Chudoba a podvýživa jdou ruku v ruce – Člověk v tísni přispívá k jejich porážce

Chudoba a podvýživa jdou ruku v ruce – Člověk v tísni přispívá k jejich porážce

Publikováno: 13. 5. 2022 Doba čtení: 4 minuty

Chudoba na africkém kontinentě zvyšuje riziko podvýživy a s ní související onemocnění. Znepokojivá a dlouhodobě nestabilní situace se dotýká dětí v Demokratické republice Kongo, kde velká část populace nemá zajištěn stálý zdroj obživy a nebezpečí výskytu podvýživy u ní narůstá. S ní se zvšují také náklady na zdravotní péči a prohlubuje se začarovaný kruh chudoby a špatného zdravotního stavu obyvatel DR Kongo.

Realizace projektu Člověka v tísni v konsorciu s belgickou organizací Médecins du Monde umožňuje flexibilně provádět a zajišťovat zdravotní a nutriční péči pro nejvíce postižené osoby, a to díky finanční podpoře EU. Kromě podvýživy pozorované v oblastech s přetrvávajícími konflikty se odhaduje, že akutní podvýživou trpí více než 4 miliony dětí. V DR Kongo se s akutní podvýživou setkávají již v raném věku – dokonce se často rodí s výraznou podváhou. Kvůli tomu jsou náchylné k chronickým onemocněním a celý jejich kognitivní vývoj je zpomalen.

Nejistota a špatná výživa mají negativní dopad na zdravotnictví ve východní části DR Kongo

Špatná situace v oblasti výživy a zdraví je důsledkem kombinace několika faktorů. Především neadekvátních stravovacích návyků, potravinové nejistoty, vysokého výskytu nemocí u dětí (malárie a průjmy), epidemie spalniček a cholery, ale také špatných hygienických podmínek včetně problematické dostupnosti hygienických zařízení.

“Když do naší vesnice přišli vysídlené osoby, výrazně ubylo potravin na trzích. Zároveň máme potíže s nízkou úrodou. Naše pole napadli škůdci. Celá tato situace způsobila, že jedno z mých dětí trpí podvýživou,” říká Bahati Sifa, která má celkem pět dětí.

Demokratická republika Kongo je jednou z nejchudších zemí světa. Ozbrojené skupiny často brání civilistům k přístupu na vlastní pole i k pastvě dobytka. Mezi nejzranitelnější skupiny patří ženy a děti do věku pěti let. Právě ony jsou nejvíce ohroženy řadou zdravotních a výživových onemocnění jako je například podvýživa, chudokrevnost a další. Díky tomu následně hůře bojují s nemocemi, jako je třeba malárie. Zajištění správné výživy přispívá ke zlepšení zdravotního stavu a snížení úmornosti, a zároveň ke snížení chudoby. 

Nedávné ozbrojené střety, v dubnu 2021 a lednu 2022, mají za následek novou vlnu vnitřně vysídlených osob, z nichž mnohé směřují do zdravotní zóny Lemera. Podle informací, získaných na vysočině Uvira, bylo během roku 2021 vysídleno 87 339 osob, přičemž z toho bylo 3271 jedinců přesunulo právě do zdravotní zóny Lemera. V podporovaných zdravotních oblastech se tak v současné době nachází 22 949 vysídlených osob, které jsou bez domova a nemají přístup k obdělávání vlastních polí a chovu dobytku. Děti jsou v důsledku toho podvyživené a samotné ženy jsou ještě zranitelnějšími. Některé dokonce porodily během útěku bez zdravotní podpory.

"Ve svém domě hostím osm lidí, kteří uprchli před boji. Je opravdu těžké je nakrmit, ale máme velké štěstí, protože ve zdravotním středisku se mým hostům dostává bezplatné péče. Bezplatně je tak postaráno i o mou rodinu, která má problémy s podvýživou," vysvětluje Bahati Sifa.

Projekt zlepšil zdravotní stav obyvatel v této oblasti na východě země. Dostupnost a kvalita základních zdravotnických služeb, zároveň podporuje prevenci a je rychlou reakcí na epidemie, které se objevují během masivního stěhování obyvatelstva. Specializují se na nejzranitelnější osoby, jako jsou vnitřně vysídlení uprchlíci, těhotné a kojící ženy a osoby se zdravotním postižením v intervenční zóně.

"Díky tomuto projektu je mé dítě opět zdravé, také jsem porodila své další dítě, aniž bych musela za péči platit. O nás všechny se dobře postarali pracovníci projektu ČvT a MdM. Dnes jsem zdravá a mé dítě, které bylo podvyživené a ztratilo chuť k jídlu, může bez problémů přijímat potravu, protože jsem dodržovala všechny rady, které mi byly během péče poskytnuty," vypráví Bahati Sifa.

Kromě bojů, některé části země zužují četné epidemie spalniček, které se zhoršují díky nízké proočkovanosti. Nízký počet veřejně dostupných zdravotních center komplikuje zdravotní stav ohrožené skupiny obyvatel. Člověk v tísni působí v obtížně dostupných oblastech, v nichž má obyvatelstvo ztížený přístup ke zdravotní péči v důsledku neustálých etnických konfliktů v regionu. Navíc zemi již třetí rok sužuje další zdravotní krize, kterou je pandemie Covid-19. Na východě země sice pandemie zůstává relativně stabilní a opatření doprovázená eliminací kontaktu pacientů a zdravotníků již byla zrušena, na všech místech projektu, který realizují Člověk v tísni a MdM, se stále dodržují. V návaznosti na ně jsou pořádány nejrůznější osvětové aktivity, jako prevence před šířením nemoci. 

Autor: Zawadi Izabayo, Veronika Gabrielová

Související články