Cizinci v Česku: stručný přehled

Publikováno: 26. 3. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Ilustrační foto
© Foto: Timon Studler, Unsplash

Jeden z deseti. Zhruba takové je v současnosti zastoupení cizinců v České populaci, která podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu atakuje hranici 11 milionů. Více než polovinu cizinců na našem území tvoří Ukrajinci, kromě nich u nás ale žijí zástupci dalších 185 států světa od Afghánistánu či Albánie po Zambii a Zimbabwe.

Cizinec, nebo migrant?

Ačkoliv se pojmy cizinec a migrant běžně zaměňují, neznamenají totéž. Cizincem se rozumí osoba, která není státním občanem České republiky. Jedná se o právní termín, definovaný tzv. cizineckým zákonem.

Definici pojmu migrant naproti tomu v českém právním řádu nenajdeme. Obecně se takto označuje osoba, která změnila zemi svého obvyklého bydliště – podle nejčastěji používané definice OSN alespoň na jeden rok.

V zásadě platí, že obě kategorie se do značné míry překrývají. Většina cizinců je zároveň i migranty. Existují ale důležité výjimky: někteří cizinci nejsou migranty, protože se v Česku narodili, nicméně nemají české občanství. A naopak mnozí migranti – ročně jich je okolo 5 tisíc – vypadávají ze statistik o cizincích díky tomu, že se naturalizují, to znamená nabývají české občanství.

Počet cizinců v Česku

Ke konci loňského roku žilo v Česku podle oficiálních statistik celkem 1 065 740 cizinců. Ve srovnání se situací v prvním roce české nezávislosti, tedy 1993, se jedná asi o čtrnáctinásobek. Není asi žádným překvapením, že vůbec nejrychlejší nárůst byl zaznamenán v roce 2022, kdy do Česka přišlo kolem půl milionu občanů Ukrajiny, které z domovů vyhnala Ruskem rozpoutaná válka.

Konflikt na Ukrajině se neodrazil jen v celkovém počtu cizinců, ale také v jejich národnostní struktuře. Ukrajinci momentálně z pomyslného cizineckého "koláče" tvoří více než jednu polovinu. Druhé největší zastoupení mají občané Slovenska, následovaní Vietnamci a Rusy.

Jak ukazuje animovaný graf níže, zmíněné čtyři skupiny dominují žebříčku cizinců po celé porevoluční období. Teprve na páté příčce tu a tam dojde ke změně. Dlouholetou pozici Poláků v posledních letech několikrát přebrali Němci, a nejaktuálněji Rumuni. Těch nyní v Česku legálně žije zhruba 20 tisíc.

Pobytový status

Co se týká typu pobytového oprávnění, je v současnosti cizinecká komunita rozdělena víceméně rovnoměrně na tři části. Nejvíce cizinců v Česku žije na základě dočasné ochrany. Jedná se o status, který byl v rámci EU aktivován v březnu 2022 v reakci na hromadný příchod běženců z Ukrajiny. Smyslem zavedení dočasné ochrany bylo předejít přehlcení azylových systémů členských zemí, kde se žádosti standardně řeší případ od případu.

Druhá třetina cizinců pobývá v Česku na základě trvalého pobytu. Ten mohou získat jak občané EU, tak příslušníci takzvaných třetích zemí (tzn. zemí mimo EU). Standardní podmínkou udělení tohoto povolení je nepřetržitý pobyt na území ČR po dobu pěti let.

Zbývající část cizinců, aktuálně 341 tisíc, tvoří zejména občané EU disponující osvědčením o registraci, a občané třetích zemí s dlouhodobým vízem nebo dlouhodobým pobytem. V grafu níže, vycházejícím z údajů Ministerstva vnitra, je tato různorodá skupina zahrnuta do kategorie přechodného pobytu.

Rozmístění

Výše zmíněný údaj, podle kterého tvoří cizinci přibližně desetinu obyvatelstva ČR, zakrývá poměrně značné regionální rozdíly. Přiložená mapa zachycuje počty cizinců v jednotlivých okresech. Co se týká krajů, jednoznačně nejvyšší číslo vykazuje dlouhodobě Praha (ke konci r. 2022 šlo o 345 tisíc osob). S odstupem následují kraje Středočeský a Jihomoravský.

Není žádným překvapením, že hlavní město dominuje také žebříčku krajů podle podílu cizinců na počtu obyvatelstva – koncem roku 2022 byl cizincem více než každý čtvrtý Pražan. Relativně velké zastoupení cizinců (mezi 11 a 14 procenty) najdeme také v Plzeňském, Královéhradeckém a Středočeském kraji.

Dodejme, že i v tomto případě skrývají souhrnná data poměrně důležité nuance, jako je například odlišná distribuce jednotlivých skupin cizinců dle státní příslušnosti. Mapa zobrazující rozmístění Vietnamců by tak například výrazně tmavla v oblasti pohraničí s Německem, zatímco těžiště rozmístění Poláků bychom očekávatelně našli spíše v pásmu severních Čech od Liberecka po Náchodsko.

Kde hledat podrobnější data?

Zajímá vás, jaká má cizinecká populace v Česku demografická specifika, kolik lidí u nás žádá o azyl a kolik jej získává, jaké procento cizinců má v ČR zaměstnání či živnost, kolik dětí cizinců navštěvuje školy, anebo jak velkým problémem je v případě cizinců kriminalita? Nejucelenější přehled dat týkajících se cizinecké populace nabízí online ročenka Cizinci v České republice, vydávaná Českým statistickým úřadem.
Autor: Jakub Andrle, Migrace v souvislostech

Související články