Často kladené otázky

Často kladené otázky

7. 6. 2017

Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky, na které se nás ptáte v souvislosti s fungováním humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

Jak vybíráme země a místa, ve kterých pracujeme?

Každá z našich zahraničních misí má svůj příběh. Prvotním impulsem je často humanitární katastrofa – přírodní pohroma nebo válečný konflikt. Tak vznikly naše mise v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Afghánistánu, na Srí Lance, Haiti nebo v Nepálu. Někdy je ale za vznikem mise iniciativa konkrétního člověka, který zkrátka chtěl pomoci. To je příběh mise v Etiopii, Namibii nebo Demokratické republice Kongo. Jako největší česká nezisková organizace, která pomáhá ve světě, se také snažíme pracovat v zemích, které jsou prioritní pro Českou republiku, jako je Mongolsko, Kambodža nebo Moldavsko.

Na jaké katastrofy reagujeme?

Pokud někde dojde k humanitární katastrofě, nejprve zvažujeme, jestli má naše přítomnost smysl. To znamená, jestli máme s daným regionem zkušenosti, jestli je tam naše pomoc žádaná, jestli dokážeme získat finanční prostředky a máme co přinést. Na veliké katastrofy v chudých zemích (tsunami v Indickém oceánu, zemětřesení na Haiti či v Nepálu) tak reagujeme téměř vždy, u menších katastrof v bohatších regionech spíše uvažujeme o podpoře práce našich partnerských organizací. Jedním z našich hlavních poslání je následně pomáhat lidem v postižených oblastech postavit se opět na vlastní nohy. Na základě analýzy potřeb a zkušeností z předešlých projektů proto následně spolu s místními lidmi, představiteli místních vlád a samospráv pokračujeme v projektech zaměřených na rozvojovou spolupráci.

Jaký je rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí?

Humanitární pomoc je rychlá intervence s cílem zachránit lidské životy, zmírnit útrapy a pomoci obětem katastrof opět se postavit na vlastní nohy. Rozvojová spolupráce je snaha pomoci lidem v jejich úsilí vymanit se z chudoby a dále se rozvíjet. Mezi humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací je rozdíl především v motivaci. Pokud lidé kdekoli na světě trpí v důsledku přírodních katastrof či ozbrojených konfliktů, potřebují především okamžitou potravinovou, materiální a finanční pomoc. Na tu pak navazují rozvojové projekty, kdy klademe důraz na dlouhodobou udržitelnost výsledků a snažíme se díky nim předcházet budoucím krizím a zmírňovat jejich negativní dopady. Oba tyto přístupy jsou ovšem ve skutečnosti úzce provázány, proto se snažíme na naší práci dívat z obou stran a přístupy kombinovat.

Jak to vypadá na našich zahraničních misích?

Naše mise se v závislosti na lokalitě i rozsahu poskytované pomoci velmi liší. Mohou být obsazeny jedním zaměstnancem v pronajaté kanceláři, stejně jako se může jedna o síť několika kanceláří se stovkami zaměstnanců. Vždy ale usilujeme o to, aby co nejvíce práce zastávali místní lidé či partnerské organizace. V současné době máme ve 20 zemích celkem 58 kanceláří, na jejichž provozu se podílí přes 1 200 kolegů. Na 8 zahraničních pracovníků a pracovnic při tom připadá 100 místních zaměstnanců a zaměstnankyň. Každá naše mise je schopna samostatně řídit realizované projekty, má tedy nastavené vnitřní finanční procesy, potřebné komunikační a IT vybavení a adekvátně zajištěnou bezpečnost.

Jak je koordinována naše pomoc?

Velmi důležitá je vždy úzká spolupráce s místními vládami, komunitami i příjemci pomoci. Těžiště veškeré koordinace je proto především na místě – v zemi, kde pracujeme. Zásadní je také spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi, které v dané oblasti působí. Naši pracovníci se aktivně účastní koordinačních meetingů, často se dokonce podílíme na jejich organizaci. Na mezinárodní úrovni úzce spolupracujeme s šesti nevládními organizacemi Welthungerhilfe z Německa, Concern Worldwide z Irska, HELVETAS ze Švýcarska, Hivos z Holandska, ACTED z Francie a Cesvi z Itálie sdružených v rámci Alliance2015. V České republice jsme jedním ze zakládajících účastníků platformy FoRS, které jsme aktivním členem.

Jak kontrolujeme kvalitu a efektivnost naší práce?

Každý jednotlivý projekt realizujeme na základě detailních analýz a plánů. V jeho průběhu pak sbíráme data o jeho průběhu a vyhodnocujeme jeho efektivitu. Pokud se některý předpoklad nenaplňuje, vždy hledáme řešení, aby se cílů dosáhlo. Dlouhodobé či pilotní projekty po jejich skončení necháváme externě zhodnotit a doporučení pak používáme při dalším plánování.

Naše humanitární a rozvojovou sekce má navíc nastavená přísná pravidla na kontrolu kvality a řízení rizik, ke kterým se každý zaměstnance zavazuje. Řídíme se několika základními strategickými dokumenty, které dodržují všichni zaměstnanci a spolupracovníci. Patří mezi ně především protikorupční zásady a zásady rizikového managementu . Celkové působení sekce se řídí strategickým plánem , který klade důraz na některé vybrané oblasti naší práce. Jednotlivé etablované mise potom mají vlastní strategické plány, které nám pomáhají určovat priority a měřit dlouhodobé výsledky našeho působení. Činnost organizace navíc prochází každoročně statutárním auditem, velká část větších projektů je pak podrobována samostatným detailním auditům a kontrolám.

Nenašli jste odpověď na vaši otázku? Chcete se nás ještě na něco zeptat?
Napiště nám: mail@clovekvtisni.cz. Děkujeme.

Autor: Monika Ticháčková