Člověk v tísni k problematice uprchlíků a migrace

Publikováno: 24. 8. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Člověk v tísni k problematice uprchlíků a migrace
©

Jsme přesvědčeni, že Česká republika (a celá Evropa) by se měla stavět otevřeně k uprchlíkům z válečných oblastí. Jejich důvody žádosti o azyl jsou skutečné a oprávněné. Stejně jako u uprchlíků politických, náboženských a dalších, kteří splňují důvody stanovené Ženevskými úmluvami.  Není to poprvé, v 90. letech zde pobývaly desetitisíce uprchlíků z bývalé Jugoslávie nebo Čečenska, mnozí z nich byli muslimové. Nikdo se neděsil, nikdo na tom nestavěl svoji nenávistnou komunikaci a reklamu postavenou na vymezení se. Část z nich se po válkách vrátila zpět do své vlasti, část zůstala.

V současnosti jsou reálné počty uprchlíků na světě obrovské – minulý rok dosáhly podle OSN počtu 19,5 milionů  – a část z nich směřuje do Evropy (přes 600 tisíc osob za rok 2014). Evropa ale za poslední půl století přijímala milióny lidí a tato otevřenost byla vždy součástí její politiky.

Hysterie kolem několika stovek uprchlíků, kteří mají být přijati do České republiky (přesněji 1500 osob v letech 2015 – 2017) bohužel přichází ve složité době. Koreluje s nejistotami a strachy vnějšími, způsobenými nestabilní politickou situací na Blízkém Východě, Ukrajině nebo s činností takzvaného Islámského státu. Ale také s těmi vnitřními obavami o to, jaký osud čeká kolísající Evropu a nás v Česku, které dlouhodobě vedou politici bez vizí.  Na druhou stranu se na tomto šíření strachu bohužel ve velké míře podílí některá česká média, která si na šokujících jednostranně zaměřených zprávách s tematikou migrace zvedají sledovanost. Situaci nepomáhá ani dosavadní mlčenlivost politické reprezentace, která nebyla schopná zaujmout nějaký výraznější postoj a celý problém pojímá primárně z bezpečnostního hlediska. Někteří politici si dokonce prostřednictvím proti-uprchlických nálad společnosti zvedají politické body.  Jednoznačně odsouzeníhodné je šíření nenávistných projevů vůči uprchlíkům a dalším migrantům na českém internetu, které sdílí stále větší počet lidí.

Během uplynulých 20 let, vznikla v České republice ucelená integrační strategie, díky které víme, jak nově příchozí migranty a uprchlíky postupně začlenit do společnosti. Vedle neziskových organizací, které se integraci věnují, byla státem založena postupně v každém kraji centra na podporu integrace cizinců. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že čím více se integrace realizuje lokálně a do procesu jsou zapojovány místní samosprávy, tím je celý proces úspěšnější. V tomto smyslu vítáme, že svou pomoc při integraci uprchlíků v poslední době deklarovaly i církve, zapojit se mají i odbory. Věříme, že pro úspěšnou integraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala jak uprchlíky a migranty, tak i členy společnosti a jasně stanovovala jejich vzájemná práva i povinnosti. Vláda České republiky by měla jasně deklarovat, že je to právě Česká republika, která nastavuje podmínky příchodu azylantů a podmínky jejich integrace a že se tedy nejedná o chaoticky proudící davy uprchlíků, se kterými si nikdo neví rady.  

Otevřenost vůči oprávněným žadatelům o azyl, ať již z důvodů válečných či dalších, které upravují Ženevské úmluvy, však neznamená, že můžeme Evropu otevřít všem. Vyspělé země mají právo ovlivňovat, a pokud je to možné řídit příliv ekonomických migrantů (tedy lidí, kteří neutíkají před válkou, politickým, rasovým či jiným pronásledováním a nejsou v ohrožení), tak, aby jej dokázaly zvládnout. Zde se nabízí celá řada kroků, zejména podpora boje proti organizovanému zločinu, kterým převádění a převážení lidí přes hranice je. Jde například o podporu financování policejních složek, odhalování zločineckých skupin nebo ničení technických prostředků pro převoz lidí.

Jsme zároveň přesvědčeni, že země EU musí být solidární a to se týká především zemí, které nenesou hlavní nápor. Alespoň částečné přerozdělení nákladů i péče o nově příchozí migranty je zároveň nejen férové, ale i racionální. Bez něj dříve či později země, které nesou hlavní tíhu, prostě otevřenou hranice a řeknou: pokračujte dále do Evropy. Ostatně, kdybychom byli na jihu Evropy, už bychom debatu o posílání příchozích migrantů dál na sever bezpochyby dávno vedli.

Autor: