I válka má svá pravidla a na Ukrajině jsou hrubě porušována

Od vypuknutí války organizuje Člověk v tísni pravidelné dodávky humanitární pomoci do nejpostiženějších částí země. ČvT doposud vyslalo sedm vlaků a třináct kamionů s materiální pomocí na území Ukrajiny. Dodávky materiálu dopravené těmito vlaky byly dále distribuovány po celé Ukrajině a další vlaky jsou na cestě. Tato pomoc se ovšem nedostane všude – mnoho měst zůstává nepřístupných. Ještě horší je, že humanitární koridory nefungují. Jediné únikové cesty tak jsou ostřelovány a lidé musí už několik týdnů žít v poničených domech bez jídla, vody, tepla, nebo zdravotní péče.

Humanitární pracovníci i místní lidé jsou svědky porušování mezinárodního humanitárního práva i válečných zločinů ostřelováním civilních cílů každý den. Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu tento pohled podporuje a nařídil Rusku zastavit invazi na Ukrajinu s tím, že soud neseznal žádné důkazy, které by ospravedlňovaly válku ze strany Ruské federace.

Válka neznamená období bezpráví

S postupující ruskou armádou na ukrajinském území narůstá i počet obvinění vůči Ruské federaci ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo porušování humanitárního práva. Důkazů je mnoho, a to nejen ze strany napadené Ukrajiny. Válka běží po celém světě online, a i na sociálních sítích je dnes možné v přímém přenosu sledovat ostřelování civilních objektů neřízenými raketami, jako jsou nemocnice nebo školy, což je v přímém rozporu s pravidly vedení války. 

I když vypukne válka, mezinárodní úmluvy a základní lidská práva zůstávají vymahatelná. Navzdory tomu, co si někteří myslí, i válka má svá pravidla, jejichž porušení činí z narušitele zločince. Člověk v tísni má bohaté zkušenosti s humanitární prací ve válečných oblastech. Během 30 let zřídil ČvT humanitární mise na Blízkém východě v Afghánistánu, Sýrii, Iráku i v Africe v Demokratické republice Kongo a Etiopii. 

Přispějte do SOS Ukrajina:

Ochrana civilistů je i během války na prvním místě

Základním a nedotknutelným pravidlem války je neútočení na civilní objekty. Mezi ně patří zdravotnická zařízení, vzdělávací instituce nebo obytné čtvrti, které nesmí být napadeny. Podle Organizace spojených národů bylo mezi 24. únorem a 18. březnem zabito nejméně 847 civilistů, včetně 64 dětí. Nejméně 1 399 lidí bylo zraněno spolu s 78 dětmi. Tudíž je nevyhnutelné, že skutečná čísla budou mnohem vyšší – celkový počet zabitých civilistů půjde do tisíců.

Nedávné zprávy podrobně popisují řadu ruských útoků na civilní cíle. Napadené civilní objekty zahrnují například mateřskou školu v obci Ochtyrka v Sumské oblasti a porodnici a divadlo, kde se ukrývaly stovky lidí, v odříznutém městě Mariupol. Do Mariupolu navíc není možné dopravit jakoukoliv pomoc a místní zdravotnický personál ošetřuje raněné v suterénu zničené nemocnice.

Obyvatelé nemohou už několik týdnů opustit obsazená města

Ruská federace se již začátkem března spolu s Ukrajinou shodla na vytvoření hned několika únikových cestách z míst okupovaných ruskou armádou. Ve skutečnosti se však ukazuje, že ruské síly dohodu nedodržují. Navzdory několikrát vyhlášenému lokálnímu příměří se doposud stále nepodařilo evakuovat civilní obyvatelstvo z Mariupolu ani měst v okolí Kyjeva. Některé z vytvořených humanitárních koridorů částečně fungují, mnohé další jako by existovaly pouze na mapě a reálně jsou ignorovány, přičemž obě válčící strany se vzájemně obviňují z neústupnosti.

Lidé snažící se uprchnout z trosek svých domů se ocitají pod přímou palbou a neustálým nebezpečím. Podminování či jiné ohrožování provizorních exitů z měst je přitom přímým porušením Ženevských konvencí. Nejenže je nebojujícím osobám znemožněno opustit tato místa a odejít do bezpečí, ale neexistuje ani možnost ošetřit zraněné, poskytnout jim lékařskou péči, přepravit děti a ženy nebo zajistit základní potřeby, jako je jídlo a voda.

Člověk v tísni dodává pitnou vodu v lahvích a kamionech do nejpotřebnějších oblastí, z nichž mnohé se nacházejí na východě Ukrajiny. Tyto dodávky směřují do míst, kde boje přerušily potrubí. Humanitární vlakový most zřízený ČvT, který je napojen na místní ukrajinskou distribuci, dodává nejpotřebnější materiál do oblastí na celém území Ukrajiny. Nemůžeme se však dostat do měst, kde jsou humanitární koridory nestabilní. Lidé v těchto místech jsou tak odkázáni na tenčící se místní zdroje.     

Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku okamžitě zastavit invazi na Ukrajinu

Na začátku března se konfliktem na Ukrajině zabýval žalobce Mezinárodního soudního dvora v Haagu, nejvyšší soudní instance OSN. Mezinárodní soudní dvůr označil ruskou invazi za nezákonnou. Tato instituce má však jen minimální možnosti, jak svůj verdikt prosadit. Rusko má navíc v Radě bezpečnosti právo veta, čímž ještě více oslabuje případné možnosti vymáhání rozsudku. Příkaz Rusku zastavit veškeré vojenské operace na Ukrajině lze považovat za částečné vítězství, které může vést k další ostrakizaci a sankcím.

Co to však bude znamenat pro ruskou invazi na Ukrajinu ve skutečnosti, je nejasné. Zejména když si uvědomíme, že Rusko ignorovalo všechny předchozí snahy mezinárodního společenství i jednotlivých států o ukončení války. Je nepravděpodobné, že by rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora vedlo k nějaké významné změně.