Andrea Baršová: Etnická segregace v bydlení

Andrea Baršová: Etnická segregace v bydlení

Publikováno: 26. 3. 2013 Doba čtení: 5 minut

K diskuzi analýza A. Baršové z roku 2003 o vývoji bydlení.

Práce se snaží o vysvětlení fenoménu etnické segregace v oblasti bydlení v české současnosti. Přes snahu o zohlednění vznikajících segregačních trendů a souvisejících problémů i u nových etnických menšin představovaných komunitami imigrantů se nezbytně soustřeďuje na problémy bydlení části romské menšiny, kde se v několika posledních letech staly segregační tendence nejzřetelnějšími a nejpalčivějšími. Je to téma aktuální, avšak citlivé. Dovede vyvolat v mnoha lidech emoce, které mohou brzdit rozumnou diskusi.

Jedním z cílů práce je přispět ke konstruktivnímu dialogu tím, že se snaží popsat problémy bydlení etnických minorit s důrazem na segregační trendy a související konflikty co nejobjektivněji. Práce se proto záměrně vyhýbá polemikám spojeným s nejznámější kontroversní událostí, stavbou zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, jež sehrála roli katalyzátoru v procesu společenského uvědomění si závažnosti problémů interetnického soužití v oblasti bydlení. Nepodsouvá rovněž apriorně špatné úmysly kterémukoli z aktérů na popisované scéně. Jejím smyslem ovšem není zamlžovat skutečné obrysy vážných problémů. Vychází ale z přesvědčení, že nadužívání slov diskriminace a rasismus jen málo přispěje k jejich odstranění.

Od prvotního úmyslu o sepsání této studie přes její přípravu a realizaci uplynula poměrně dlouhá doba dvou let. Jestliže na počátku mělo jít o první sondu do nezmapovaného pole, postupně se ukázalo, že téma se mezitím stalo předmětem jiných výzkumných projektů. Na tomto místě chci zmínit alespoň nevýznamnější z nich. Je to projekt Romové, bydlení, soužití podpořený Nadací pro rozvoj občanské společnosti z fondu Phare, jenž vedl k publikování prvního ucelenějšího souboru statí věnovaných problematice bydlení Romů. Opomenout nelze ani provokativní pohled Iny Zoon na současný stav bydlení Romů a vztahy mezi většinou a romskou minoritou v České republice předložený v knize On the Margins.

Rozvoj zkoumání problematiky bydlení je důvodem, proč se práce nevěnuje podrobněji některým okruhům obecnějších problémů, např. teoretickým otázkám sociálního bydlení, a jen letmo zmiňuje i některé již popsané konkrétní případy projevů diskriminačních a segregačních tendencí (např. situaci související s odstraňováním následků povodní v Ostravě). Úmyslu nepopisovat již popsané se mi však vzhledem k časové paralelnosti vzniku této práce s jinými studiemi nepodařilo vždy dostát.

Přesto věřím, že práce alespoň částečně zaplňuje jedno bílé místo. Je jím doposud chybějící celistvější pohled na akutně se demonstrující trendy k rezidenční segregaci podél etnických linií nikoli jako na množinu individuálních jevů, ale jako na složitý fenomén, jenž má na jedné straně své paralely v jiných zemích, a na druhé straně je vsazen do konkrétních souvislostí transformačních procesů české společnosti. Pojetí sociální a prostorové segregace jinoetnického obyvatelstva jako jevu s mnoha různými facetami rovněž naznačuje, že k jeho poznání je zapotřebí multidisciplinární přístup. Nemělo by se k němu přistupovat jako doposud pouze v rovině etické, právní a sociální. Je nutné podrobit ho důkladné analýze prizmatem dalších speciálních vědních oborů jako jsou sociální geografie, urbanismus či ekonomie. Práce v tomto ohledu naznačuje směry a cíle žádoucího bádání, aniž by si sama kladla nereálné ambice použití metod vlastních těmto vědním disciplínám.

Práce je rozdělena do 8 částí:

První část nabízí stručný obecný úvod k tématu etnické rezidenční segregace. Snaží se jej zachytit v mezinárodních paralelách i v konkrétním pohledu na zvláštní typy romských sídelních struktur ve střední a východní Evropě a na jejich současné proměny v České republice.

Druhá část popisuje nejvýznamnější transformační procesy 90. let v oblasti bydlení, jimiž byly restituce a privatizace bytového fondu, a jejich dopad na bydlení chudých a marginalizovaných skupin společnosti, mezi něž patří i příslušníci menšin.

Třetí část práce se posouvá do přítomnosti. Podává obraz současných politik a programů na ústřední úrovni, které reagují na již nepřehlédnutelné vážné poruchy v oblasti bydlení, které začaly ve druhé polovině 90. let nabývat rovněž společensky hrozivou podobu trendů k sociálnímu vyloučení a sídlení segregaci části příslušníků romské minority. Tato část je doplněna krátkým diskursem o diskriminaci v oblasti bydlení, který se snaží nalézt odpovídající zorný úhel a nástroje, jimiž bude možné tuto oblast analyzovat.

Čtvrtá část usiluje o zachycení současných politik bydlení na obecní úrovni. Zvláštní pozornost věnuje těm postupům, které zásadním způsobem ovlivňují segregační trendy v bydlení: pronájem obecních bytů a poskytování náhradního bydlení obcemi.

Pátá část představuje stručnou poznámku k dopadům romské zahraniční emigrace na bydlení Romů.

Projekt komunitního bydlení ve městě Brně a projekt výstavby Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově jsou představeny v šesté části práce, která si klade otázku, za jakých podmínek jsou tyto projekty „přenosné“ do jiných míst.

Sedmá část nastiňuje současný obraz bydlení přistěhovalců v České republice. Připomíná rovněž dilemata nastíněná v první části práce.

Závěrečná část práce shrnuje hlavní teze a formuluje některá doporučení pro oblast bydlení menšin. Vychází přitom z myšlenky, že zásadní signál k nápravě musí vzejít z roviny ústředních orgánů. Pouhá kritika jednání obcí a ani dobře míněné rady nemohou být účinné, nebudou-li obecní politika a legislativa zasazeny do zřetelného a pevného rámce celospolečenských cílů a strategií zaměřených na vyrovnání ekonomických i sociálně psychologických tlaků k rezidenční segregaci.

Autor: Andrea Baršová