Často kladené otázky

Často kladené otázky

7. 6. 2017

Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky, na které se nás ptáte v souvislosti s fungováním humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

Jak vybíráme země a místa, ve kterých pracujeme?

Každá z našich zahraničních misí má svůj příběh. Prvotním impulsem je často humanitární katastrofa – přírodní pohroma nebo válečný konflikt. Tak vznikly naše mise v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Afghánistánu, na Srí Lance, Haiti nebo v Nepálu. Někdy je ale za vznikem mise iniciativa konkrétního člověka, který zkrátka chtěl pomoci. To je příběh mise v Etiopii, Namibii nebo Demokratické republice Kongo. Jako největší česká nezisková organizace, která pomáhá ve světě, se také snažíme pracovat v zemích, které jsou prioritní pro Českou republiku, jako je Mongolsko, Kambodža nebo Moldavsko.

Na jaké katastrofy reagujeme?

Pokud někde dojde k humanitární katastrofě, nejprve zvažujeme, jestli má naše přítomnost smysl. To znamená, jestli máme s daným regionem zkušenosti, jestli je tam naše pomoc žádaná, jestli dokážeme získat finanční prostředky a máme co přinést. Na veliké katastrofy v chudých zemích (tsunami v Indickém oceánu, zemětřesení na Haiti či v Nepálu) tak reagujeme téměř vždy, u menších katastrof v bohatších regionech spíše uvažujeme o podpoře práce našich partnerských organizací. Jedním z našich hlavních poslání je následně pomáhat lidem v postižených oblastech postavit se opět na vlastní nohy. Na základě analýzy potřeb a zkušeností z předešlých projektů proto následně spolu s místními lidmi, představiteli místních vlád a samospráv pokračujeme v projektech zaměřených na rozvojovou spolupráci.

Jaký je rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí?

Humanitární pomoc je rychlá intervence s cílem zachránit lidské životy, zmírnit útrapy a pomoci obětem katastrof opět se postavit na vlastní nohy. Rozvojová spolupráce je snaha pomoci lidem v jejich úsilí vymanit se z chudoby a dále se rozvíjet. Mezi humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací je rozdíl především v motivaci. Pokud lidé kdekoli na světě trpí v důsledku přírodních katastrof či ozbrojených konfliktů, potřebují především okamžitou potravinovou, materiální a finanční pomoc. Na tu pak navazují rozvojové projekty, kdy klademe důraz na dlouhodobou udržitelnost výsledků a snažíme se díky nim předcházet budoucím krizím a zmírňovat jejich negativní dopady. Oba tyto přístupy jsou ovšem ve skutečnosti úzce provázány, proto se snažíme na naší práci dívat z obou stran a přístupy kombinovat.

Jak to vypadá na našich zahraničních misích?

Naše mise se v závislosti na lokalitě i rozsahu poskytované pomoci velmi liší. Mohou být obsazeny jedním zaměstnancem v pronajaté kanceláři, stejně jako se může jedna o síť několika kanceláří se stovkami zaměstnanců. Vždy ale usilujeme o to, aby co nejvíce práce zastávali místní lidé či partnerské organizace. V současné době máme ve 20 zemích celkem 58 kanceláří, na jejichž provozu se podílí přes 1 200 kolegů. Na 8 zahraničních pracovníků a pracovnic při tom připadá 100 místních zaměstnanců a zaměstnankyň. Každá naše mise je schopna samostatně řídit realizované projekty, má tedy nastavené vnitřní finanční procesy, potřebné komunikační a IT vybavení a adekvátně zajištěnou bezpečnost.

Jak je koordinována naše pomoc?

Velmi důležitá je vždy úzká spolupráce s místními vládami, komunitami i příjemci pomoci. Těžiště veškeré koordinace je proto především na místě – v zemi, kde pracujeme. Zásadní je také spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi, které v dané oblasti působí. Naši pracovníci se aktivně účastní koordinačních meetingů, často se dokonce podílíme na jejich organizaci. Na mezinárodní úrovni úzce spolupracujeme s šesti nevládními organizacemi Welthungerhilfe z Německa, Concern Worldwide z Irska, HELVETAS ze Švýcarska, Hivos z Holandska, ACTED z Francie a Cesvi z Itálie sdružených v rámci Alliance2015. V České republice jsme jedním ze zakládajících účastníků platformy FoRS, které jsme aktivním členem.

Jak kontrolujeme kvalitu a efektivnost naší práce?

Každý jednotlivý projekt realizujeme na základě detailních analýz a plánů. V jeho průběhu pak sbíráme data o jeho průběhu a vyhodnocujeme jeho efektivitu. Pokud se některý předpoklad nenaplňuje, vždy hledáme řešení, aby se cílů dosáhlo. Dlouhodobé či pilotní projekty po jejich skončení necháváme externě zhodnotit a doporučení pak používáme při dalším plánování.

Naše humanitární a rozvojovou sekce má navíc nastavená přísná pravidla na kontrolu kvality a řízení rizik, ke kterým se každý zaměstnance zavazuje. Řídíme se několika základními strategickými dokumenty, které dodržují všichni zaměstnanci a spolupracovníci. Patří mezi ně především protikorupční zásady a zásady rizikového managementu. Celkové působení sekce se řídí strategickým plánem, který klade důraz na některé vybrané oblasti naší práce. Jednotlivé etablované mise potom mají vlastní strategické plány, které nám pomáhají určovat priority a měřit dlouhodobé výsledky našeho působení. Činnost organizace navíc prochází každoročně statutárním auditem, velká část větších projektů je pak podrobována samostatným detailním auditům a kontrolám.

Nenašli jste odpověď na vaši otázku? Chcete se nás ještě na něco zeptat?
Napiště nám: mail@clovekvtisni.cz. Děkujeme.

Autor: Monika Ticháčková