V Praze proběhlo jednání o nových výzvách a trendech humanitární pomoci na pozadí války na Ukrajině
Publikováno: 5. 10. 2022 Doba čtení: 3 minuty
V září 2022 proběhla v paláci ARA mezinárodní diskuze na téma “Nové humanitární trendy a výzvy ve světle války na Ukrajině”. Akci pořádalo České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu s VOICE – sítí evropských nevládních organizací poskytujících humanitární pomoc na celém světě. Na akci vystoupili zástupci Evropské komise, ministerstev zahraničí České republiky, Slovenska, Polska a Švédska, a dále představitelé předních neziskových organizací zaměřených na humanitární pomoc i akademických institucí. Hlavním tématem byla válka na Ukrajině a její dopady na vývoj světové chudoby v kombinaci se zrychlující se klimatickou změnou a následky pandemie Covid 19.
Prvních šest měsíců roku 2022 bylo obdobím velkých humanitárních výzev. Konflikt na Ukrajině a jeho stále širší ekonomické dopady eskalovaly již tak neutěšenou humanitární situaci po celém světě. Ta se v posledních letech ještě zhoršila v důsledku konfliktů, změn klimatu a pandemie COVID-19 a dlouhodobého podfinancování řešení humanitárních krizí. V květnu letošního roku se počet lidí, u nichž se očekává, že budou potřebovat humanitární pomoc, zvýšil na 303 milionů. V rozmezí pěti měsíců je počet ohrožených lidí o 29 milionů vyšší než v prosinci 2021. Nejvážnější je situace v Keni, Somálsku a Etiopii, které zažívají nejhorší sucha za posledních 40 let.
“Kombinace pandemie Covid-19, ruské agrese a klimatické krize je velmi toxická. Globální recese navíc způsobuje, že za stejné finance budeme schopni pomoci méně lidem. K tomu všemu se po celém světě rozmáhají populistická hnutí, která omezují činnost organizací občanské společnosti. A přestože by mělo být už desítky let jasné, že hlad se nemá používat jako zbraň, zdá se, že Rusko se rozhodlo použít hlad i zimu jako válečnou zbraň.” dodává Michael Kuhn, Senior Policy Advisor z organizace Welthungerhilfe.
V současnosti je financováno jen 38 procent současných humanitárních výzev, což vytváří rekordní mezeru mezi potřebami a zdroji. Náměstek ministerstva zahraničních věci Jiří Kozák zdůraznil důležitost financování prevence rizika humanitárních katastrof a důležitost humanitární diplomacie.
Petr Gandalovič, ředitel Odboru rozvojové a humanitární spolupráce na MZV, ocenil spolupráci s nevládním sektorem s tím, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky na Ukrajinu neubraly z prostředků na další humanitární krize ve světě.
Česká vláda přitom v únoru, ještě před začátkem války na Ukrajině, seškrtala prostředky na humanitární pomoc o 50 milionů oproti plánu Zahraniční rozvojové spolupráce, a to na 150 milionů Kč. Tyto škrty v oblasti humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce byly pokračováním trendu předchozí vlády. Na druhou stranu se současná doba vyznačuje také masivní veřejnou solidaritou po celé Evropě.
Evropská unie a její občané ve velmi krátké době vybrali na podporu osob postižených konfliktem na Ukrajině nebývalou sumu finančních prostředků. Česká republika je na 3. místě mezi zeměmi EU a na 7. místě na světě ve výši závazku poskytnutí humanitární pomoci Ukrajině (110 mil. EUR k 18. 8). Rozsáhlé mediální pokrytí spojené s geografickou a kulturní blízkostí inspirovalo k reakci v masovém měřítku. Humanitární nevládní organizace vítají rychlost a rozsah financování ze strany dárců, zároveň však zdůrazňují, že by neměly být upozaděny další humanitární krize, které vyžadují naši pozornost.
Skutečnosti, že podle údajů UNHCR bylo v důsledku pronásledování, konfliktů a násilí na celém světě nuceně vysídleno více než 100 milionů lidí, nebyla věnována téměř žádná pozornost. V humanitární komunitě panují hluboké obavy, že v době rekordních potřeb nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky. K 1. říjnu byla financována pouze třetina celosvětové humanitární výzvy OSN.
