„Nedostatek latrín byl pro nás velký problém,“ říká Baqir Shah z vesnice zničené povodněmi v Afghánistánu. Společně jsme postavili 38 latrín.

Publikováno: 26. 2. 2024 Doba čtení: 3 minuty
Rychlá pomoc po povodních. Člověk v tísni postavil v zasažené vesnici latríny.
© Foto: Jallaluddin Adibpoor

Podle UNOCHA začaly 22. července 2023 silné deště, které způsobily bleskové záplavy v několika provinciích Afghánistánu. Bleskové povodně zasáhly 18 provincií během dvou dnů. Provincie Wardak patří mezi nejvíce zasažené. Během povodní zemřelo celkem 61 lidí z toho 37 ve Wardaku. „Povodeň zasáhla naší vesnici Takana. Přišli jsme téměř o všechno – o dobytek, zemědělské produkty, domy a dokonce i o své blízké,“ říká Sayed Baqir Shah.

Sayed Baqir Shah (62 let) žije v Takaně s devítičlennou rodinou. Takana leží mezi horami a je jednou z nejvíce zasažených vesnic v okrese Jalriz. „Naše vesnice se nachází v dlouhém, úzkém údolí s jedinou malou řekou, kterou využíváme v zemědělství. Vodou z ní zavlažujeme naše pole a dáváme ji pít našemu dobytku,“ říká Sayed Baqir Shah.

Prudké deště začaly v půl druhé ráno. Později se z hor začala valit voda. „Hory v okolí nejsou příliš vysoké. Během silných dešťů a nebo při jarním tání sněhu teče voda k nám do údolí,“ vysvětluje Baqir Shah. 

„Vesnice je zničená. Všechny domy byly poškozeny a lidé přišli o všechno. Nic nám nezbylo. Sotva jsme si zvládli zachránit život. Zmizelo nám všechno,“ dodává.

Povodeň sebou vzala doslova všechno

Většina obyvatel vesnice jsou zemědělci, kteří obvykle pěstují pšenici, brambory, kukuřici, fazole, cibuli a starají se o sady s jabloněmi. Kvůli záplavám přišli o úrodu a jen těžko se dokážou postarat o své rodiny. Mnoho lidí ztratilo své blízké. Mezi mrtvými byli děti, ženy, staří i mladí. „Přišli jsme o dva manželské páry ve vesnici a 16 členů manželčiny rodiny. Navíc nám nezbylo nic. Zemědělství je jediný způsob, jak se tady můžeme uživit. Povodeň zničila naše pole a my nevíme, co bude dál,“ popisuje Baqir Shah rozsah povodně.

Ve vesnici nebyly ani latríny

Jedním z nejčastějších problémů po přírodních katastrofách je nedostatek hygienických zařízení. „Jedním z hlavních problémů byl nedostatek toalet a hygienického zařízení. Muži se snažili situaci zvládnout, ale pro ženy a děti byla situace neúnosná,“ popisuje. Nedostatek latrín představuje zdravotní riziko pro celou vesnici.

 „Děkujeme Člověku v tísni, že nám pomohl vybudovat toalety, kde si můžeme umýt i ruce. Také děkujeme za školení, kde jsme probírali správnou hygienu,“ říká Sayed Baquir Shah. Podle něj se všichni lidé z vesnice dozvěděli, jak nejlépe využít dostupné materiály pro svou osobní hygienu. Tím se podařilo zabránit propuknutí nemocí.  

Postavili jsme 38 latrín a zařízení na mytí rukou

„Tým Člověka v tísni nejdříve mluvil se zasaženými rodinami a hned poté začal pracovat na výstavbě latrín a zařízení na umývání rukou. Nyní je vše hotovo a jeden z našich hlavních problémů vyřešený,“ dodává Sayed Baqir Shah. Náš tým spolupracoval s místními obyvateli na výběru míst, kde poté probíhala samotná výstavba. Hlavním kritériem byla přístupnost všem obyvatelům – dětem, ženám a mužům bez rozdílu věku. Abychom místním obyvatelům pomohli a podpořili místní ekonomiku byl projekt realizován metodou Cash for Work, tedy obyvatelé dostali peníze za vybudování latrín.

Díky finančním prostředkům z Klubu přátel Člověka v tísni jsme postavili 38 latrín se zařízením na mytí rukou. Hygienickou osvětu jsme poskytli 514 lidem.  

Autor: Jallaluddin Adibpoor, Člověk v tísni Afghánistán

Související články