KRYMSKÁ NORMALIZACE
Publikováno: 29. 5. 2017 Doba čtení: 2 minuty
Po anexi Krymu na jaře 2014 začaly ruské tajné složky pronásledovat krymské Tatary a proukrajinské aktivisty, kteří nesouhlasili se záborem poloostrova. Byly zatčeny stovky lidí, většinou krymských Tatarů z Bachčisaraje, Sevastopolu, Jalty a Simferopolu.
Na základě obvinění z členství v islámské organizaci Hizb-ut Tahrir bylo zatčeno 19 osob. Tato organizace nikdy nespáchala žádný teroristický útok a odmítá násilné cesty šíření islámu, v Rusku je přesto považovaná za teroristickou. V Ukrajině je tato organizace povolená a legálně působila až do obsazení poloostrova.
Několik krymských Tatarů v čele s členem Medžlisu krymských Tatarů Achtemem Čijgozem bylo zadrženo a obviněno z organizace a účasti na masových nepokojích. Tak byla ruskými úřady označena protestní akce 26. února 2014, kdy tisíce krymských Tatarů a proukrajinských aktivistů zabránili odtržení Krymu od Ukrajiny. Další den byla Nejvyšší rada Krymu obsazena ruskými speciálními složkami.
Kromě zatýkání a soudního stíhání pokračují na Krymu i únosy lidí. Podle svědků a záběrů z bezpečnostních kamer mají únosci na sobě nejčastěji policejní uniformy. Někteří unesení byli nalezení mrtví, osud ostatních není znám. Kvůli zatýkání krymských Tatarů a aktivistů je přes 90 dětí vychováváno bez otců. Za veřejné odsouzení anexe Krymu byl orgán samosprávy krymských Tatarů Medžlis v Rusku označen za extrémistickou organizaci. Lidskoprávní aktivisté očekávají, že represe na poloostrově budou pokračovat.
Anton Naumljuk
Nezávislý ruský novinář (Radio Free Europe, Novaja gazeta), který se specializuje na soudní procesy s krymskými Tatary na anektovaném Krymu, ale i s Ukrajinci protiprávně zadržovanými v Rusku (letkyně Nadija Savčenková, režisér Oleh Sencov a další), vytvořil fotografickou výstavu Krymská normalizace. Je jeden z mála žurnalistů, kteří i přes výhrůžky tyto soudy novinářsky mapují a otevřeně o nich píší jako o politických procesech s předem známým rozsudkem.
