Neziskové organizace jsou projevem klasického altruismu. Pomáháme lidem, kteří to potřebují, říká Šimon Pánek
Publikováno: 8. 1. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Ředitel a zakladatel organizace Člověk v tísni, Šimon Pánek, byl v prvních lednových dnech hostem televize CNN Prima News. V rozhovoru komentoval a analyzoval současné postavení neziskových organizací ve společnosti a krátce také vysvětlil princip jejich fungování. Bilancoval uplynulý rok, který se nesl v primárně ve jménu pandemie covid-19 a hodnotil práci, kterou organizace vykonala nejen v Česku, ale i jinde ve světě. V neposlední řadě zabrousil do oblasti dezinformací a uvedl, jakým způsobem proti nim Člověk v tísni bojuje.
Člověk v tísni je nevládní neziskovou organizací a jedním z pilířů jeho práce je humanitární a rozvojová pomoc. Velká část jeho práce se tak odehrává v oblastech zmítaných válkou či postižených přírodními katastrofami. Podle slov Šimona Pánka právě tato skutečnost napomohla tomu, že restriktivní opatření způsobená pandemií koronaviru fungování ani činnosti organizace nijak zvláště neomezila. Zaměstnanci jsou na krizové situace zvyklí a organizace byla navíc z velké části digitalizovaná již před vypuknutím pandemie.
„My jsme zvyklí pracovat v krizových situacích, ať už jsou to války, zemětřesení nebo hodně málo rozvinuté země, které se velmi liší od toho, jak žijeme my tady. Pro nás krizová situace není tak výjimečná. Nakonec během povodní v Česku jsme za posledních 20 let pracovali pětkrát,“ připomněl Šimon Pánek a dodal, že vyšší míra digitalizace, kterou organizace v posledním roce zavedla, je pozitivní nejen s ohledem na fungování organizace.
„Šetří se čas a peníze. A nakonec to má i příznivější dopad na ekologii a environmentální záležitosti. Méně emisí, méně letenek, menší uhlíková stopa. V tom si myslím, že nás ten rok posunul hodně dopředu, stejně jako mnoho dalších organizací a institucí,“ uvedl Pánek. Už na počátku jara si organizace podle něj začala uvědomovat, že její služby budou potřeba více, než kdy dříve. A to zejména v rámci podpory nejchudších a nejzranitelnějších obyvatel všude po světě.
„Lidé, jako námezdní dělníci, kteří dostávají práci třeba na den nebo na týden, což není tady u nás, ale v rozvojovém světě je to běžné, tak jakmile zavládne krize, tito lidé práci nedostanou, protože se pozastaví stavby, společnost se zamrazí. Jsou tak chudí, že nemají rezervy na více než pár týdnů, jsou to rodiny, kde se žije skutečně z ruky do pusy. Nakonec, i u nás takové rodiny jsou. Jedna ze služeb, kterou jsme zavedli, proto jsou potravinové balíčky. A ač se to zdá absurdní, i v Česku jsou rodiny, které nemají teď, v této situaci, co na stůl,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima News Pánek.
Celý rozhovor naleznete zde.
Neziskové organizace jsou služba pro lidi, kteří to potřebují
I přesto, že náplní práce většiny neziskových organizací, Člověka v tísni nevyjímají, je pomoc potřebným, mnohé z nich nejsou společností kladně přijímány a čelí častým verbálním útokům z různých sfér společnosti. Podle Pánka jsou na vině skupiny politiků, které dokázaly ve společnosti vyvolat pochybnosti o tom, co to vlastně neziskové organizace jsou, kdo je financuje nebo řídí.
„Je to úsměvné, protože ve skutečnosti je to především služba pro lidi, kteří to potřebují. Služba, která stát přichází levněji, než kdyby si na to najímal firmy, protože z toho neplyne zisk. To znamená to slovo neziskové. My prostě nemáme zisk, nemáme majitele, nic se nerozděluje. Dokonce ani nemáme odměny, které by byly vázány na finance. Máme samozřejmě svůj plat, protože děláme práci, která je také dost profesionální. Já ručím za skoro dva tisíce zaměstnanců, sedm set projektů financovaných z celého světa,“ přiblížil Šimon Pánek způsob fungování neziskových organizací a dodal: „U části společnosti se podařilo vzbudit podezření, že neziskové fungování je cosi podivného. Přitom je to projev klasického altrusimu.“
Sebevědomá a kriticky uvažující společnost
Řeč přišla i na problematickou otázku dezinformací. „Je určitá skupina lidí, která si neziskové organizace zařadila někam směrem k dezinformacím a světovým spiknutím a tomu, že vše se spiklo proti nim. Pak je tam část lidí, které nahlodávají výroky politiků. Bohužel i těch vrcholných někdy. A když lidé relativizují nebo znevažují službu, kterou neziskové organizace dělají, tak v části lidí to vzbudí nějaké pochybnosti,“ uvedl Pánek. Dodal, že jeho přáním je, aby česká společnost byla vůči dezinformacím odolnější, aby Češi byli sebevědomou společností, která bude mít dobré mediální vzdělání, bude schopna kriticky uvažovat a dokáže se ubránit nejen dezinformacím, ale i dalším druhům manipulace. I proto Člověk v tísni vydal příručku, jejímž cílem je zvyšovat právě odolnost vůči dezinformacím.
A protože v poslední době jsme svědky také celé řady nejrůznějších dezinformací ohledně vakcinace proti koronaviru, v rozhovoru se dostalo i na toto téma. Šimon Pánek vyjádřil jasnou podporu očkování a uvedl, že jakmile na něj přijde řada, nechá se naočkovat.
SOS Česko
V závěru rozhovoru pak ředitel Člověka v tísni nastínil, jakým směrem se bude práce organizace v letošním roce ubírat. Protože se prostřednictvím sbírky SOS Česko vybralo více než 20 milionů korun a dalších 40 milionů organizace dostala prostřednictvím velkých přímých darů, plánuje nadále pokračovat v plnění třech základních pilířů její pomoci v Česku, kterými je vzdělávání dětí včetně rozšiřování online doučování, sociální práce a dluhové a finanční poradenství zdarma. Právě poslední jmenované může organizace díky dárcům dále rozšiřovat do regionů, ve kterých dosud nepůsobila.
