
Etiopie: Udržitelná obživa a životní prostředí
Rychlý růst populace v Etiopii s sebou přinesl zabírání nové půdy, neudržitelné čerpání přírodních zdrojů a odlesnění krajiny, které v některých regionech vedlo až k úplnému zániku vegetace. Tato místa ztrácejí svůj přirozený charakter a funkci v ekosystému.
Naše projekty zaměřené na zalesňování, protierozní opatření, diverzifikaci zemědělské produkce a užívání šetrných zdrojů energie jsou projekty pilotní. Prostřednictvím osvědčených metod, jakými je například osázení hranic mezi poli zabraňující odnosu cenné půdy nebo rozšíření druhů rostlin využitelných pro lidskou stravu i pro krmení dobytka, chceme nejen ochránit krajinu, ale i vrátit obyvatelům venkova soběstačnost. Environmentální projekty jsou logicky velmi úzce spojeny s problematikou obživy.
Místní farmáře zároveň vzděláváme v oblasti udržitelného spravování přírodních zdrojů. Zaváděná alternativní paliva nebo úsporná kamna také pomáhají zamezovat dalšímu odlesňování. Zalesňování či nastavení podmínek regenerace území má šanci na úspěch, pouze je-li místními lidmi přijato s odpovědností za vlastní půdu a přírodní zdroje. Proto usilujeme o co nejbližší partnerství s obyvateli i zodpovědnými místními úřady.
Probíhající pomocNEBOUkončené projekty

Participativní rozvoj produktivní krajiny v zóně Sidama

Zvýšení ekologické stability v povodí Dijo a Bilate
Mezi hlavní příčiny půdní degradace v povodí Dijo a Bilate, které je cílovou oblastí projektu, patří rozrušení původní přirozené dynamiky mezi zvěří, travními porosty a dřevinami v prostředí savany, a to nadměrným kácením dřevin a nevhodnou pastvou dobytka. Druhotně jsou půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti. Výsledkem je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k nízké schopnosti půdy udržovat vodu a tedy k vysoušení krajiny a zrychlenému odtoku povrchových vod. S vysoušením je spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek. Tato environmentální degradace má za následek nízkou úrodnost, omezenou potravinovou bezpečnost a vysoký výskyt podvýživy.
Tento projekt se tedy zaměřuje na posílení kapacity aktérů zodpovědných za podporu šetrného hospodaření s místními zdroji, konkrétně 70 zástupců místních obyvatel, 56 pracovníků farmářských školicích středisek a 30 vládních pracovníků. Jejich zvýšená kapacita umožní obyvatelům cílových kebelí aktivně realizovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Jejich práce bude zároveň podpořena snazším přístupem ke kvalitnějšímu zemědělskému poradenství a další podpoře umožňující udržitelný rozvoj živobytí alespoň 35 000 místních domácností.

Zalesňování krajiny a ochrana před erozemi

Udržitelné nakládání s přírodními zdroji a nové technologie
Člověk v tísni zalesňuje postižené oblasti, vysazuje nové krmné plodiny a zakládá pozemky na výsadbu palivového dřeva. Zaváděny jsou také jednoduché technologie na výrobu obnovitelných zdrojů energie, podporována je výroba a použití úsporných kamen a solárních sušiček. Mezi místními obyvateli probíhá informační kampaň o tom, jak lze v každodenním životě zabránit degradaci životního prostředí, na němž jsou obyvatelé venkova závislí.
Dalším způsobem, jak zabránit odlesňování, je použití alternativních stavebních materiálů. Africké školy jsou stavěny tradičním způsobem ze dřeva a hlíny. Tento způsob stavby však snižuje jejich životnost a přispívá k odlesňování. Potřeba stavět v Etiopii školy je stále velká a převyšuje možnosti místních komunit i nevládních organizací. Člověk v tísni se proto rozhodl vyzkoušet stavbu škol pomocí již osvědčené technologie, která byla vyvinuta v Jižní Africe a úspěšně se rozšířila po celém kontinentu i Asii. V rámci tohoto projektu bylo vyrobeno cca 13 tisíc lisovaných cihel z hlíny obsahujících 5 % cementu. Člověk v tísni vyškolil v produkci cihel členy místní komunity.