VÝZVA VYSOKÉ KOMISAŘCE PRO LIDSKÁ PRÁVA
Publikováno: 11. 12. 2020 Doba čtení: 4 minutyTento dopis žádá paní Michelle Bacheletovou, aby vyzvala kubánskou vládou, jež je v tomto novém tříletém období (2021 – 2023) členem Rady pro lidská práva, k přijetí konkrétních závazků. Žádost byla podepsána zástupci následujících organizací: Freedom House; Robert F. Kennedy Center for Human Rights; Civil Rights Defenders; Programa Venezolano de Educación-Acción en Derechos Humanos; Instituto Prensa y Sociedad; Člověk v tísni o.p.s.; CIVICUS: Alianza Mundial para la Participación Ciudadana; Kazakhstan International Bureau for Human Rights and the Rule of Law; Programa Feminista La Corriente; Forum 2000; Freemuse; International Service for Human Rights; CADAL; Instituto de Prensa y Libertad de Expresión; Article 19 Mexico; Fundación Ciudadanía y Desarrollo; International Institute on Race, Equality and Human Rights; Fundación Impulsos; Fundación Patricio Aylwin, Chile; and Prisoners Defenders.
V reakci na páté zvolení Kuby do Rady OSN pro lidská práva, 20 organizací občanské společnosti se obrací na vysokou komisařku OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou s žádostí o to, aby při výkonu svého mandátu věnovala zvláštní pozornost závažnému porušování lidských práv, ke kterému na ostrově dochází a aby požadovala po Kubě součinnost s ochrannými mechanismy a přijetí konkrétních opatření na ukončení tohoto zneužívání a tak ctila požadavek rezoluce Valného shromáždění 60/251, jenž stanoví, že členové zvolení do Rady „musí dodržovat nejvyšší standardy v oblasti podpory a ochrany lidských práv“ a „musí plně spolupracovat s Radou“.
V tomto smyslu žádáme vysokou komisařku o to, aby požadovala po kubánském režimu „spolupráci a plnění závazků, kterými je tato země vázána v rámci všech mechanismů univerzálního systému ochrany, zejména zvláštních postupů a aby se připojila k nejdůležitějším Smlouvám o lidských právech.“
Dopis dále připomíná, že většina aktérů občanské společnosti a univerzálního systému ochrany opakovaně poukazuje jak na trvalé porušování práv na Kubě, tak na nedostatečné plnění jejích závazků vyplývajících z tohoto systému.
Dopis navíc zdůrazňuje, že Kuba udržuje stejný systém vlády jedné strany po více než 60 let. Nová ústava tuto situaci znovu potvrdila, jelikož nadále vážně omezuje uplatňování občanských a politických práv. A na rozdíl od většiny ústav v regionu neuznává nadřazenost mezinárodních úmluv o lidských právech.
Součástí této žádosti je také potřeba vyjádřit solidaritu mezinárodní komunity kubánskému lidu a nutnost vyvíjet tlak na kubánský režim s cílem zamezit porušování lidských práv a dosažení skutečných změn. Signatáři tohoto dopisu jsou přesvědčeni, že role vysokého komisaře může mít v tomto směru zásadní dopad.
Na závěr dopisu organizace žádájí, aby se vysoká komisařka přimluvila u kubánské vlády za přijetí konkrétních závazků v tomto novém tříletém období (2021-2023), kdy je Kuba členem Rady pro lidská práva. Kuba by měla udělat následující:
Ratifikovat Smlouvy o občanských a politických právech a hospodářských, sociálních a kulturních právech, jakož i další příslušné smlouvy o lidských právech, včetně přijetí všech stávajících individuálních komunikačních postupů.
Přijmout aktuální pozvánky do všech mechanismů zvláštních postupů OSN, zejména umožnit návštěvy zpravodajů OSN pro právo na pokojné shromažďování a sdružování, zpravodaje OSN pro prověřování situace ochránců lidských práv, pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu; pro kulturní práva; pro mimosoudní, hromadné nebo svévolné popravy; pro svévolné zadržování; pro mučení a jiné kruté nelidské či ponižující zacházení nebo trestání; pro právo na soukromí; pro právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; pro novodobé formy otroctví včetně jeho příčin a důsledků; pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi; pro ochranu před násilím a diskriminací na základě sexuální orientace; pro nezávislost soudců a právníků; stejně jako pracovních skupin pro svévolné zadržování; a pro lidi afrického původu.
Začlenit Kubu do latinskoamerických a karibských standardů, které zahrnují uznání rozmanitosti iniciativ, názorů a mírových projevů společnosti, zajistit právo na svobodu sdružování bez ideologických omezení a příslušné právo na přístup k mezinárodní spolupráci.
Níže uvádíme ve vzestupném pořadí podle roku založení seznam organizací a signatářů, kteří je zastupují:
Alessandra Pinna (Freedom House, United States of America)
Angelita Baeyens (Robert F. Kennedy Center for Human Rights, United States of America)
Erik Jennische (Civil Rights Defenders, Sweden)
Rafael Uzcátegui (Programa Venezolano de Educación-Acción en Derechos Humanos, Venezuela)
Adriana León (Instituto Prensa y Sociedad, Peru)
Lucia Argüellová (People in Need, Czech Republic)
Inés Pousadela (CIVICUS: Alianza Mundial para la Participación Ciudadana, South Africa)
Yevgeniy Zhovtis (Kazakhstan International Bureau for Human Rights and the Rule of Law, Kazakhstan)
María Teresa Blandón (Programa Feminista La Corriente, Nicaragua)
Jakub Klepal (Forum 2000, Czech Republic)
Srirak Plipat (Freemuse, Denmark)
Eleanor Openshaw (International Service for Human Rights, United States of America)
Gabriel Salvia (CADAL, Argentina)
Raúl Silesky Jiménez (Instituto de Prensa y Libertad de Expresión, Costa Rica)
Leopoldo Maldonado (Article 19, Mexico)
Mauricio Alarcón Salvador (Fundación Ciudadanía y Desarrollo, Ecuador)
Christina Fetterhoff (International Institute on Race, Equality and Human Rights, United States of America)
Diana Arias (Fundación Impulsos, Colombia)
Mariana Aylwin (Fundación Patricio Aylwin, Chile)
Javier Larrondo (Prisoners Defenders, Spain)