Pomáháme lidem v Iráku přečkat zimu

Pomáháme lidem v Iráku přečkat zimu

Před více než dvěma měsíci irácká vláda oznámila konec války se samozvaným Islámským státem (ISIL). Boje skončily, ale na brutální činy páchané islamisty místní lidé nezapomenou ještě dlouhé roky, jestli vůbec někdy. Při pohledu na zničené vesnice, domy, školy a nemocnice vidíme, čím vším si museli místní obyvatelé projít.

Izzulddin z východního Shirqatu v provincii Saladdín je jedním z mnoha, kterým samozvaný Islámský stát navždy změnil život. „Nejdřív zabili dva mé bratry jen proto, že to byli policisté. 29. července pak přišli do naší vesnice. Zatkli mého otce a staršího bratra,“ popisuje pracovníkům Člověka v tísni Izzulddin. V té chvíli si ještě zcela neuvědomoval, že už jeho život nikdy nebude jako dřív. „Před příchodem ISIL jsme si tu žili dobře. Moji rodiče se dokázali o vše postarat.“  

Zintenzivnění bojů a útěk do bezpečí

Dnes jsou dva Izzulddinovi bratři mrtví, otec se starším bratrem jsou nezvěstní a matka je vážně nemocná. Ve svých 23 letech se tak stal zodpovědným za zbytek své rozsáhlé rodiny. V oblasti, kde zuřila válka, to byl ale složitý úkol. „Nevěděl jsem, co mám dělat. Navíc jsem byl bez práce.“

Izzulddin byl několikrát samozvaným Islámským státem dokonce zatčen a mučen. Jak ale sám říká, fyzická bolest pro něj nebyla to nejhorší. Více trpěl tím, že nedokázal zabezpečit vlastní rodinu. Když v jejich vesnici intenzivně zesílily boje mezi ISIL a provládními silami, rozhodl se Izzuldin se svojí rodinou utéci pryč. 

Uprchli do vesnice Debaga, kde čekali několik měsíců, než boje skončí a budou se moci vrátit zpět. Izzulddin se nemohl dočkat, až budou opět doma. Hned jak to bylo možné, sbalili si nejdůležitější majetek a přestěhovali se zpátky do své vesnice. Tam ale zjistili, že byl jejich dům vyrabovaný a zničený. 

Zbytky naděje

Stejně jako Izzulddin také 37 letá vdova Khaleda s nostalgií vzpomíná na život před válkou. „Můj manžel dostával výplatu každý měsíc. Teď jsme odkázáni pouze na pomoc od našich přátel,“ říká matka deseti dětí. Její manžel nakupoval v 80 kilometrů vzdáleném městě Havídža v provincii Kirkúk, když ho zasáhlo náhlé bombardování. Přišel při něm o život.

Izzulddin i Khaleda každý den bojují o přežití sebe i své rodiny. Bez práce nemají žádné příjmy a zimní měsíce, kdy teploty klesají k bodu mrazu, jsou velmi náročné. Alespoň část naděje se jim podařilo vrátit díky pomoci od Člověka v tísni a partnerské organizace ACTED z Alliance2015 v rámci programu financovaném z prostředků Skutečného dárku a Evropské komise ECHO.

Celkem 300 rodin z Východního Shirqatu v provincii Saladdín dostalo od Člověka v tísni teplé deky, matrace, celty, kamínka, kanystry a petrolej na zátop, aby přečkaly náročnou zimu. Válka už vzala rodinám, jako je ta Izzulddinova nebo Khaledina, příliš mnoho. Připravila je o jejich blízké, o jejich domovy, sny a mír. Nesmíme je nyní nechat i bez zbytků naděje.

Okamžitá pomoc
Darovat pravidelně


Autor: Tatiana Gavyuk, Člověk v tísni Irák, Sýrie