Analýza role ZŠ praktických v procesu vzdělávání
Michala Baslová, Anita Homrová
Cílem práce bylo poukázat na „trhliny“ prohlubující v Česku bariéry, které musí žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí překonávat. Autoři se zaměřili na současnou praxi běžných základních škol, jejich možnosti integrace či aplikace inkluzivních nástrojů. Ze závěrů vyplynulo, že přístup obcí coby zřizovatelů škol je nekoncepční. Současné nastavení vzdělávacího systému stojí a padá na spolupráci s rodinou a dodatečném studiu doma. V praxi to znamená, že nefungující rodina rovná se nepřekonatelné problémy ve škole.
Výzkum také odhalil potíže s používání individuálního přístupu k žákům. Na ten podle pedagogů není ani čas ani prostor, navíc je často chápán jako pozitivní diskriminace slabších žáků. Dalšími překážkami je vysoký počet žáků ve třídě, absence asistenta pedagoga a školních psychologů, neefektivní systém doučování atd. Současně se ukazuje, že většina pedagogů stále považuje za nejvhodnější nástroj pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jejich přeřazení na ZŠ praktickou.