen z okruhu společně posuzovaných osob. Po chvilce jí zavoláte znova a zjistíte, že úřednice nezná rodné číslo klienta, proto jí nadiktujete i to. No a konečně po pár minutách a dalším telefonátu zjistíte, že úřednice si informaci zvládla zjistit sama a tento muž, jenž strávil noci na mrazu, se může na úřad dostavit a žádost si podat.
A teď, na závěr, si představte, že se to skutečně stalo…
Jak drahá je pomoc? Jeden telefonát? Nebo čtyři? Kolik času a úsilí by stálo úřednici, aby první den kontaktu s tímto zoufalým mužem zvedla telefon a informaci si během pár okamžiků od pražské úřednice zjistila?
