Angola

Angola: Udržitelná obživa a životní prostředí

Zemědělstvím se živí více než tři čtvrtiny Angolanů. Celé generace zde ale kvůli válce přišly o základní zemědělské dovednosti. Umějí pěstovat jen několik málo druhů plodin, maso obstarávají lovem a nedosahují plného výživového a finančního potenciálu své práce. 

Učíme proto farmáře, jak pěstovat nové plodiny, jak je zpracovávat a jak svou úrodu prodávat na trhu. Do začátků jim dáváme osivo a sazenice - například rajčata, zelí nebo mrkev, zemědělské náčiní i hospodářská zvířata.

Celý text Méně textu

Probíhající pomocNEBOUkončené projekty

Ženy podnikatelky

Ženy podnikatelky

Pandemie COVID-19 ovlivnila globální ekonomiku a hospodářskou krizi v Angole. Omezení uložená výjimečným stavem se dotkla rodin i soukromých společností, zejména žen, které představují většinu na neformálním trhu práce. Projekt Ženy podnikatelky  přispívá ke zmírnění socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 rozšířením znalostí, pochopením formálního sektoru, zlepšením dovedností v oblasti řízení podniků a posílením ochrany zranitelných žen a dívek v Angole. Šestiměsíční intervence je v souladu s prioritami projektu MEP-UNDP na podporu inkluzivního přechodu z neformální ekonomiky na formální ekonomiku, protože si klade za cíl podpořit přechod žen s neformálním zaměstnáním do formální ekonomiky a zlepšit jejich přístup k finančním, sociálním službám a službám rozvoje podnikání.
Příjemci této iniciativy jsou především místní ženy. Tedy minimálně 50 ženských skupin podpořených v rámci programu rozvoje podnikání, minimálně 10 ženských skupin podpořených grantem a poradenskou službou k rozvoji nebo budování svého podnikání a minimálně 1000 žen s neformálním zaměstnáním, na které se zaměřuje osvětová kampaň. Kromě toho bude zajištěno školení advokátních skupin a komunitních agentů, osvětová kampaň a komunitní workshopy.
 
Integrovaná podpora pro sektor vodohospodářství a výživy v Namibe

Integrovaná podpora pro sektor vodohospodářství a výživy v Namibe

Jižní Angola trpí opakovanými suchy a dalšími katastrofami souvisejícími s klimatem. Specifická geografie a podnebí čtyř provincií, které byly v posledních letech nejvíce postiženy suchem – Namibe, Cunene, Huila a Bié – zvyšují jejich zranitelnost vůči změně klimatu. Provincie Namibe je velmi specifická tím, že je jedinou pobřežní provincií, ale také nejsušší ze všech suchem postižených provincií. Jedná se téměř výhradně o pouštní a suchou oblast s extrémně ojedinělými nebo slabými srážkami, což činí pastevecké a zemědělské komunity závislé na zdrojích podzemní vody a sezónních řekách, které se používají pro zavlažování, chov dobytka a lidskou spotřebu. Obyvatelstvo provincie Namibe je tak velmi zranitelné vůči jakýmkoli přírodním nebo člověkem způsobeným změnám v místním ekosystému. Omezený přístup k vodě také vážně omezuje produkci potravin. Postižené rodiny jsou proto závislé na nouzových dodávkách potravin poskytovaných vládou. V důsledku nedostatečným zdrojům vody a potravin se zhoršují hygienické podmínky, což spolu s nedostatečnou rozmanitostí potravin vede k vysoké míře podvýživy v provincii.
Program Člověka v tísni v Namibe je implementován společně s ASD - Akce pro solidaritu a rozvoj (Acção de Solidariedade e Desenvolvimento) s cílem zlepšit odolnost a výživový stav zemědělských a pasteveckých komunit v obcích Moçâmedes a Camacuio náchylných k suchu. V reakci na výše popsané hlavní problémy se navrhovaná akce zaměřuje na dosažení následujících cílů: 1) zvýšení kapacity a využití zdrojů pitné vody a zlepšení přístupu k pitné vodě pro lidskou spotřebu a zpracování potravin, 2) zvýšení kapacity vodních zdrojů a zlepšení přístupu k vodě pro zavlažování a chov hospodářských zvířat, 3) vytvoření jasných řídicích a technických institucionálních systémů pro stávající a nově zřízené vodní zdroje využívané jak pro zemědělství, tak pro lidskou spotřebu, a konečně 4) zlepšení dovedností, kapacit a povědomí o správných hygienických a výživových návicích mezi členy místních komunit a zainteresovaných stran v oblasti výživy s cílem předcházet případům podvýživy a reagovat na ně.
Je však potřeba zmínit, že přístup k vodě ovlivňuje muže a ženy odlišně. V cílových komunitách jsou za sběr vody pro své domácnosti zodpovědné ženy a dívky. V důsledku sucha je sběr vody mnohem obtížnější, protože se prodlužuje vzdálenost, kterou musí žena nebo dívka dojít ke zdroji a zpátky. Většina mužů jsou pastevci a migrují se svým dobytkem do jiných provincií méně postižených suchem, zatímco ženy mají omezené zdroje a jsou závislé na nouzových dodávkách potravin.
Podle národního genderového profilu EU pro Angolu nemají ženy také dostatečné postavení, aby se mohly účastnit rozhodovacích procesů v komunitě. Aby se tento problém zmírnil, bude probíhat v rámci programu proces zapojení komunity do tvorby plánů řízení přírodních zdrojů, během něhož se odděleně shromáždí podněty od mužů a žen. Člověk v tísni a jeho angolský partner ASD také podpoří ženy, aby se účastnily všech aktivit v rámci programu, např. tvz. Cash for Work (CfW), který zajišťuje dočasnou práci a příjem v období migrace pastevců. Vzhledem k tomu, že ženy častěji utrácejí své příjmy za potraviny a zdravotní výdaje pro své děti, přispívá to významně ke zlepšení výživových hodnot u cílových komunit. S cílem podpořit účast žen s malými dětmi budou na místech CfW k dispozici zařízení pro péči o děti a součástí bude i zvyšování povědomí o výživě a hygieně.
Celkově bude mít z lepšího přístupu k vodě v cílových oblastech prospěch nejméně 15 260 osob, včetně pastevců a zemědělců, a nejméně 13 080 osob bude mít prospěch z lepších znalostí o výživě a hygienických návycích, včetně domácností s dětmi do 5 let, těhotných a kojících žen, zaměstnanců zdravotnického systému a členů místních orgánů.
 
Chitanda: Odolné zemědělské systémy na podporu potravinové a nutriční bezpečnosti

Chitanda: Odolné zemědělské systémy na podporu potravinové a nutriční bezpečnosti

Jak zlepšit zemědělskou výrobu a výživu rodin? Zemědělské praktiky, které jsou stále využívány v okresech Jamba a Chicomba v provincii Huila snižují odolnost zemědělské výroby, protože jsou založeny na neudržitelném způsobu využití půdy. Zemědělci mnohdy dosáhnou dostatečné výroby, ale s nízkou diverzitou a bez dosažení plného potenciálu výživové a finanční hodnoty. Objevuje se také potřeba zvýšit povědomí o správných výživových návycích včetně časné výživy kojenců a malých dětí, rozmanité stravě a dobrých praktikách týkajících se vaření, hygieny a vodního hospodářství.
Projekt Chitanda (slovo, které v umbundu jazyce znamená "trh" nebo "produkt") realizován ve spolupráci s lokální nevládní organizací ASD (Akce pro solidaritu a rozvoj) adresuje tyto výzvy prostřednictvím několika integrovaných aktivit.
Technickým pracovníkům z vládních institucí poskytujeme školení s cílem zvýšit jejich poznatky a sdílet inovativní přístupy v zemědělských metodách. Za účelem zvýšení výrobních kapacit drobných zemědělců vedeme "Farmer Field Schools" zaměřené na zvýšení jejich znalostí a dovedností týkajících se inovací, dobrých praktik a metod inteligentního a udržitelného zemědělství.
Kromě teoretických a praktických školení zemědělcům distribuujeme balíčky s nástroji, semeny a materiály pro výsadbu, hnojiva a další vybavení jako jsou například kolečka, lopaty, struny, oplocení nebo sazenice. Z pozemků ohrožených zemědělců jsou vybrané demonstrační pozemky, na kterých se prezentují zemědělské techniky šetrné ke klimatu, včetně agrolesnictví, mezikulturního zemědělství, ochranného zemědělství a gravitačního zavlažování. Jako způsob sdílení zkušeností jsou na začátku sezóny a po sklizni organizovány “Farmer Field Days”.
Součástí projektu jsou i malé a střední podniky, svépomocné skupiny a komunitní organizace. Mezi ty uvádíme inovativní zpracovatelské technologie, které drobným zemědělcům umožňují transformovat svou výrobu na místní úrovni a prodávat za vyšší cenu. Zároveň podporujeme svépomocné skupiny a komunitní organizace při rozvoji drobného podnikání kolem těchto technologií. Provádějí se i expoziční návštěvy malých výrobců a družstev s cílem zlepšit spolupráci v oblasti prodeje.
V oblasti výživy Člověk v tísni organizuje workshopy pro odborníky a také pro dobrovolníky o tom, jaké jsou její příčiny, přenosové cesty průjmových onemocnění a správná výživa kojenců a malých dětí. Dále pořádáme Dny komunitního zdraví s cílem zvýšit povědomí místních obyvatel o správných stravovacích praktikách.
Během 30 měsíců je záměrem projektu pomoci více než 540 drobným zemědělcům a zahradníkům, 40 pracovníkům zdravotnických systémů, 24 zaměstnancům vládních zemědělských úřadů, 15 malým a středním podnikům, 80 účastníkům trhu a 900 těhotným ženám a ženám s dětmi mladšími pěti let.
Potravinová bezpečnost a výživa

Potravinová bezpečnost a výživa

Člověk v tísni v Angole dlouhodobě pracuje na zvyšování potravinové bezpečnosti prostřednictvím projektu, který se zaměřuje jak na správnou výživu, tak na zefektivnění zemědělství.
Cílem zemědělské složky je proto zvýšit a diverzifikovat rostlinnou výrobu a také zvýšit příjmy drobných zemědělců. ČvT poskytuje příjemcům pomoci praktická školení, průběžné poradenství a příležitostně jim také přímo poskytne osivo plodin bohatých na živiny (sója, podzemnice olejná, sladké brambory či ovocné stromy). Projekt rovněž podporuje vznik zeleninových zahrad, nových zavlažovacích systémů a výrobu organických hnojiv, představuje moderní způsoby chování kachen a v provincii Bié také propaguje chov hovězího dobytka, který je zde zatím jen málo rozšířený. Vzhledem k vzrůstu zemědělské produkce by měl projekt vést ke vzniku nových pracovních míst v projektových oblastech. ČvT zároveň podporuje spolupráci žen a jejich příjmové aktivity vedoucí k větší nezávislosti jejich rodin.
Výživová část projektu se soustředí na zlepšování stravovacích návyků dětí a mladých žen. Školení a kampaně jsou zaměřené na nutričně bohaté potraviny, důležitost kojení či propagaci hygieny.
Projekt zlepší přístup k potravinám bohatým na živiny až pro 3 000 domácností v cílových oblastech.
Školení farmářů a rozvoj trhu se zemědělskými produkty

Školení farmářů a rozvoj trhu se zemědělskými produkty

Zemědělskými kurzy Agrárního centra úspěšně prošlo 800 farmářů, kteří si své vlastní hospodářství rozšířili a obohatili díky poskytnutým drobným grantům. Během školení se naučili základní zemědělské techniky jako střídání plodin, hnojení nebo prevenci škůdců a pěstování pro ně nových plodin. Naučili se chovat drůbež či dobytek a předcházet nemocem zvířat. Díky kurzům se pak počet jimi pěstovaných plodin zvětšil dvoj- až trojnásobně. Jejich rodiny i komunity mají přístup k nutričně bohatší stravě včetně bílkovin a zvýšil se tak i jejich finanční příjem a zdraví celé rodiny.

Další tisícovka farmářů se podobně učí přímo ve svých komunitách, kde s nimi na výukových plochách pracují školitelé Člověka v tísni v rámci tzv. Vesnických farmářských škol. Negramotní či jen málo vzdělaní obyvatelé si jednoduchými technikami a díky názorným postupům osvojují efektivní a dostupné pěstitelské techniky, učí se starat o kozy, slepice či včely a své vlastní hospodaření si také zkouší díky poskytnutým půjčkám ve formě semen, nářadí či hospodářských zvířat. Nejúspěšnější z vesnických farmářských škol si pak díky většímu grantu může pořídit komunitní mlýnici nebo pluh.

Ženy se pak učí i pěstování léčivých bylin, jež jsou často jediným dostupným medikamentem.

Zpracovatelna Agrárního centra (ve městečku Cuemba nabízí obyvatelům mlýnici, odslupkovač rýže či kávy nebo lisování cukrové třtiny i výkup farmářských komodit do vlastního obchodu). Tam si také obyvatelé mohou nakoupit produkci z polí, drůbežárny a farmy Agrárního centra jako například zeleninu, vejce či maso. V nabídce jsou také semena a sazenice, hnojiva, motyky nebo chleba, donedávna v celém regionu Cuemba se 40 000 obyvateli nedostupný.

Díky pomoci s pořádáním vesnických trhů mají městští trhovci přístup k základním zemědělským komoditám a farmáři naopak k semenům či nářadí, které jsou pro ně dosud díky zbídačené infrastruktuře a mizivým příjmům jinak nedostupné.

Jak dále pomáháme