Prohlášení ČvT k případu Igora Ševcova

Igor Ševcov patří k celé řadě ruských občanů, kteří jsou kvůli svému aktivismu a veřejnému vyjadřování nesouhlasu se současným politickým a společenským vývojem v Rusku perzekvováni tamními bezpečnostními orgány. Pokutován byl kvůli svému vystoupení proti neonacismu, stihán byl také za rozdávání letáků vyjadřujících se proti ruskému zapojení do války na východní Ukrajině, což bylo ruskými úřady kvalifikováno jako organizování nepovolené demonstrace. Tohoto obvinění byl však na základě dalšího šetření soudem zproštěn.

Městský soud v Praze ve svém odůvodnění rozsudku uvádí, že „nebyly zjištěny v průběhu dokazování žádné skutečnosti, které by soudu ve smyslu § 80 odst. 3 tr. zákoníku bránily uložit trest vyhoštění“, a že dotyčnému „nehrozí nebezpečí, že bude ve státě, resp. ve své rodné zemi vystaven pronásledování…“.

Vzhledem k výše uvedenému nelze podle našeho názoru naopak vyloučit, že v případě vyhoštění zpět do Ruské federace může Igoru Ševcovovi za jeho občanskou angažovanost hrozit další perzekuce ze strany ruských represívních orgánů.

Represe proti občanské společnosti, omezování svobody projevu či shromažďování, přijímání represívních zákonů, politicky motivované násilí – taková je totiž realita dnešního Ruska. K velmi využívaným nástrojům pronásledování kritiků současné kremelské politiky patří některé paragrafy trestního zákoníku, především týkající se boje proti extremismu či od roku 2014 nově také boje proti separatismu. Jak vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího soudu Ruské federace, v roce 2015 bylo na základě protiextremistických ustanovení odsouzeno 544 lidí, což je o třetinu více než v roce předchozím. Výrazně se zvýšil také počet odsouzených za tzv. výzvy k separatismu. Zde můžeme uvést případ Rafise Kašapova, který byl v září 2015 odsouzen ke třem letům vězení za příspěvky na sociálních sítích, v nichž kritizoval anexi Krymu a zapojení Ruska do konfliktu na východní Ukrajině.

Za znepokojivý rovněž považujeme fakt, že soud se v průběhu soudního procesu s Igorem Ševcovem odkazoval na informace získané od ruské Federální bezpečnostní služby. Rádi bychom v této souvislosti upozornili na skutečnost, že tato služba patří k hlavním nástrojům represe současného ruského režimu proti tamní občanské společnosti a její informace o činnosti občanských aktivistů proto nelze považovat za plně důvěryhodné.

Jedním z důvodů, pro které by podle českého právního řádu soud neměl uložit trest vyhoštění, je nebezpečí, že dotyčný bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, „pronásledován pro své politické smýšlení“. Žádáme proto české soudy, aby vyloučily možnost vyhoštění osob, kterým v cílové zemi hrozí represe za jejich občanské a politické postoje. Současně vyzýváme ministra spravedlnosti, aby v případě, že soudy takový trest pravomocně uloží, využil svého zákonného práva napadnout takový trest stížností pro porušení zákona.

Kontaktní osoba: Ivana Skálová, vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni, tel. 777 787 952