Šest měsíců od invaze: Do bezpečí jsme dostali čtyři stovky aktivistů v ohrožení života. Celkově jsme pomohli více než 330 tisícům lidí

Publikováno: 22. 8. 2022 Doba čtení: 5 minut
Šest měsíců od invaze: Do bezpečí jsme dostali čtyři stovky aktivistů v ohrožení života. Celkově jsme pomohli více než 330 tisícům lidí
© Foto: Petr Štefan

Od 24. února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, uplynulo 6 měsíců. Tento půlrok přinesl Ukrajincům těžké časy plné utrpení, ale ukázal také velkou štědrost veřejnosti. I díky ní jsme mohli pomoci více než 330 tisícům lidí. Aktuálně se na Ukrajině připravujeme na zimu a návrat dětí do škol, uvnitř země poskytujeme psychosociální podporu. Zaměřujeme se také na lidská práva - podporujeme 10 nezávislých médií a pomohli jsme okolo 400 aktivistům s přesunem do bezpečí. Naši pomoc Ukrajině mapujeme pomocí časové osy s fotkami, na kterou se můžete podívat v článku.  

I přes velké ztráty na životech se Ukrajinci nevzdávají a statečně čelí ruským útokům. Půlroční výročí války vychází v srpnu symbolicky na ukrajinský Den nezávislosti, což je pro Ukrajince nejvýznamnější státní svátek, který slaví od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991.

“Od roku 2014, kdy začala válka na Ukrajině, se stal Den nezávislosti pro Ukrajince dalším symbolem proevropských aspirací a vzdoru minulosti. Letos, když tisíce Ukrajinců umírají na frontě a ve svých domovech, miliony lidí jsou uprchlíky ve své zemi nebo v okolních státech, je 31. výročí Deklarace vyhlášení nezávislosti Ukrajiny symbolem toho, že Ukrajina přetrvává,“  říká Nadiia Ivanova, zástupkyně ředitelky lidskoprávní sekce Člověka v tísni.

Pro lidskoprávní organizace pořádáme zotavovací pobyty a podporujeme ukrajinská média a neziskové organizace. Do bezpečí jsme dostali přes 400 aktivistů

Na přelomu února a března jsme rovněž z okolí Kyjeva, který byl denně ostřelován, urychleně přemístili do bezpečných států zhruba 400 zahraničních aktivistů, kteří utekli na Ukrajinu před útlakem ve vlastní zemi. Povedlo se nám vypravit 10 autobusů o 45 místech, a tak dostat do bezpečí ty, kterým by hrozilo v případě zatčení špatné zacházení ze strany ruských tajných služeb. Podpořili jsme vytvoření dvou nových center, která relokovaným aktivistům poskytují bezpečné zázemí. Na rychle se měnící situaci na Ukrajině musí aktivisté a dobrovolníci reagovat obdobně svižně. Mnoho z nich pracovalo od letošního února téměř bez odpočinku.

“Někteří z nich se ocitli na pokraji vyhoření, část dokonce na hraně zhroucení. Centrum pro lidská práva a demokracii tedy nově v bezpečných podmínkách organizuje pro tyto aktivisty zotavovací pobyty, na kterých soukromě nebo jako týmy pracují s psychology a dostávají potřebnou pomoc,” říká Ondřej Lukáš, mediální koordinátor lidskoprávních programů Člověka v tísni.

Již od začátku invaze jsme začali finančně podporovat 10 ukrajinských médií. Po začátku ruské agrese na Ukrajinu klesly příjmy z reklam v podstatě na nulu a bylo potřeba zajistit finanční příjem redaktorům.

"Podpora nezávislých médií je pro nás, jako pro organizaci založenou z většiny novináři, důležitá. Finanční podpora nezávislých novinářů ve válčící zemi, jako je Ukrajina, je důležitá především proto, abychom my coby mezinárodní společenství věděli pravdu o tom, co se děje a mohli přispívat k potrestání válečných zločinů,” doplňuje Nadiia Ivanova, zástupkyně ředitelky lidskoprávní sekce Člověka v tísni.

Spolufinancovali jsme také výjezdní zasedání pro ukrajinské novináře v Lotyšsku, finančně jsme hradili výjezdní zasedání pro nevládní organizaci Triangle a individuální psychologické konzultace pro aktivisty. Finančně jsme podpořili také organizace na podporu rekvalifikace psychologů.

Finančně jsme podpořili 4 neziskové organizace které mapující ruské válečné zločiny

Podpořili jsme Koalici 5 AM, konsorcium 30 lidskoprávně zaměřených organizací, jehož cílem je ochrana obětí ruské ozbrojené agrese na Ukrajině a dokumentace zločinů spáchaných armádou Ruské federace s cílem postavit před soud přímé pachatele válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Podporujeme také akce ve Vídni a Haagu, pořádané Mediální iniciativou pro lidská práva, jež se zastávají právě obětí války. Dále spolupracujeme s Ukrajinskou Helsinskou unií pro lidská práva (UHHRU), Charkovskou skupinou na ochranu lidských práv a Sítí právního rozvoje (LDN), které monitorují válečné zločiny, porušování humanitárního práva, obecné porušování lidských práv a také porušování lidských práv se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny (děti, senioři, menšiny, ženy atd.). Tyto organizace vytvářejí odborně zdokumentovaný materiál pro národní i mezinárodní instituce, jenž lze následně využít k případnému potrestání takových zločinů. Zároveň poskytují obětem právní a psychologickou podporu.  

Velká vlna pomoci přináší velké výzvy

Za posledních 6 měsíců poskytl Člověk v tísni pomoc 330 tisícům lidí zasaženými válkou na Ukrajině. Pomoc, která začínala vysíláním humanitárních vlaků a kamionů na místa, kde byli lidé odříznuti od základních životních potřeb, se během půl roku proměnila. Na Ukrajině se tým rozšířil na 200 kolegů, kteří v zemi pracují.

Tam, kde se trh během války nepozastavil nebo se již obnovil, jsme co nejdříve začali distribuovat finanční hotovost. Uvnitř země provozujeme telefonní linku, kde tým 10 psychologů přijímá denně desítky hovorů. Člověk v tísni pomáhá také opravit poničené domy a připravit tak oběti války na ukrajinskou zimu.

"S velkým obdivem a samozřejmě s radostí a zároveň s pocitem velké odpovědnosti sleduji ochotu české společnosti pomoci napadené Ukrajině. Vlna solidarity, která se za posledního půl roku vzedmula, nemá v historii naší země obdoby. Hlavně díky všem těm štědrým lidem , firmám a organizacím můžeme na Ukrajině dále pracovat a pružně reagovat na přicházející výzvy," dodává Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni.



V příštích měsících budou největšími problémy ubytování, vzdělání a teplo

Dostatek vhodných prostor se před nadcházející zimou jeví na Ukrajině jako největší problém. Většina školních budov byla přeměněna na kolektivní centra, která poskytují zázemí vnitřním uprchlíkům.

Se začátkem školního roku oznámilo ukrajinské Ministerstvo školství a vědy, že plánuje otevřít 41 % škol pro prezenční výuku. Mnoho budov v současné situaci není pro výuku vhodných. Navíc podle nové legislativy musí mít školy na svém pozemku kryt, což značná část nesplňuje.

“Naše týmy na Ukrajině pomáhají opravovat školní budovy a spustily projekt psychologické podpory pro učitele, kteří jsou v souvislosti s válkou vystavení velkému psychickému náporu, v rámci projektu se také zaměřujeme na duševní zdraví dětí,” říká Barbora Kindlová, programová koordinátorka Člověka v tísni.


“Celkový zájem o psychologickou pomoc je momentálně na Ukrajině enormní a očekává se, že s příchodem zimy, kdy bude spousta lidí čelit dalším problémům spojených s nedostatkem ubytování, chladem, nízkým přístupem k vodě a jídlu, bude zájem o psychologickou pomoc pravděpodobně narůstat,“ dodává.

Podle ukrajinského ministerstva školství a vědy bylo od 24. února, kdy ruská invaze začala, ostřelováním a bombardováním poškozeno nebo zničeno nejméně 1 888 škol. To je více než dvojnásobek počtu takových útoků zaznamenaných na východě Ukrajiny v letech 2014-2021, kdy bylo poškozeno, zničeno nebo nuceně uzavřeno přibližně 750 škol. Válka narušila vzdělávání všech 7,5 milionu dětí, které na začátku letošního roku na Ukrajině žily.

Cílem je opravit alespoň 9000 domů do začátku zimy. Přesto naše pomoc bude stačit jen na menší část. Naše týmy také plánují pokračovat v zásobování vodou v místech, kde ostřelování poškodilo vodovodní řad, a v zajišťování teplého jídla do kolektivních center na západě země.

Autor: Juliana Hámová, Mediální koordinátorka Člověka v tísni

Související články