Etiopie: Udržitelná obživa a životní prostředí

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací. Člověk v tísni využívá a kombinuje nástroje zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti díky samotné práci s komunitou. Vzniknou plány pro produktivní rozvoj krajiny ve spolupráci s českým Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Cílem je, aby vládní úřady byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, kteří si následně osvojí vhodné chování při nakládání s přírodními zdroji a farmaření, čímž zlepší svou obživu a výživu svých rodin. Farmáři díky školení a kampani si rovněž osvojí pěstování nových plodin.

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací. Člověk v tísni využívá a kombinuje opatření zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti, a to skrze práci s komunitou.
Mezi realizované aktivity patří tvorba plánů pro produktivní rozvoj krajiny, výstavba adaptačních opatření prostřednictvím komunitních projektů (výstavba přehrad, retenčních a akumulačních nádrží atd.), Podpora dobrých zemědělských postupů mezi farmáři (Climate Smart Agriculture), spolupráce s vládními úřady, aby byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, podpora svépomocných skupin nebo kampaň zaměřená na udržitelnou výživu pro rodiny zemědělců. Díky různým školením a kampaním získávají zemědělci odpovídající dovednosti v oblasti ochrany přírodních zdrojů a šetrného zemědělství, což přispívá k lepšímu živobytí a výživě jejich rodin.
Projekt realizuje aktivity ve spolupráci s Hawassa University v Etiopii a Českým výzkumným ústavem pro zlepšování a ochranu půdy.
 

Etiopie je rozvojovou zemí, která se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem přírodních zdrojů spojeným s nárůstem populace závislé na jejich každodenním čerpání. V posledních třech dekádách tak docházelo k soustavnému snižování dostupnosti zemědělské půdy, masivnímu odlesňování, erozi a v neposlední řadě i snížené dostupnosti vody.
Mezi hlavní příčiny půdní degradace v povodí Dijo a Bilate, které je cílovou oblastí projektu, patřilo rozrušení původní přirozené dynamiky mezi zvěří, travními porosty a dřevinami v prostředí savany, a to nadměrným kácením dřevin a nevhodnou pastvou dobytka. Druhotně byly půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti. Výsledkem je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k nízké schopnosti půdy udržovat vodu a tedy k vysoušení krajiny a zrychlenému odtoku povrchových vod. S vysoušením je spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek způsobující nízkou úrodnost, omezenou potravinovou bezpečnost a vysoký výskyt podvýživy.
Tento projekt se proto zaměřuje na posílení kapacity aktérů zodpovědných za podporu šetrného hospodaření s místními zdroji - místní obyvatele, pracovníky farmářských školicích středisek a vládní pracovníky. Jejich spolupráce umožňuje aktivně realizovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Mezi konkrétní aktivity projektu patří tvorba krajinných rozvojových plánů, podpora komunitních lesních školek, zavádění přírodních anti-erozních opatření skrze komunitní projekty nebo práce s farmáři a jejich vzdělávání v technikách šetrného zemědělství. Skze realizované aktivity projekt přispívá k udržitelnému rozvoji krajiny, ochraně přírodních zdrojů a lepšímu živobytí místních obyvatel.
 

Svahy kolem jezera Awassa trpěly postupující erozí. Ve vodách jezera končí spousta půdy odplavené během pravidelných sezónních dešťů. Proto Člověk v tísni v minulých letech uspořádal školení o tom, jak udržitelně hospodařit s přírodními zdroji a motivovat obyvatele k práci na protierozních opatřeních. S podporou organizace byla založena školka pro produkci dostatečného množství sazenic na zalesňování krajiny. Nejhůře postižená území byla uzavřena pro pastvu a miliony vysázených sazenic zde nyní pomáhají zpevnit půdu.

Na území Etiopie se nacházejí odlesněná území, která jsou ohrožena půdní erozí. Jejím vlivem přicházejí místní zemědělci o obdělávatelnou půdu a jejich zdroje obživy jsou ohroženy. Úbytek lesů na území Etiopie je způsoben převážně spotřebou palivového dřeva, které je jediným zdrojem energie používaným k ohřevu vody na vaření. 
 
Člověk v tísni zalesňuje postižené oblasti, vysazuje nové krmné plodiny a zakládá pozemky na výsadbu palivového dřeva. Zaváděny jsou také jednoduché technologie na výrobu obnovitelných zdrojů energie, podporována je výroba a použití úsporných kamen a solárních sušiček. Mezi místními obyvateli probíhá informační kampaň o tom, jak lze v každodenním životě zabránit degradaci životního prostředí, na němž jsou obyvatelé venkova závislí.
        
Dalším způsobem, jak zabránit odlesňování, je použití alternativních stavebních materiálů. Africké školy jsou stavěny tradičním způsobem ze dřeva a hlíny. Tento způsob stavby však snižuje jejich životnost a přispívá k odlesňování. Potřeba stavět v Etiopii školy je stále velká a převyšuje možnosti místních komunit i nevládních organizací. Člověk v tísni se proto rozhodl vyzkoušet stavbu škol pomocí již osvědčené technologie, která byla vyvinuta v Jižní Africe a úspěšně se rozšířila po celém kontinentu i Asii. V rámci tohoto projektu bylo vyrobeno cca 13 tisíc lisovaných cihel z hlíny obsahujících 5 % cementu. Člověk v tísni vyškolil v produkci cihel členy místní komunity.