"Tábor míru" na Filipínách posiluje mezi mladými vzájemnou toleranci a omezuje násilný extremismus

4. 11. 2020

Po celá desetiletí se obyvatelé filipínských provincií Lanao na ostrově Mindanao trpí klanovými válkami a násilným extremismem. Nedávno se navíc museli vyrovnávat i s obléháním města Marawi. Důvod konfliktů v těchto oblastech lze přičíst celé řadě faktorů, mezi které patří mimo jiné chudoba, náboženské a etnické rozdíly a také boje o půdu po předcích a o místní zdroje. Obzvlášť ohrožení jsou pak mladí lidé, protože právě na ně se zaměřují extrémistické skupiny napojené na tzv. Islámský stát, které se je snaží naverbovat do svých řad. To, do jaké míry mají lidé podporu ze strany rodiny a také vliv sociálních sítí hrají klíčovou roli v tom, jestli mladí lidé budou mít sklony k radikalismu a násilnému extremismu.

Člověk v tísni věří, že vzdělání mladých lidí je nesmírně důležité a mladí lidé se díky němu naučí vnímat hodnoty jako je vzájemný respekt, porozumění a tolerance kulturních i náboženských rozdílů.

Letos se vůdčí osobnosti z řad mládeže z provincií Lanao sešly na vzdělávacím táboře uspořádaném pro aktivní mladé lidi. Místní lidé tomuto táboru říkají CamPayapaan, což v překladu znamená tábor míru. Tábor bylo možné realizovat díky programu Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a jedná se o společný projekt slovenského Člověka v ohrožení, Člověka v tísni na Filipínách a Člověka v tísni v Myanmaru. Projekt financuje Evropská unie a realizuje jej místní organizace Pailig Development Foundation, Inc.

Cílem setkání bylo, aby se účastníci navzájem poznali, vybudovali vztahy a vzájemný respekt a posílili toleranci mezi jednotlivými komunitami. Přestože jejich domovská města vedou mezi sebou konflikt, místní kultury jsou propojené. Když mladí lidé získají podporu a začnou jednat, dokáží mnohé změnit a Filipíny se tak zase o krok posunou k tolerantnější společnosti.

Po úspěšném zakončení první fáze tábora se tři účastníci rozhodli zapojit ještě víc, stali se dobrovolníky a nyní pomáhají při školení nových účastníků tábora CamPayapaan. 

První z nich, Almuhsin "Torz" Mulok z města Marawi byl jedním z nejmladších účastníků celé skupiny. Tento veselý a bezstarostně působící člen  Koalice za hnutí mládeže Moro byl od začátku ochotný jakkoliv pomoci a zapojit se. K Torzovu odhodlání přispěla zkušenost ze střední školy, kdy přišel do kontaktu s mladými příslušníky kmenů Moro a při studiu se dozvěděl více o konfliktním vztahu mezi kmeny Moro a těmi ostatními. Odtud pramení jeho touha lépe porozumět jiným národnostním skupinám, které nepraktikují islám jako on a přispět k vybudování soudržných a vzájemně se tolerujících komunit.

Jomael "Jay" Mama patří k těm starším účastníkům skupiny, je zdrženlivější než ostatní a pečlivě volí svá slova. Na účastníky tábora měl ale velký vliv. V rámci závěrečného programu pronesl řeč a vyzval mladé lidi k aktivní účasti a dobrovolnické činnosti v místních organizacích, aby tak přispěli k mírotvornému úsilí v Mindanao.

Jako dobrovolník pracující pro nadaci Pailig Development Foundation  také shromažďoval údaje během přípravné fáze tábora před příjezdem druhého turnusu účastníků CamPayapaan. Jay také pomáhal s koordinací místním vůdčím osobnostem v Marawi. Je absolventem studia v oblasti sociální péče a jeho zájem o sociální problémy souvisí s jeho přáním inspirovat ostatní při vytváření cesty k dosažení míru.

Johaira "Barbie" Solaiman byla jedinou ženou mezi místními mladými dobrovolníky a stala se inspirací pro ženy kmene Mindanawan všech věkových kategorií. Je aktivní členkou hnutí Mládí pro mír v obci Butig. Tuto organizaci založily Ozbrojené síly Filipín, aby podpořily mír v reakci na ozbrojené střety v roce 2016. Johaira pomáhala s koordinací a sběrem dat během přípravné fáze projektu. Přestože žije v odlehlém městečku, jehož prostředí rozhodně ženy nepodporuje v tom, aby se emancipovaly a veřejně promlouvaly, Johaira se nebála riskovat. S nadšením přispěla k workshopům, při nichž se podělila o své myšlenky. Svými činy připravuje cestu dalším mladým dívkám, které ji budou následovat a přispějí k rozvoji komunity a míru.

Autor: Rebecca Galvez, PIN Philippines Communication & Advocacy Officer