Příběh Pavla: Dnes člověk zvedne telefon a za pět minut má peníze na účtu. Často však s obrovskými úroky

Finanční arbitr je bezplatný státem zřízený orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. V naší praxi s klienty řešíme skrze finančního arbitra nejčastěji spory ohledně spotřebitelských úvěrů. S klienty podáváme návrhy na zahájení řízení v celé řadě porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Např. věřitel neposoudil úvěruschopnost, ve smlouvě jsou ustanovení, která jsou v rozporu s dobrými mravy, ve smlouvě nejsou platné pokuty či jiné smluvní ujednání, nebo je ve smlouvě špatně spočtená RPSN. Finanční instituce je povinna se řízení před finančním arbitrem účastnit a poskytovat součinnost. Finanční arbitr vždy usiluje o smírné řešení sporu. Pokud se smírného vyřešení sporu nepodaří dosáhnout, finanční arbitr je povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu nálezem. Pokud není pravomocné rozhodnutí finančního arbitra předloženo k soudnímu přezkumu, je závazné pro obě strany sporu; má účinky vykonatelného soudního rozhodnutí, a tedy se jimi obě strany musí řídit (zdroj: finarbitr.cz).

Když Pavel do Člověka v tísni přišel, jeho situace se zdála bezvýchodná. Nebyl už schopen všechny půjčky řádně splácet, u mnohých mu hrozila žaloba. Problémem bylo, že přišel relativně pozdě, u většiny úvěrů již dostal poslední (předžalobní) výzvu. Měl sice stálou práci, závazky se snažil splácet, ale u některých smluv měl smluvenou extrémně vysokou RPSN. V jednom případě dokonce ve výši 5841 %, k čemuž měl sjednanou ještě úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně, a tedy roční úroková sazba činila 480 %. Celkem si tedy Pavel sjednal úvěr s úrokem ve výši 6 321 %. Od jiné společnosti si například půjčil dva a půl tisíce korun, ale splácel měsíčně po třech a půl tisících.

Půjčil si extrémně nevýhodně, protože nerozuměl podmínkám smluv. Potřeboval relativně malé částky v krátkém čase, zejména proto, aby mohl zaplatit půjčku předchozí. Byl už ve fázi, kdy splácel půjčku půjčkou. Zaplatit splátky potřeboval relativně rychle a půjčky přes internet mu nepřišly nijak rizikové.

Pokud by Pavel nevyhledal pomoc měl by do roka více než 10 exekucí

Pavel kromě těchto půjček neměl žádné jiné dluhy ani exekuce, bydlel u rodičů. Pokud by nevyhledal naši pomoc, mohl být v ohrožení i jejich majetek. Nacházel se přesně na hranici dluhové pasti, ze které by se jen těžko dostal ven. „Bylo mi ho moc líto, v jeho případě nešlo jenom o to odškrtnout nějaký dluh, ale zachránit ho před pádem do propasti, ze které lidé přicházejí nejen o majetek, ale i o vztahy a zdraví. Pokud by ale Pavel pomoc nevyhledal a nesnažil se o jejich zneplatnění, pravděpodobně by měl do roka více než 10 exekucí,“ říká Fojtíková.

Prvně napsali všem věřitelům, aby dostali tabulku umoření, ze které zvládli vyčíst, kolik Pavel celkem věřiteli zaplatil. Vzápětí s naší pracovnicí sepsali návrhy na smírčí řešení, kdy namítali neplatnost smluv pro extrémně vysokou RPSN. Vyjednat dohodu o narovnání nebo smír nebylo u všech věřitelů snadné, i když všechny jistiny měl Pavel splacené, někde měl přeplatek. Nejtěžší domluva byla se společnostmi s nejvyššími RPSN. Trvalo dlouho, než poslali odpovědi. Někde bylo komplikované se s nimi spojit, jelikož nebyla známá skutečná adresa. Na adrese uvedené v obchodním rejstříku se je nepodařilo zastihnout, a některé dopisy se vrátily jako nedoručené. Díky vytrvalosti Dominiky Fojtíkové se podařilo během necelých pěti měsíců vyřešit téměř všechny pohledávky, některé s pomocí již zmiňovaného finančního arbitra.

Pavlovi pomohla matka, která mu půjčila peníze na doplacení některých jistin. „V tomto případě jsem musela několikrát intervenovat, a přemýšlet vždy deset kroků dopředu, před čím vším ho varovat, co všechno může přijít. Například že nebankovky nebo inkasní agentury budou jen vyvíjet nátlak. Informovala jsem ho, že vymahače inkasní agentury nemusí pouštět dovnitř k sobě domů, že vymahači opravdu nemohou zabavovat žádný majetek, a může na ně dokonce zavolat policii, pokud překročí rámec slušného jednání,“ říká Fojtíková. Bylo náročné hlídat časové lhůty u ne úplně nízkého počtu věřitelů, ale nakonec se to podařilo a Pavel se z hranice dluhové pasti dostal.