„Potřebujeme standardizovat roli asistentů pedagoga.“ Podívejte se na záznam konference S asistenty k lepší škole

„Potřebujeme standardizovat roli asistentů pedagoga.“ Podívejte se na záznam konference S asistenty k lepší škole

Publikováno: 25. 10. 2021 Doba čtení: 5 minut

Dětem, které zaostávají kvůli pandemii ve výuce, pomůže profesionální doučování, shodli se pedagogové, asistenti i výzkumníci na konferenci S asistenty k lepší škole 19. října v pražském centru DOX. 

Asistenti pedagoga hráli při pandemii důležitou roli a poptávka po nich roste, jejich role v rámci školského systému ale stále není pevně standardizovaná.

Potřebujeme profesionální doučování, cílené zejména na nejohroženější žáky, říká Jana Straková

„Česko je celosvětově pátá z nejhůře postižených zemí, co se týče délky uzavření škol během pandemie,“ uvedla Jana Straková, docentka z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle nedávného výzkumu PAQ Research se 60 % škol zhoršilo v českém jazyku a 68 % škol v matematice, děti průměrně zaostávají o 3 měsíce. 

„Ještě horší výsledky a hlubší propad mají školy s nižším socioekonomickým statusem,“ zdůraznila Straková.

„Potřebujeme zavést přesnější diagnostiku a zaměřit pozornost na žáky, kteří ji potřebují. Doučování dětí má velký potenciál, máme dobré zkušenosti z letních doučovacích táborů, kdy se žáci byli schopni skokově v jednom předmětu zlepšit o 3 měsíce,“ uvedla.

„Nejefektivnější je individuální doučování, což vyžaduje dostat do vzdělávacího systému více lidí. Ukazuje se, že větší efekt má profesionální doučování ve škole než doučování rodiči doma. Doporučujeme zapojit učitele, penzionované učitele, studenty učitelství a samozřejmě i nevládní organizace, které se doučování věnují,“ shrnula Jana Straková.


Ondřej Andrys: nejméně 55 000 žáků potřebuje hlubší práci

Další řečník Ondřej Andrys, náměstek Ústředního školního inspektora, mimo jiné uvedl, že dle České školní inspekce má nejméně 55 000 žáků po návratu do škol významné „mezery“ a potřebuje cílenou hlubší práci.

V záznamu přednášky zazněla další zajímavá čísla z ČŠI:


Michal Černý (MŠMT): redukovali jsme výstupy učiva

Michal Černý hovořil kromě dopadů pandemie a Národním doučovacím plánu třeba také o tom, že MŠMT dočasně upravilo jak ŠVP, tak i specifikaci požadavků k přijímacím zkouškám. Diskutoval také s publikem o roli asistentů pedagoga.


Tomáš Habart: pandemie ještě více prohloubila nerovnost ve vzdělávání

Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni, prezentoval výsledky šetření mezi 72 řediteli Plzeňského kraje, které vzniklo ve spolupráci s Centrem pro analýzu regionálních politik při ZČU v Plzni. Dílčí výstupy ukazují, že 24 % základních škol Plzeňského hraje nemá a nebude mít kapacitu doučovat.


„Role externistů pro podporu dětí v doučovacích programech se ukázala jako funkční. Podporujeme Národní plán doučování, realizovaný školami i externími subjekty, zapojování studentů pedagogických fakult, zajištění plné konektivity žáků a využívání online podpory a doučování, posílení pozice asistentů pedagoga, standardizaci jejich práce a propojení sociálních a vzdělávacích služeb se školami,“ vyjmenoval Tomáš Habart.

„Pandemie potvrdila dlouhodobé zkušenosti z práce Člověka v tísni v řadě obcí. Jednou z příčin nerovností ve vzdělávání je vysoká míra decentralizace, protože úspěch snah o začleňování znevýhodněných dětí je do značné míry závislý na lokálních vzdělávacích strategiích. Tyto snahy jsou v mnoha obcích malé, navíc případné posuny k lepšímu často končí s novým zastupitelstvem,“ vysvětlil Tomáš Habart.

Velké rozdíly mezi školami se proto během pandemie ještě prohloubily. 

„Ukázaly se limity řízení celé soustavy, pokyny ze strany MŠMT zůstávaly více na úrovni doporučení než závazných pravidel. Za jeden z důležitých kroků pro snižování nerovností proto Člověk v tísni považuje posílení centrálních pravomocí a vytvoření středního článku řízení a podpory,“ shrnuje Habart.

Dopady online výuky v Británii se od těch českých příliš neliší, míní Rob Webster z University of London

Rob Webster, docent Institutu pro vzdělávání na University of London, prezentoval nejnovější výzkum role asistentů a asistentek pedagoga při distanční výuce ve Velké Británii. Odhaduje, že tamní situace bude obdobná – co se týče dětí se speciálními potřebami ve výuce – jako v Česku.

„Data z britských škol ukazují, že děti se speciálními potřebami jsou ve výuce 5 až 6 měsíců pozadu. Online výuka pro ně často nebyla dobře zacílená. Pro srovnání: běžní žáci jsou s učivem pozadu o 2 až 3 měsíce,“ řekl Webster. 

Mluví se o tom, že po pandemii covidu nejspíše přichází další pandemie duševní nepohody a krize mezi mladými lidmi. A děti se speciálními potřebami toto zasáhne nejvíce,“ obává se docent Webster.


Alexandra Petrů: asistenti pedagoga při návratu žáků do škol často pracovali bez pevné metodické opory

Alexandra Petrů (UJEP, Člověk v tísni) prezentovala výsledky sondy mezi 71 asistentkami pedagoga o tom, jak se dařilo dětem se znevýhodněním či speciálními potřebami vrátit do prezenční výuky:

„Oproti zjištěným datům ČŠI z našeho výzkumného šetření vyplývá, že doporučení MŠMT k adaptaci žáků nebyla při práci asistentek pedagoga ve většině případů využita. Žádná z asistentek pedagoga neuvedla, že by se škola systematicky, koordinovaně a cíleně věnovala přípravě na adaptaci a adaptaci žáků. Vše vycházelo z iniciativy učitele nebo právě z iniciativy asistentek,“ uvádí Alexandra Petrů.

„Naopak, co bylo podle asistentek pro adaptaci nejdůležitější, tak je být lidský, tzn. laskavý, trpělivý a otevřený. Česká zkušenost tak koresponduje se zjištěními Roba Webstera, který při konferenci zmiňoval největší posun u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, pokud se cíleně pracovalo s asistenty pedagoga na rozvíjení jejich „soft skills“.


Prohlédněte si záznam přednášky Alexandry Petrů a následné panelové diskuze:

Diskuze se opět stočila i k potřebě standardizace práce asistentů pedagoga a ukotvení jejich role v rámci školského systému. Laicky řečeno, školy často nevědí, jak asistenty využít, nejen při pandemii, ale i v běžném školním provozu, uvedl v panelové diskuzi Zbyněk Němec, výzkumník z Katedry speciální pedagogiky UK.


Kontakt pro média:


Autor: Varianty

Související články