Online arteterapie pro děti byla pro nás nová zkušenost, ve které plánujeme pokračovat
Publikováno: 14. 12. 2020 Doba čtení: 3 minuty
Nedílnou součástí naší služby zaměřené na podporu vzdělávání dětí jsou také volnočasové aktivity, kterými se snažíme podpořit smysluplné trávení jejich volného času. Děti mají možnost najít si nové koníčky, zažít nové zážitky, poznat nové kamarády, ale možná poznat i trochu samy sebe. Věříme, že tak můžeme předejít tomu, aby se dopouštěly činností, které mohou být na hraně zákona a časem by mohly sklouznout i za hranu. A protože současná epidemiologická situace nebyla příznivá a my se s dětmi nemohly potkat osobně, rozhodly jsme se pro setkání ve virtuálním prostoru. Tématem byla arteterapie, jejíž náplní je využití určitého výtvarného projevu k poznání vlastní psychiky, ale i mezilidských vztahů. A to nám přišlo jako skvělé téma v dnešních dnech.
Volnočasové aktivity se zúčastnily slečny ve věku 11 - 12 let. „To bylo jedno z hlavních kritérií – rozhodnout se, pro jakou věkovou cílovou skupinu dětí bude akce určena. Děti nesměly být příliš daleko od sebe věkem. Rozhodli jsme se proto, že akci tentokrát zpřístupníme pro děti z druhého stupně a příště zase pro prvostupňové,“ přibližuje zadání Aneta Sklenářová, rokycanská pracovnice podpory vzdělávání.
Den před konáním akce místní pracovnice připravily dětem balíčky s pomůckami, které budou potřebovat, aby všechny měly stejnou startovní pozici. Ne všechny děti totiž mají doma všechny potřebné pomůcky. Balíčky jim roznesly domů. Děti v nich našly čtvrtky, pastelky, voskovky a suché pastely, které jsou pro tvoření dětí nejvhodnější, jelikož se s nimi děti nepotřebují učit pracovat jako je to například u vodovek.
V den konání se děti připojily prostřednictvím odkazu na Google meet, který jim pracovnice zaslaly. Představily jim lektorku Petru Horákovou i program. Lektorka dětem přiblížila, co je arteterapie, co to obnáší, odkud se to vzalo a skrz sdílenou obrazovku jim ukázala jako inspiraci obrázky ve stylu fauvismu a expresionismu. S dětmi se pak seznámila a zadala jim téma. „Děti měly nakreslit svůj vlastní pocitový autoportrét. Úkolem bylo nakreslit, jak se dnes cítí. Měly si předkreslit tvar hlavy a použít barvy podle své nálady. Jedná se o velmi časté téma, a to zejména v případě, že lektorka blíže nezná účastníky, se kterými pracuje. Také se využívá jako úvodní téma při dlouhodobější spolupráci,“ vysvětluje Aneta.
Děti se učí reflekovat samy sebe
Lektorka neopomněla dětem vysvětlit, jak se kreslí obličej, ale také základní techniky malby. Následovalo samotné kreslení, během kterého byly děti po celou dobu připojené, měly zapnutou kameru, vypnutý mikrofon a mohly poslouchat oblíbenou hudbu. Když dokreslily, obrázky vyfotily, zaslaly lektorce emailem a společně je začaly rozebírat. Nejdříve vždy promluvila autorka portrétu, pak ostatní ze skupiny a nakonec přidala své postřehy i sama lektorka. Ta jim vysvětlovala význam barev, co znamená, když je člověk, ale také co značí, když nakreslí či nenakreslí pozadí obrázku a další věci. Děti se měly vyjádřit k tomu, jak se jim pracovalo s křídami, jak jsou se svou prací spokojeny a co se jim na jejich obrázku líbí. Citlivě to s nimi rozebrala.
Děti celá aktivita moc bavila a chválily si ji s tím, že by si to rády zopakovaly, a to nejen virtuálně. „Aktivita měla obrovský přínos. Děti se krásně zklidnily a začaly se učit pracovat se svou psychikou, se svým duševním stavem. Učí se tím reflektovat samy sebe. Ale reflexe v tomto případě přišla i ze strany paní lektorky, která nás po aktivitě upozornila na špatný psychický stav jedné z dívek. Potvrdilo to naši předchozí domněnku a potřebu zahájit terapii, “ hodnotí Aneta. Arteterapii doporučuje po této zkušenosti jako skvělou metodu, jak „rozmluvit“ děti mladšího věku nebo ty, kterým se těžko vyjadřuje a obtížně hovoří o svých pocitech a problémech. „Kdyby tyto aktivity bylo možné realizovat každý měsíc nebo individuálně, bylo by to skvělé,“ uzavírá.
Aktivita byla podpořena z projektu Daleko hleď 2020, který realizujeme díky podpoře Plzeňského kraje.
