Krmím půdu, říká moldavský farmář Mihai, který přešel na ekologické zemědělství
Publikováno: 25. 7. 2017 Doba čtení: 3 minuty
Stojíme nad roklinou, kudy protéká řeka Reut. Na místě, které by se snadno dalo nazvat nejkrásnějším zemědělským polem v Moldavsku. Šťastný majitel této výjimečné zemědělské lokality Mihai Gaspar říká, že doslova cítil tuto zemi dlouho předtím, než dostal šanci na ní hospodařit. A zdá se, že skutečně dobře ví, proč si toto místo zvolil. "Vidíš tam ten kopec?" říká, zatímco ukazuje na malý výstupek za políčkem. "Tam Turci zakopali svůj poklad, když utíkali," popisuje.
Prozatím nechává Mihai zlaté mince z domnělého pokladu pod zemí. Uvědomuje si totiž, že jeho skutečným pokladem je černozem - půda bohatá na humus, která mu umožňuje pěstovat téměř jakýkoliv typ plodin. Ve světě, v němž silně degradovala až jedna třetina úrodné orné půdy, tak mají jeho políčka velkou hodnotu.
Degradace špičkové půdy
Degradace zemědělské půdy je celosvětovým trendem, kterému se bohužel nevyhnulo ani Moldavsko. "Nikdo přesně neví, v jakém stavu naše zemina je,“ říká odborník na půdy a zakladatel agroekologie v Moldavsku Boris Boincean. "Je dost možné, že se už Moldavsko blíží ke kritickému bodu. Pokud nezačneme investovat do naší černozemě nyní, může být ohrožena širší produkce potravin pro příští generace," dodává.
V rámci systému průmyslového hospodaření založeného na produkci jednoletých plodin, jako je pšenice, slunečnice a kukuřice, jsou současné výnosy udržovány prostřednictvím použití syntetických hnojiv. Jen minimální úsilí je tak věnováno zvyšování podílu humusu a zlepšení celkové struktury půdy neboli základních předpokladů pro zdravý ekosystém půdy.
V Moldavsku skoro nenarazíte na krávu
"Z hlediska udržitelnosti moldavského zemědělství je hlavní překážkou to, že farmy oddělily živočišnou výrobu od rostlinné a jejich objem se dramaticky snížil pod tlakem dovozu mléka a masa z jiných zemí. Dnes v Moldavsku téměř nenarazíte na krávu," říká Boris Boincean. Znepokojující je při tom především skutečnost, že tzv. krmné plodiny, které se používají ke krmení zvířat, již nejsou součástí konvenčního střídání plodin. Mnohé z nich významně kultivovaly ornou půdu, ale nyní ztratily svou komerční hodnotu. Kromě toho chybí živočišné hnojivo. Tato situace je typickým příkladem toho, jak globální trh s potravinami definuje, co a jak zemědělci pěstují na svých polích. Tržní síly však bohužel příliš nesouhlasí s cykly v přírodě.
Čas na změnu
Po dlouholetých zkušenostech s konvenčním zemědělstvím se Mihai Gaspar rozhodl otestovat alternativu. Stejně jako několik dalších farmářů spolupracuje s českou neziskovou organizací Člověk v tísni a českou společností PROBIO na přeměně svého zemědělského systému na ekologickou produkci. Ekologické zemědělství podporované prostřednictvím několika projektů financovaných ze strany USAID a České rozvojové agentury přijímá holistický přístup v produkci plodin na orné půdě. Namísto externích dusíkatých hnojiv, která nejsou podle certifikačního systému povolena, jsou využívány rostliny, které dokážou dusík fixovat přímo z atmosféry. Tyto plodiny, jako je například vojtěška, nejsou pro moldavského zemědělce žádnou novinkou, avšak její kultivace se v posledních dvou desetiletích snížila kvůli důvodům uvedeným dříve.
Přestože Mihai nevlastní žádný dobytek, v letošním roce zahrnoval vojtěšku do střídání plodin, aby "nakrmil půdu", jak říká. Produkci této plodiny vidí především jako investici do budoucnosti své půdy. Zároveň se snaží prodávat tuto sklizeň drobným chovatelům krav v regionu. Jeho motivace pro přechod na ekologické zemědělství je jednoduchá. Mihai věří, že je to dobrá investice do budoucnosti jeho vnuků. "Rozhodně je to dobré pro zdraví. A myslím si, že EU i nadále bude investovat do ekologického zemědělství, takže to představuje budoucnost i pro další generace," vysvětluje. Vnoučata při tom pobíhají kolem farmy a hrají si na schovávanou za traktory. Žijí v Kishinevu se svými rodiči a na víkendech přijíždí na farmu svého dědečka. Přesto, pokud se zeptáte toho staršího, čím se chce stát, říká rozhodně, že "ředitelem farmy“.
Až budoucnost ukáže, zda dá vnuk přednost hospodaření před pohodlným životem ve městě. Již dnes však Mihai Gaspar ve jménu blahobytu příští generace činí malé krůčky, aby zabránil další degradaci půdy, která živí všechny lidi. Člověk v tísni spolu s PROBIO, Českou rozvojovou agenturou a USAID budou i nadále podporovat farmáře, jako je Mihai Gaspar, aby mohli převést své farmy zpět na ekologickou produkci.
