Připomínejme si, jak se žije bez demokracie
Publikováno: 15. 9. 2017 Doba čtení: 3 minutyDemokracie není danost, ale proces, jehož důležitost je čas od času dobré si připomínat. Například právě 15. září, které se od roku 2007 oslavuje všude na světě jako Mezinárodní den demokracie.
“Více než dříve dnes v Evropě i v České republice pozorujeme nespokojenost obyvatel se společenským systémem. Mluví se o krizi ve víře v demokratické hodnoty,” říká Sylva Horáková, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni. “Debata i kritika jsou v pořádku, demokracie koneckonců není dokonalý systém a jeho zlepšování a fungování je založeno právě na konstruktivní debatě. Zpochybňování základních pilířů jako je svoboda slova nebo tolerance k ostatním je ale velmi nebezpečné.”
Z nedávného průzkumu společnosti Median pro Člověka v tísni mezi studenty středních škol - tedy těmi, kteří už se narodili do svobodného, porevolučního Česka - vyplynulo, že pro 33 % studentů může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický. Demokracii za nejlepší způsob vlády považuje jen 37 % dotazovaných. Nabízí se ale otázka, jakou mají mladí lidé představu o tom, co to znamená žít v nesvobodném režimu.
Obzvláště v době, kdy sílí hlasy zpochybňující principy demokractického systému je velmi důležité, aby zaznívala i vyjádření na jeho obranu. Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni má zkušenosti s tím, jak to vypadá v zemích, kde demokracie nefunguje, kde se člověk nemůže domoci práva, kde nejsou garantovány základní svobody, jako je svoboda slova nebo shromažďování.
“Ve Vietnamu stačí vyjádřit svůj názor o vyvlastňování půdy na Facebooku a mohou vás zavřít. V Egyptě stačí zastávat se práv žen a stanete se obětí výhružek. V Rusku stačí mít nezávislou neziskovou organizaci a čelíte riziku, že budete označeni za zahraničního agenta,” vyjmenovává Sylva Horáková.
Naší demokracie bychom si měli nejen vážit, ale také ji svými rozhodnutími a činy chránit. Snažit se kriticky nahlížet na množící se fake-news, podávat věcné argumenty tam, kde se množí verbální útoky na menšiny nebo kde je zpochybňována tolerance a rovná práva pro všechny, nepřijímat slepě jednoduchá řešení, nabízená jako odpověď na komplikované problémy, oponovat hnutím, která chtějí ve jménu efektivity řídit stát autoritativně.
“Hlavní riziko je v plíživosti, postupném rozrůstání nenávistných nebo netolerantních prohlášení a v tom, kolik lidí je ochotných slyšet na populistická a nebezpečná řešení složitých problémů,” říká Sylva Horáková. “Může se stát, že se ani nenadějeme, a najednou nám bude kus demokracie a svobody ukousnut, jako to pozorujeme v Maďarsku, nebo dnes v Polsku.”
Centrum pro lidská práva a demokracii dlouhodobě pracuje v tvrdých diktaturách i transformujících se zemích, kde se zkušenost s přechodem k demokracii v některých aspektech podobá té české. V současnosti realizujeme programy v Rusku, Ukrajině, Podněstří, Ázerbajdžánu a Arménii, v Latinské Americe, Egyptě, Libyi a Vietnamu.
Pro více informací kontaktujte:
Zuzana Gruberová, mediální koordinátorka Centra pro lidská práva a demokracii, tel. +420770101144