Etiopie: Udržitelná obživa a životní prostředí

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací. Člověk v tísni využívá a kombinuje nástroje zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti díky samotné práci s komunitou. Vzniknou plány pro produktivní rozvoj krajiny ve spolupráci s českým Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Cílem je, aby vládní úřady byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové  oblasti, kteří si následně osvojí vhodné chování při nakládání s přírodními zdroji a farmaření, čímž zlepší svou obživu a výživu svých rodin. Farmáři díky školení a kampani si rovněž osvojí pěstování nových plodin.

Etiopie je rozvojovou zemí, která se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem přírodních zdrojů spojeným s nárůstem populace závislé na jejich každodenním čerpání. V posledních třech dekádách tak docházelo k soustavnému snižování dostupnosti zemědělské půdy, masivnímu odlesňování, erozi a v neposlední řadě i snížené dostupnosti vody.
 
Mezi hlavní příčiny půdní degradace v povodí Dijo a Bilate, které je cílovou oblastí projektu, patří rozrušení původní přirozené dynamiky mezi zvěří, travními porosty a dřevinami v prostředí savany, a to nadměrným kácením dřevin a nevhodnou pastvou dobytka. Druhotně jsou půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti. Výsledkem je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k nízké schopnosti půdy udržovat vodu a tedy k vysoušení krajiny a zrychlenému odtoku povrchových vod. S vysoušením je spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek. Tato environmentální degradace má za následek nízkou úrodnost, omezenou potravinovou bezpečnost a vysoký výskyt podvýživy.
 
Tento projekt se tedy zaměřuje na posílení kapacity aktérů zodpovědných za podporu šetrného hospodaření s místními zdroji, konkrétně 70 zástupců místních obyvatel, 56 pracovníků farmářských školicích středisek a 30 vládních pracovníků. Jejich zvýšená kapacita umožní obyvatelům cílových kebelí aktivně realizovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Jejich práce bude zároveň podpořena snazším přístupem ke kvalitnějšímu zemědělskému poradenství a další podpoře umožňující udržitelný rozvoj živobytí alespoň 35 000 místních domácností.

Svahy kolem jezera Awassa trpěly postupující erozí. Ve vodách jezera končí spousta půdy odplavené během pravidelných sezónních dešťů. Proto Člověk v tísni v minulých letech uspořádal školení o tom, jak udržitelně hospodařit s přírodními zdroji a motivovat obyvatele k práci na protierozních opatřeních. S podporou organizace byla založena školka pro produkci dostatečného množství sazenic na zalesňování krajiny. Nejhůře postižená území byla uzavřena pro pastvu a miliony vysázených sazenic zde nyní pomáhají zpevnit půdu.

Na území Etiopie se nacházejí odlesněná území, která jsou ohrožena půdní erozí. Jejím vlivem přicházejí místní zemědělci o obdělávatelnou půdu a jejich zdroje obživy jsou ohroženy. Úbytek lesů na území Etiopie je způsoben převážně spotřebou palivového dřeva, které je jediným zdrojem energie používaným k ohřevu vody na vaření. 
 
Člověk v tísni zalesňuje postižené oblasti, vysazuje nové krmné plodiny a zakládá pozemky na výsadbu palivového dřeva. Zaváděny jsou také jednoduché technologie na výrobu obnovitelných zdrojů energie, podporována je výroba a použití úsporných kamen a solárních sušiček. Mezi místními obyvateli probíhá informační kampaň o tom, jak lze v každodenním životě zabránit degradaci životního prostředí, na němž jsou obyvatelé venkova závislí.
        
Dalším způsobem, jak zabránit odlesňování, je použití alternativních stavebních materiálů. Africké školy jsou stavěny tradičním způsobem ze dřeva a hlíny. Tento způsob stavby však snižuje jejich životnost a přispívá k odlesňování. Potřeba stavět v Etiopii školy je stále velká a převyšuje možnosti místních komunit i nevládních organizací. Člověk v tísni se proto rozhodl vyzkoušet stavbu škol pomocí již osvědčené technologie, která byla vyvinuta v Jižní Africe a úspěšně se rozšířila po celém kontinentu i Asii. V rámci tohoto projektu bylo vyrobeno cca 13 tisíc lisovaných cihel z hlíny obsahujících 5 % cementu. Člověk v tísni vyškolil v produkci cihel členy místní komunity.