Sahrabova cesta z afghánské vesnické školy až na české gymnázium

Studentů jako Sahrab jsou v Česku stovky

Na českých školách je studentů, kteří jako Sahrab potřebují kvůli odlišnému mateřskému jazyku nebo jinému kulturnímu zázemí ke zvládnutí studia individuální podporu, stovky. Až doteď se s jejich integrací a hledáním způsobů, jak jim pomoci, musely školy potýkat samy. To byl i Sahrabův případ.

Po roce se afghánský student přestěhoval z Čimelic do Poděbrad a nastoupil tam na Základní školu T. G. Masaryka. „Sahrab už se domluvil česky, ale potřeboval stále intenzivní vzdělávání v českém jazyce ve všech předmětech, hlavně u odborných výrazů, jako je třeba kádinka. Vše, co šlo, jsme mu proto vizuali­zovali a převáděli do obrázků,“ vysvětluje Jindřich Monček, který byl v té době ředitelem poděbradské školy a dnes působí jako manažer vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni. Škola připravila na příchod Sahraba také ostatní žáky, aby porozuměli kultur­nímu pro­středí, odkud pochází.

Rodinná výuka? Samo­studium v knihovně

Učitelé, kteří se Sahrabem pracovali, se pravidelně scházeli a domlouvali na dalším postupu. Průběžně museli řešit různé zapeklité situace – když se Sahrab odmítl účastnit rodinné výuky v tématu sexuální výchovy spolu s děvčaty, navíc ve třídě, kde s nimi pracovala pedagožka, škola mu vytvořila pracovní místo ve školní knihovně. Tam student tři měsíce trávil hodiny rodinné výuky samostudiem.

„Hodně mi pomohlo, že učitelé se mnou pořádali různé besedy a mohl jsem tak ostatní studenty seznámit s naší kulturou,“ popisuje Sahrab. I to je příkladem podpory ze strany školy. Sahrab dnes pokračuje ve studiu na poděbradském gymnáziu a přemýšlí o vysoké škole. Řadu z opatření, která poděbradská škola při podpoře a integraci Sahraba využívala, obsahuje nedávno dokončený Katalog podpůrných opatření pro žáky se sociálním znevýhodněním.

Katalog a opatření prověřená praxí

Katalog vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání, který reali­zuje Univerzita Palackého ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. „My jsme ta opatření tehdy zaváděli spíš intuitivně. Hledali jsme je, zkoušeli, někte­rá využili, jiná opustili jako neefektivní. Teď s odstupem času jsem těch opatření napočítal asi dvacet – například individuální hodnocení studenta, podpora speciálního pedagoga nebo výukové materiály pro žáka s jiným mateřským jazykem. Tato a mnohá další opatření najdete v Katalogu,“ říká manažer katalogu Jindřich Monček, který na jeho přípravě spolu s dalšími experty pracoval.

Katalog je v současné době ověřován v praxi na dvaceti školách při práci s žáky se sociálním znevýhodněním. Zároveň je zpřístupněn na webových stránkách projektu a otevřen pro připomínky pedagogické veřejnosti.

Jak zjistit míru znevýhodnění?

Práci s Katalogem pedagogům usnadní Metodika pro práci s Katalogem, která popisuje, s jakým znevýhodněním se potýkají žáci označovaní za sociálně znevýhodněné nebo kulturně odlišné. Metodika také obsahuje takzvané posuzovací schéma, které učitelům pomůže na základě projevů žáka v jednotlivých oblastech zjistit míru závažnosti – například v oblasti školní zralosti, pracovního tempa nebo začlenění do kolektivu. Na základě toho pak učitel snáze zvolí konkrétní podpůrné opatření pro žáka.

„Katalog podpůrných opatření je uceleným souhrnem dobré praxe, která učitelům ve školách pomáhá při podpoře žáků s takzvaným sociálním znevýhodněním. Ruku v ruce s celkovým podpůrným nastavením školy může mít příznivý vliv na zvyšování školní úspěšnosti všech žáků,“ shrnuje Jindřich Monček.

Na základě připomínek od pedagogů bude Katalog na začátku příštího roku upraven tak, aby co nejlépe odpovídal potřebám škol. Finální verzi pak autoři v červnu příštího roku předají Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. 

Článek vyšel ve čtvrtém čísle časopisu Škola all inclusive, který vznikl ve spolupráci Univerzity Palackého a Vzdělávacího programu Varianty v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR podpořeného z ESF a státního rozpočtu ČR.